Od nemocného muže Evropy k velmoci. Cesta Německa pod taktovkou kancléřky Merkelové
Nyní je těžké uvěřit, že Německo, největší a nejúspěšnější evropská ekonomika, bylo na přelomu tisíciletí označováno za „nemocného muže Evropy“. Německá ekonomika pod vedením odcházející kancléřky Angely Merkelové, která stojí v čele vlády už posledních 16 let, rostla. V roce 2019, před vypuknutím pandemie Covid-19, generovalo Německo podle Eurostatu čtvrtinu (24,7 %) hrubého domácího produktu Evropské unie. Ale podle některých odborníků její odkaz není jen o prosperitě, ale také o promarněných příležitostech a chybných krocích. CNBC nabízí pět grafů, které se zabývají různými oblastmi německé ekonomiky a společnosti během působení Merkelové.
Tento graf ukazuje, že exportně orientovaná a na výrobě silně závislá ekonomika Německa během vlády Merkelové neustále rostla a předstihla své rivaly Velkou Británii a Francii. Když se Merkelová v roce 2005 dostala k moci, stojí za to připomenout, že německá ekonomika si dva roky předtím prošla recesí. V roce, kdy nastoupila do funkce, činil německý HDP podle dat německého federálního statistického úřadu 2,3 bilionu eur. V roce 2020 to bylo přes 3,3 bilionu eur.
Míra nezaměstnanosti klesla podle údajů Světové banky během období Merkelové z 11,1 % v roce 2005 na 3,8 % v roce 2020. Německo se tak stalo jednou ze zemí s nízkou nezaměstnaností v EU.
Analytici Goldman Sachs, kteří odkaz Merkelové hodnotí, nicméně poznamenali, že zatímco Merkelová dosáhla „velkého úspěchu“ při snižování míry nezaměstnanosti, „velká část poklesu strukturální nezaměstnanosti pravděpodobně pramenila z reforem jejího předchůdce Gerharda Schroedera, po kterých následovalo desetiletí stagnujících reálných mezd.“ Vlády poté podle nich „udržovaly zdravé veřejné finance a zavedly ústavní dluhovou brzdu, ale v době krize reagovaly razantně a v letech 2008 a 2020 úspěšně chránily trh práce programem „Kurzarbeit“. V rámci tohoto programu mohli zaměstnanci zkrátit pracovní dobu svých zaměstnanců místo toho, aby je v době krize, jako při pandemii Covid, propouštěli.
Imigrace
Jednou z oblastí, ve které se Německo výrazně liší od svých protějšků Francie a Velké Británie, je imigrační politika Merkelové. Na vrcholu evropské migrační krize v letech 2014–2015 vstoupily do EU statisíce migrantů, z nichž mnozí prchali před občanskou válkou v Sýrii. V rámci unie následně vypukly spory o to, jak spravedlivě rozdělit žadatele o azyl mezi jednotlivé národy EU, přičemž východoevropské země je do značné míry odmítaly a uzavíraly své hranice. Merkelová se rozhodla udělat opak, otevřela německé hranice a v roce 2015 umožnila více než 1 milionu uprchlíků a migrantů vstup do Německa, což se odráží v níže uvedeném grafu.
Migrační politika Merkelové v této době byla považována za katalyzátor pro pravicově orientované voliče, kteří se spojili do protiimigrační strany Alternativa pro Německo. Letos však její podíl ve volbách klesl a strana získala 10,3 %.
Disponibilní příjem
Rovněž disponibilní příjem domácností v Německu se neustále zvyšuje. Když v roce 2005 poprvé převzala Merkelová otěže do svých rukou, nebyly úrovně příjmů domácností v Německu, Velké Británii a Francii tak rozdílné, ale postupem času se propast zvětšovala a Německo poskočilo dopředu. Zatímco v Německu činil upravený hrubý disponibilní příjem domácností na obyvatele 30 142 EUR v roce 2019, podle údajů Eurostatu to bylo 25 155 EUR ve Velké Británii a 26 158 EUR ve Francii.
Problémem zdůrazňovaným v diskusích o příjmech domácností v Německu je rostoucí propast mezi bohatými a chudými a rozdíl mezi východem a západem země. V roce 2020 OECD poznamenala, že přestože se rozdíly mezi německými regiony (pokud jde o HDP na obyvatele) za posledních 18 let snížily, „zůstávají nad mediánem zemí OECD, přičemž Hamburk má více než dvojnásobný HDP na obyvatele než Meklenbursko-Přední Pomořansko (sousední stát).“
Jak v zářijové zprávě poznamenal Euromonitor International, „navzdory růstu příjmů a iniciativám na podporu příjmové rovnosti přetrvávají regionální rozdíly mezi východní a západní částí Německa“.
Veřejné investice
Jednou z kritik na vládu Merkelové je to, že zanedbala výdaje na infrastrukturu a investice kvůli své zjevné neochotě půjčovat si peníze a porušit tak politiku vyrovnaného rozpočtu, nyní nechvalně proslulou jako „schwarze Null“ neboli „černá nula“. Toto rozpočtové pravidlo je považováno za symbol německé lakoty.
Vláda byla široce kritizována za omezování půjček a výdajů v době, kdy si vzhledem k prostředí nízkých úrokových sazeb mohla půjčovat levně. Jako následek těchto nedostatečných výdajů byla označována chátrající infrastruktura v Německu a podle některých hlasů vyvolala nižší poptávka z Německa také nerovnováhu v eurozóně.
„Neschopnost německé vlády zapojit se (mimo jiné) do výdajů financovaných dluhem po krizích v letech 2008 a 2011 významně přispělo k chronickému nedostatku soukromé poptávky, nakloněné rovnováze úspor a investic a vychýlené obchodní nerovnováze, jak globálně, tak uvnitř eurozóny, “ uvedl v komentáři Stefan Koopman, hlavní tržní ekonom Rabobank. Výše uvedený graf ukazuje nerovnoměrnou tvorbu hrubého kapitálu (neboli hrubých domácích investic) v Německu, Velké Británii a Francii od roku 2005.
Tvorba kapitálu se skládá z výdajů na navýšení fixních aktiv ekonomiky, jako jsou pozemkové úpravy, nákupy továren, strojů a vybavení, výstavba silnic, železnic a podobně, včetně škol, úřadů a nemocnic. Podle expertů musí investice do této infrastruktury řešit další německá vláda. Německo už nemůže déle odkládat tolik potřebné výdaje na infrastrukturu. Vzhledem k probíhajícím koaličním jednáním o sestavení nové vlády, se věnuje velká pozornost tomu, jak dalece by každá ze zúčastněných strana mohla tlačit na fiskální uvolnění.
Zdroj: CNBC
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Cestování:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.