Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,3 % (Analýza makroindikátorů)

Podle zpřesněného odhadu ČSÚ klesla tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. Ve srovnání s předběžným odhadem z konce dubna jde o totožný výsledek. V meziročním srovnání došlo ke zmírnění hospodářského poklesu z 4,8 % na 2,1 %, primárně však vlivem nízké srovnávací základny loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo pandemií koronaviru. Celkově lze říci, že ekonomika se dokázala s problémy, které ji na začátku roku postihly, vypořádat nad míru dobře a nadále tak prokazovala vyšší míru odolnosti. Ta byla zjevná také při srovnání s výkony sousedních a podobně průmyslově orientovaných ekonomik Německa a Slovenska, které ve stejném období poklesly mezičtvrtletně o skoro 2 %.

Pokles ekonomiky oproti předchozímu čtvrtletí zapříčinil především čistý vývoz. V tom se jednak podepsala mírně horší exportní výkonnost průmyslu související s nedostatkem některých výrobních komponent, ale i výrazně vyšší tvorba dovozně náročných zásob. Ve vyšších zásobách se však mohla odrazit i nedokončená výroba, například automobilů, kde chyběly čipy. Slabší výkon zpracovatelského průmyslu je zřejmý také z jeho nižšího příspěvku k mezičtvrtletní dynamice hrubé přidané hodnoty, jenž i přesto zůstal kladný. Mírně poklesla také spotřeba vlády. Spotřeba domácností, navzdory výraznému zpřísnění protiepidemických restrikcí, mezičtvrtletně v podstatě stagnovala. Pozitivně překvapily také fixní investice, které vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 %. Z vývoje struktury stavební produkce lze předpokládat růst zejména vládních investic. Stavebnictví a zpracovatelský průmysl jako jediná odvětví přispěla k mezičtvrtletnímu zvýšení hrubé přidané hodnoty o 0,1 %.

Odchylka skutečného meziročního vývoje ekonomiky od vývoje námi prognózovaného (ve výši +0,6 p.b.) byla dána především vyšší tvorbou zásob, ale i mírnějším meziročním poklesem fixních investic. Na horší výkon ekonomiky působily naopak čisté vývozy, které byly ještě nižší, než jsme předpokládali. Pomaleji oproti loňsku rostla také spotřeba vlády. Spotřeba domácností se pak vyvíjela zhruba v souladu s našimi očekáváními, když klesala tempem kolem 6 % y/y.

Druhé čtvrtletí již pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky, a to především s ohledem na rychlé uvolňování protiepidemických restrikcí. Zatímco v průběhu května došlo ke znovuotevření všech obchodů a některých služeb, v červnu by již hospodářství mělo fungovat téměř bez omezení. Lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností, v které se zřejmě promítne i odložená poptávka, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat. Pokračující očkování navíc snižuje riziko zavedení další plošné uzávěry a růst by tak výrazněji mohly rovněž investice. Vyšší domácí poptávka, která je z velké části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se však měla zároveň odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. V podobném duchu by se ekonomika měla vyvíjet také ve druhé polovině roku.

Za celý rok 2021 očekáváme růst tuzemského HDP o 3,4 %, rychlé uvolnění restrikcí nicméně dává naději na ještě mírně lepší výsledek. Nese však zároveň s sebou riziko, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení, ať už plošných nebo jen dílčích. I vloni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu.