Přednáška o stoleté historii česko-estonských vztahů

06.10.2021 / 08:48 | Aktualizováno: 18.10.2021 / 08:55

V souvislosti s letošním 100. výročím navázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Estonskem a 30 let od jejich obnovení uspořádalo české velvyslanectví v Tallinnu spolu s místním Muzeem okupací a svobody Vabamu veřejnou přednášku s titulem „Malé státy v turbulencích 20.-21. století: komplexita česko-estonských vztahů“. Dne 4. října 2021 na toto téma v prostorách muzea hovořil doc. PhDr. Luboš Švec, CSc., přední český odborník na historii pobaltských států.

Nejprve zúčastněné v přednáškovém sále muzea přivítal český velvyslanec David Král, který krátce okomentoval současný stav česko-estonských vztahů, přičemž podtrhl zejména společné zájmy obou zemí v rámci Evropské unie a NATO. Poté představil pana Dr. Švece, kterého v Tallinnu jako jeho někdejší vědecký spolupracovník na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy obzvlášť rád přijal.

Pan Dr. Švec svou přednášku zahájil vzpomínkou na Estonce (a Lotyše) spolupracující s československými legiemi během sibiřské anabáze v letech 1918-1920. Následně pohovořil o kontextu zprvu zdrženlivého přístupu Československa k uznání pobaltských zemí po 1. světové válce, který byl ovlivněn Masarykovou snahou podporovat budoucí vývoj Ruska směrem k demokracii. K československému uznání Estonska de iure v prosinci roku 1921 podle Dr. Švece přispěly mimo jiné ekonomické zájmy obou stran, které poté vyústily v uzavření obchodní smlouvy v roce 1927. Meziválečné období se vyznačovalo upevňováním diplomatických vztahů mezi oběma malými státy, jejichž zahraniční politiky měly v průběhu 30. let vzhledem k rostoucím ambicím sousedních mocností společnou hlavně snahu o bezpečnostní záruky – v obou případech však nakonec neúspěšnou.

Druhá část přednášky byla zaměřená na druhou polovinu 20. století. Zmíněna byla protestní akce studentů Tartuské univerzity v reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Významným příkladem podpory Estonska ze strany Čechoslováků pak byly podle Dr. Švece Baltský svaz, založený v tajnosti českým spisovatelem Vladimírem Macurou, a otevřený dopis členů Charty 77 německému kancléři s výzvou k tomu, aby se zasadil za právo pobaltských národů na sebeurčení. „Šťastným koncem“ přednášky bylo vyprávění o tallinnském setkání ministrů zahraničních věcí Československa, Estonska, Lotyšska a Litvy 8. září 1991, při němž byly diplomatické vztahy mezi demokratickým Československem a každou z nově nezávislých pobaltských zemí obnoveny.

V reakci na název přednášky posluchači, složení ze zástupců diplomatické komunity i krajanské veřejnosti, diskutovali o souvislostech sebepojetí států, které si říkají „malé“. Nakonec se zúčastnění přesunuli do působivých vstupních prostor muzea, kde na ně čekalo občerstvení včetně českého piva.