Proč se investoři obracejí zády k čínským technologickým akciím

Plošný výprodej čínských technologických akcií nabral v červenci opět na síle a pokračuje dále i během srpna. ETF Invesco China Technology, zaměřené na čínské technologické akcie, ztrácí z letošních maxim již více než 40 %. Zdrojem negativního sentimentu jsou čím dál tvrdší regulace ze strany Číny, které poslaly akcie giganta Alibaba až na rekordní minima. Více o tomto čínském akciovém sevření předkládá ve svém komentáři makléř Patria Finance Pavol Mokoš.

Obrat v investorském sentimentu začal v listopadu 2020, kdy čínský regulátor zrušil plánované IPO společnosti Ant Group. Tato zpráva tehdy zasáhla především akcie Alibaby, která toto IPO připravovala, a která v Ant Group vlastní přibližně 33% podíl.

Zlom u dalších čínských technologických akcií přišel až v únoru tohoto roku, kdy v USA začaly prudce růst úrokové sazby – výnosy u vládních desetiletých dluhopisů od začátku února do konce března vzrostly z 1 % na bezmála 1,8 %. V březnu se navíc přidaly zprávy o krachu investičního fondu Archegos Capital, který byl nucen prodávat mimo jiné i některé čínské internetové akcie.

Aby toho nebylo málo, v březnu americká Komise pro cenné papíry (SEC) přijala zákon z prosince 2020, který ukládá zahraničním společnostem povinnost splňovat regulatorní a auditní požadavky a reportovat detailnější interní informace. Pokud nebudou tyto požadavky tři roky po sobě splněny, budou akcie takové společnosti nucené odejít z burzy (akcie budou delistovány). Vzhledem k tomu, že čínský regulátor sdílení takových dat internetovým společnostem vysloveně zakazuje, ocitají se tyto společnosti kotované na americké burze v prekérní situaci. Čínská komunistická vláda se brání vynášení informací z klíčových sektorů, mezi které řadí například banky a také zmiňované internetové společnosti.

S tím, jak jsou nyní pravidla SEC nastavena, nové povinnosti pro zahraniční společnosti by měly vejít v platnost až za rok 2022, a to znamená, že nejbližší delisting čínských akcií by se mohl konat až v roce 2025, a do té doby se může spousta věcí změnit. Ani termín případného delistingu v roce 2025 ale není zdaleka jistý, protože americký senát v červnu schválil návrh, který by aktuálně platnou 3letou lhůtu zkrátil na 2 roky, a nyní se čeká na to, jak se k tomu postaví Sněmovna reprezentantů.

Kromě Ant Group si čínský regulátor posvítil i na další firmy, když tím posledním byla společnost Didi. V červenci pouhých pár dní po její úspěšném IPO v USA, zakázal regulátor firmě Didi stahování její aplikace pro nové uživatele a spustil vyšetřování kvůli potenciálnímu zneužití citlivých dat s ohledem na národní bezpečnost. Stejný postup po IPO zaujal čínský regulátor i vůči firmě Full Truck Alliance nebo Kanzhun Limited. Regulátor dále nařídil mnoha internetovým společnostem nápravu svých antimonopolních praktik a jenom v březnu zrušilo své přihlášky k IPO na burze v Šanghaji celkem 76 firem.

Jak už to v takových situacích bývá, v době, kdy se přestalo akciím dařit, se začínají objevovat v médiích i další negativní zprávy. V médiích najednou mnohem častěji slyšíme, že čínský „kapitalismus“ není stejný jako ten západní. Ostatně z čínského politického přístupu pramení i samotný princip obchodování internetových akcií, kdy toto odvětví spadá pod přísnou regulaci. Čína přímo zakazuje zahraničnímu kapitálu majetkový vstup do těchto firem, a proto přišly po kapitálu hladové čínské firmy s alternativním řešením.

Do firem, kde je zakázaný vstup zahraničního kapitálu, lze investovat pouze přes zvláštní entity pod názvem VIE (Variable Interest Entity), které mají domicil v některém z daňových rájů, zpravidla na Kajmanských ostrovech. Tyto VIE vznikají založením čínské pobočky mateřské společnosti a nesou stejné jméno jako jejich mateřská společnost s tím, že mezi touto VIE a mateřskou společností existuje smluvní vztah o ekonomickém podílu. Tyto smlouvy nejsou nyní ničím novým a zdají se být dost bezpečné. Ostatně takto se čínské akcie obchodují již dlouhou dobu. Jejich riziko spočívá v potenciálním vládním zásahu a jejich zrušení, což by nesporně přineslo obrovskou vlnu odporu. Čínské firmy by to odřízlo od financování a bezesporu by to vedlo k izolaci Číny a s tím souvisejícím ekonomickým dopadům. Otázkou tedy je, zda je Čína ochotna zajít tak daleko, že za bílého dne okrade globální investory, a hlavně, jestli by tím vůbec něco získala. Na takovou otázku si musí každý investor odpovědět sám.

Proti delistování z americké burzy je již nyní mnoho velkých čínských technologických společností pojištěno duálním listováním na hongkongské burze. To výrazně snižuje riziko zrušení obchodování čínských akcií ze strany amerického regulátora, protože investoři by v takovém případě o své akcie nepřišli a mohli by je případně prodat na burze v Hongkongu.

Zde je nutno dodat, že i v Hongkongu se čínské internetové akcie obchodují ve formě VIE. Duální listing tedy řeší riziko zrušení obchodování v USA, ale neřeší politické riziko případného státního zásahu Číny do konstrukce těchto VIE. Současné zvýšené politické riziko samozřejmě čínským akciím nesvědčí, a tak se akcie největších gigantů, jako je Alibaba nebo Baidu, obchodují zhruba na polovičních valuacích ve srovnání s jejich americkým protějšky.

Čína představuje obrovský a silně rostoucí internetový trh, ze kterého by tito největší místní giganti měli i nadále těžit. Nedávám si zde ambice navrhovat nějaká řešení této politické situace, ani si netroufám odhadovat, kdy se celá záležitost zklidní a vyřeší, ale až k tomu dojde, vrátí se čínské technologické akcie zpět na svou předchozí růstovou trajektorii.