ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  19.05.2021 00:00:00

Pohyb obyvatelstva v městských částech Prahy 2011–2020. V Praze bylo evidováno 1 335 084 osob, od roku 2011 do 2020 zaznamenala Praha celkový přírůstek 101 047 osob

 

19. 5. 2021

Demografický vývoj Prahy byl v období let 2011–2020 charakterizován růstem počtu obyvatel a kladným migračním i přirozeným přírůstkem obyvatel. Při pohledu na jednotlivé městské části byl vývoj mnohem pestřejší. Většina městských částí získala obyvatele migrací i přirozenou měnou (např. Praha-Dolní Měcholupy). Několik málo městských částí ztratilo obyvatele buď migrací (např. Praha 17), nebo přirozenou měnou (např. Praha 6). Celkově počet obyvatel vzrostl v 53 z 57 městských částí. Nejvyšší absolutní celkový přírůstek obyvatel zaznamenala Praha 6 (10 292 osob), v přepočtu na 1 000 obyvatel byla na čele žebříčku Praha-Dolní Měcholupy (543,4 ‰). Přírůstek stěhováním byl kladný v 52 městských částech. Nejvíce obyvatel migrací získala absolutně Praha 6 (11 373 osob) a relativně Praha-Březiněves (425 ‰). Přirozený přírůstek byl kladný v 51 městských částech, z nichž nejvyšší hodnotu absolutně zaznamenala Praha 13 (3 730 osob) a relativně Praha-Dolní Měcholupy (120,1 ‰).

Celkový přírůstek obyvatel

K 31. prosinci 2020 bylo v Praze evidováno 1 335 084 osob. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2020 Praha zaznamenala celkový přírůstek 101 047 osob, což bylo o 16,6 % více než v období let 2001–2010. Počet obyvatel Prahy tak od 1. ledna 2011 vzrostl díky migraci a přirozenému přírůstku (rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými) o 8,2 %. Z 57 městských částí byl celkový přírůstek kladný v 53 z nich a záporný ve 4 z nich. To, znamená, že u nich došlo ke zvýšení, resp. ke snížení počtu obyvatel. Nejvyšší celkový přírůstek v relativním vyjádření[1], tj. v přepočtu na 1 000 obyvatel, evidovaly okrajové městské části Praha-Dolní Měcholupy (543,4 ‰), Praha-Březiněves (475,9 ‰), Praha-Zličín (446,9 ‰), Praha 22 (439,9 ‰) a Praha-Řeporyje (417,2 ‰). Záporný celkový přírůstek připadající na 1 000 obyvatel byl v Praze-Přední Kopanině (-86,5 ‰), Praze 17 (-35,4 ‰), Praze 11 (-7,3 ‰) a Praze-Petrovicích (-4,5 ‰).

V procentuálním vyjádření vzrostl počet obyvatel od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020 nejvíce v Praze-Dolních Měcholupech (+67,3 %), Praze-Březiněvsi (+61,3 %), Praze-Zličíně (+60,1 %), Praze 22 (+54,6 %) a Praze-Řeporyjích (+48,4 %). Celkový úbytek v procentuálním vyjádření byl nejvyšší v Praze-Přední Kopanině (-8,2 %), následně v Praze 17 (-3,5 %), Praze 11 (-0,7 %) a Praze-Petrovicích (-0,4 %). Z údajů je patrné, že celkové úbytky obyvatel nebyly zdaleka tak vysoké, jako celkové přírůstky.

Vývoj počtu obyvatel v různých městských částech se lišil podle toho, která část celkového přírůstku převládala. V některých městských částech převládaly zisky z migrace (na celkovém přírůstku se tedy více podílely přírůstky stěhováním), v některých částech došlo k migračnímu úbytku, ale tyto části získaly obyvatele alespoň přirozenou měnou (tzn. počet narozených byl vyšší než počet zemřelých). Nejčastěji šly migrační zisky ruku v ruce se zisky přirozenou měnou. Stěhovali se totiž především mladí lidé nebo lidé v produktivním věku, a ti tak na místě přistěhování zakládali rodiny a rodily se zde děti. Proto je třeba celkový přírůstek rozdělit na přírůstek migrační (stěhováním) a přírůstek přirozený.

Obrázek 1: Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel středního stavu v hl. m. Praze v období let 2011 až 2020

Přírůstek obyvatel stěhováním

Na celkovém populačním přírůstku Prahy v letech 2011–2020 se podílel především přírůstek stěhováním, díky němuž přibylo v Praze 78 040 obyvatel, což představovalo 77,2 % celkového přírůstku. Ve srovnání s obdobím 2001–2010 migrační přírůstek klesl o 15,0 %. Přírůstek stěhováním byl v Praze vždy zásadní složkou, která podmiňovala růst počtu obyvatel. V některých letech (například v 80. a 90. letech minulého století) přírůstek obyvatel migrací vyrovnával ztráty obyvatel plynoucí z vyšší úmrtnosti a nižší porodnosti.

Přírůstek stěhováním byl kladný v 52 městských částech, jeho zápornou hodnotu vykázalo 5 městských částí. Nejvyšší přírůstek stěhováním v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu zaznamenaly městské části Praha-Březiněves (425,0 ‰), Praha-Dolní Měcholupy (423,3 ‰), Praha-Řeporyje (357,7 ‰), Praha-Zličín (342,8 ‰) a Praha-Královice (328,6 ‰). Za deset let tak tyto městské části získaly 425 až 329 obyvatel na 1 000 obyvatel. Záporný migrační přírůstek v relativním vyjádření byl evidován v Praze-Přední Kopanině (-110,2 ‰), Praze 17 (-70,9 ‰), Praze-Petrovicích (-59,0 ‰), Praze 11 (-12,9 ‰) a Praze-Běchovicích (-3,4 ‰).

Na přírůstku stěhováním v letech 2011–2020 se podílelo výhradně stěhování se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 86 531 osob více, než se z ní vystěhovalo. To bylo o 21,5 % méně než v letech 2001–2010. V přepočtu na 1 000 obyvatel zaznamenaly nejvyšší přírůstek stěhováním se zahraničím městské části Praha-Kunratice (215,4 ‰), Praha-Suchdol (151,9 ‰), Praha 2 (126,3 ‰), Praha 3 (118,4 ‰) a Praha 1 (112,5 ‰). Naopak, nejnižší přírůstky stěhováním se zahraničím v relativním vyjádření zaznamenaly městské části Praha-Běchovice (-106,1 ‰), Praha-Přední Kopanina (-7,0 ‰), Praha-Čakovice (1,8 ‰), Praha-Vinoř (10,2 ‰) a Praha-Křeslice (10,8 ‰).

Obrázek 2: Přírůstek stěhováním na 1 000 obyvatel středního stavu v hl. m. Praze v období let 2011 až 2020

Stěhováním s ostatními regiony Česka v letech 2011–2020 ztratila Praha 8 491 osob. Praha ztrácí obyvatele vnitrostátní migrací již od druhé poloviny devadesátých let 20. století, kdy v jejím okolí započal proces rezidenční suburbanizace. V rámci tohoto procesu Praha ztrácí obyvatele migrací se Středočeským krajem, kam míří většina vystěhovalých z Prahy. Ztráta vnitrostátní migrací však byla o 9 961 osob nižší než v letech 2001–2010. V přepočtu na 1000 obyvatel byl přírůstek stěhováním s ostatními kraji nejvyšší v Praze-Zličíně (78,2 ‰), Praze-Dolních Měcholupech (66,5 ‰), Praze-Běchovicích (63,2 ‰), Praze-Březiněvsi (59,1 ‰) a Praze-Lochkově (53,8 ‰). Nejvyšší relativní úbytek stěhováním s ostatními kraji zaznamenaly městské části Praha 17 (-67,1 ‰), Praha-Petrovice (-55,5 ‰), Praha 21 (-54,5 ‰), Praha 14 (-49,7 ‰) a Praha 20 (-48,0 ‰).

Z dat o stěhování obyvatel týkajících se Prahy, lze vyčíst i údaje o vnitropražském stěhování. Nejvyšší přírůstek stěhováním mezi jednotlivými částmi Prahy na 1 000 obyvatel zaznamenaly městské části Praha-Březiněves (336,0 ‰), Praha-Královice (285,7 ‰), Praha-Dolní Měcholupy (280,0 ‰), Praha-Řeporyje (242,7 ‰) a Praha-Benice (237,1 ‰). Relativně nejvyšší úbytek vykázaly městské části Praha 1 (-132,2‰), Praha 2 (-109,5 ‰), Praha-Kunratice (-87,1 ‰), Praha-Suchdol (-73,9 ‰) a Praha 3 (-63,3 ‰).

Přirozený přírůstek obyvatel

Přirozeným přírůstkem, tj. rozdílem mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých, mezi lety 2011 a 2020 přibylo 23 007 osob, což představovalo 22,8 % celkového přírůstku. Ve srovnání s obdobím let 2001–2010 byl přirozený přírůstek vyšší o 28 096 osob. Přirozený přírůstek byl kladný v 51 městských částech, v 6 městských částech nabýval záporných hodnot. Relativně nejvyšší přirozený přírůstek měly městské části Praha-Dolní Měcholupy (120,1 ‰), Praha 22 (112,6 ‰), Praha-Zličín (104,0 ‰), Praha-Štěrboholy (95,8 ‰) a Praha-Újezd (89,0 ‰). Záporný přirozený přírůstek v přepočtu na 1000 obyvatel byl nejvyšší v městských částech Praha 10 (-20,3 ‰), Praha 4 (-16,6 ‰), Praha 6 (-10,8 ‰), Praha-Královice (-8,6 ‰) a Praha 8 (-3,1 ‰).

Obrázek 3: Přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel středního stavu v hl. m. Praze v období let 2011 až 2020

Během let 2011-2020 přišlo na svět 146 753 dětí, což bylo o 20,4 % více než v letech 2001–2010. Nejvíce dětí se živě narodilo v přepočtu na 1 000 obyvatel v městských částech Praha-Dolní Měcholupy (173,6 ‰), Praha 22 (173,2 ‰), Praha-Zličín (162,8 ‰), Praha-Čakovice (148,2 ‰) a Praha 18 (145,0 ‰). Naopak, relativně nejméně dětí se živě narodilo v Praze-Nebušicích (71,4 ‰), Praze-Satalicích (77,2 ‰), Praze-Přední Kopanině (85,1 ‰), Praze-Ďáblicích (85,9 ‰) a Praze-Lipencích (87,7 ‰).

V období let 2011–2020 zemřelo 123 746 osob, což bylo ve srovnání s lety 2001–2010 o 2,5 % méně. Nejvyšší počet zemřelých připadající na 1 000 obyvatel v letech 2011-2020 zaznamenaly městské části Praha 10 (133,4 ‰), Praha 4 (124,2 ‰), Praha 6 (123,8 ‰), Praha-Královice (122,9 ‰) a Praha 8 (112,5 ‰). Jedná se o populačně velké městské části (s výjimkou Prahy-Královic), které patří mezi části s vyšším průměrným věkem. Naopak, nejnižší počet zemřelých v přepočtu na 1 000 obyvatel zaznamenaly městské části Praha-Újezd (47,6 ‰), Praha-Štěrboholy (47,9 ‰), Praha-Křeslice (48,1 ‰), Praha-Dolní Měcholupy (53,6 ‰) a Praha-Libuš (54,1 ‰).

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Kontakt:

Mgr. Martin Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 705 698 132

E-mail: martin.slavicek@czso.cz



[1] Tj. hodnoty jsou přepočtené na 1 000 obyvatel středního stavu v období let 2011-2020.

 


 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Z regionů:

Pá   0:00  Hradec Králové: Noční koupání na Flošně Hradec Králové (hradeckralove.org)
Pá   0:00  Hradec Králové: V červenci začne rekonstrukce Úprkovy ulice v Malšovicích Hradec Králové (hradeckralove.org)




Příbuzné stránky



Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.