Pohyb obyvatelstva v městských částech Prahy 2011–2020. V Praze bylo evidováno 1 335 084 osob, od roku 2011 do 2020 zaznamenala Praha celkový přírůstek 101 047 osob

19. 5. 2021

Demografický vývoj Prahy byl v období let 2011–2020 charakterizován růstem počtu obyvatel a kladným migračním i přirozeným přírůstkem obyvatel. Při pohledu na jednotlivé městské části byl vývoj mnohem pestřejší. Většina městských částí získala obyvatele migrací i přirozenou měnou (např. Praha-Dolní Měcholupy). Několik málo městských částí ztratilo obyvatele buď migrací (např. Praha 17), nebo přirozenou měnou (např. Praha 6). Celkově počet obyvatel vzrostl v 53 z 57 městských částí. Nejvyšší absolutní celkový přírůstek obyvatel zaznamenala Praha 6 (10 292 osob), v přepočtu na 1 000 obyvatel byla na čele žebříčku Praha-Dolní Měcholupy (543,4 ‰). Přírůstek stěhováním byl kladný v 52 městských částech. Nejvíce obyvatel migrací získala absolutně Praha 6 (11 373 osob) a relativně Praha-Březiněves (425 ‰). Přirozený přírůstek byl kladný v 51 městských částech, z nichž nejvyšší hodnotu absolutně zaznamenala Praha 13 (3 730 osob) a relativně Praha-Dolní Měcholupy (120,1 ‰).

Celkový přírůstek obyvatel

K 31. prosinci 2020 bylo v Praze evidováno 1 335 084 osob. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2020 Praha zaznamenala celkový přírůstek 101 047 osob, což bylo o 16,6 % více než v období let 2001–2010. Počet obyvatel Prahy tak od 1. ledna 2011 vzrostl díky migraci a přirozenému přírůstku (rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými) o 8,2 %. Z 57 městských částí byl celkový přírůstek kladný v 53 z nich a záporný ve 4 z nich. To, znamená, že u nich došlo ke zvýšení, resp. ke snížení počtu obyvatel. Nejvyšší celkový přírůstek v relativním vyjádření[1], tj. v přepočtu na 1 000 obyvatel, evidovaly okrajové městské části Praha-Dolní Měcholupy (543,4 ‰), Praha-Březiněves (475,9 ‰), Praha-Zličín (446,9 ‰), Praha 22 (439,9 ‰) a Praha-Řeporyje (417,2 ‰). Záporný celkový přírůstek připadající na 1 000 obyvatel byl v Praze-Přední Kopanině (-86,5 ‰), Praze 17 (-35,4 ‰), Praze 11 (-7,3 ‰) a Praze-Petrovicích (-4,5 ‰).

V procentuálním vyjádření vzrostl počet obyvatel od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020 nejvíce v Praze-Dolních Měcholupech (+67,3 %), Praze-Březiněvsi (+61,3 %), Praze-Zličíně (+60,1 %), Praze 22 (+54,6 %) a Praze-Řeporyjích (+48,4 %). Celkový úbytek v procentuálním vyjádření byl nejvyšší v Praze-Přední Kopanině (-8,2 %), následně v Praze 17 (-3,5 %), Praze 11 (-0,7 %) a Praze-Petrovicích (-0,4 %). Z údajů je patrné, že celkové úbytky obyvatel nebyly zdaleka tak vysoké, jako celkové přírůstky.

Vývoj počtu obyvatel v různých městských částech se lišil podle toho, která část celkového přírůstku převládala. V některých městských částech převládaly zisky z migrace (na celkovém přírůstku se tedy více podílely přírůstky stěhováním), v některých částech došlo k migračnímu úbytku, ale tyto části získaly obyvatele alespoň přirozenou měnou (tzn. počet narozených byl vyšší než počet zemřelých). Nejčastěji šly migrační zisky ruku v ruce se zisky přirozenou měnou. Stěhovali se totiž především mladí lidé nebo lidé v produktivním věku, a ti tak na místě přistěhování zakládali rodiny a rodily se zde děti. Proto je třeba celkový přírůstek rozdělit na přírůstek migrační (stěhováním) a přírůstek přirozený.

Obrázek 1: Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel středního stavu v hl. m. Praze v období let 2011 až 2020

Přírůstek obyvatel stěhováním

Na celkovém populačním přírůstku Prahy v letech 2011–2020 se podílel především přírůstek stěhováním, díky němuž přibylo v Praze 78 040 obyvatel, což představovalo 77,2 % celkového přírůstku. Ve srovnání s obdobím 2001–2010 migrační přírůstek klesl o 15,0 %. Přírůstek stěhováním byl v Praze vždy zásadní složkou, která podmiňovala růst počtu obyvatel. V některých letech (například v 80. a 90. letech minulého století) přírůstek obyvatel migrací vyrovnával ztráty obyvatel plynoucí z vyšší úmrtnosti a nižší porodnosti.

Přírůstek stěhováním byl kladný v 52 městských částech, jeho zápornou hodnotu vykázalo 5 městských částí. Nejvyšší přírůstek stěhováním v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu zaznamenaly městské části Praha-Březiněves (425,0 ‰), Praha-Dolní Měcholupy (423,3 ‰), Praha-Řeporyje (357,7 ‰), Praha-Zličín (342,8 ‰) a Praha-Královice (328,6 ‰). Za deset let tak tyto městské části získaly 425 až 329 obyvatel na 1 000 obyvatel. Záporný migrační přírůstek v relativním vyjádření byl evidován v Praze-Přední Kopanině (-110,2 ‰), Praze 17 (-70,9 ‰), Praze-Petrovicích (-59,0 ‰), Praze 11 (-12,9 ‰) a Praze-Běchovicích (-3,4 ‰).

Na přírůstku stěhováním v letech 2011–2020 se podílelo výhradně stěhování se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 86 531 osob více, než se z ní vystěhovalo. To bylo o 21,5 % méně než v letech 2001–2010. V přepočtu na 1 000 obyvatel zaznamenaly nejvyšší přírůstek stěhováním se zahraničím městské části Praha-Kunratice (215,4 ‰), Praha-Suchdol (151,9 ‰), Praha 2 (126,3 ‰), Praha 3 (118,4 ‰) a Praha 1 (112,5 ‰). Naopak, nejnižší přírůstky stěhováním se zahraničím v relativním vyjádření zaznamenaly městské části Praha-Běchovice (-106,1 ‰), Praha-Přední Kopanina (-7,0 ‰), Praha-Čakovice (1,8 ‰), Praha-Vinoř (10,2 ‰) a Praha-Křeslice (10,8 ‰).

Obrázek 2: Přírůstek stěhováním na 1 000 obyvatel středního stavu v hl. m. Praze v období let 2011 až 2020

Stěhováním s ostatními regiony Česka v letech 2011–2020 ztratila Praha 8 491 osob. Praha ztrácí obyvatele vnitrostátní migrací již od druhé poloviny devadesátých let 20. století, kdy v jejím okolí započal proces rezidenční suburbanizace. V rámci tohoto procesu Praha ztrácí obyvatele migrací se Středočeským krajem, kam míří většina vystěhovalých z Prahy. Ztráta vnitrostátní migrací však byla o 9 961 osob nižší než v letech 2001–2010. V přepočtu na 1000 obyvatel byl přírůstek stěhováním s ostatními kraji nejvyšší v Praze-Zličíně (78,2 ‰), Praze-Dolních Měcholupech (66,5 ‰), Praze-Běchovicích (63,2 ‰), Praze-Březiněvsi (59,1 ‰) a Praze-Lochkově (53,8 ‰). Nejvyšší relativní úbytek stěhováním s ostatními kraji zaznamenaly městské části Praha 17 (-67,1 ‰), Praha-Petrovice (-55,5 ‰), Praha 21 (-54,5 ‰), Praha 14 (-49,7 ‰) a Praha 20 (-48,0 ‰).

Z dat o stěhování obyvatel týkajících se Prahy, lze vyčíst i údaje o vnitropražském stěhování. Nejvyšší přírůstek stěhováním mezi jednotlivými částmi Prahy na 1 000 obyvatel zaznamenaly městské části Praha-Březiněves (336,0 ‰), Praha-Královice (285,7 ‰), Praha-Dolní Měcholupy (280,0 ‰), Praha-Řeporyje (242,7 ‰) a Praha-Benice (237,1 ‰). Relativně nejvyšší úbytek vykázaly městské části Praha 1 (-132,2‰), Praha 2 (-109,5 ‰), Praha-Kunratice (-87,1 ‰), Praha-Suchdol (-73,9 ‰) a Praha 3 (-63,3 ‰).

Přirozený přírůstek obyvatel

Přirozeným přírůstkem, tj. rozdílem mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých, mezi lety 2011 a 2020 přibylo 23 007 osob, což představovalo 22,8 % celkového přírůstku. Ve srovnání s obdobím let 2001–2010 byl přirozený přírůstek vyšší o 28 096 osob. Přirozený přírůstek byl kladný v 51 městských částech, v 6 městských částech nabýval záporných hodnot. Relativně nejvyšší přirozený přírůstek měly městské části Praha-Dolní Měcholupy (120,1 ‰), Praha 22 (112,6 ‰), Praha-Zličín (104,0 ‰), Praha-Štěrboholy (95,8 ‰) a Praha-Újezd (89,0 ‰). Záporný přirozený přírůstek v přepočtu na 1000 obyvatel byl nejvyšší v městských částech Praha 10 (-20,3 ‰), Praha 4 (-16,6 ‰), Praha 6 (-10,8 ‰), Praha-Královice (-8,6 ‰) a Praha 8 (-3,1 ‰).

Obrázek 3: Přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel středního stavu v hl. m. Praze v období let 2011 až 2020

Během let 2011-2020 přišlo na svět 146 753 dětí, což bylo o 20,4 % více než v letech 2001–2010. Nejvíce dětí se živě narodilo v přepočtu na 1 000 obyvatel v městských částech Praha-Dolní Měcholupy (173,6 ‰), Praha 22 (173,2 ‰), Praha-Zličín (162,8 ‰), Praha-Čakovice (148,2 ‰) a Praha 18 (145,0 ‰). Naopak, relativně nejméně dětí se živě narodilo v Praze-Nebušicích (71,4 ‰), Praze-Satalicích (77,2 ‰), Praze-Přední Kopanině (85,1 ‰), Praze-Ďáblicích (85,9 ‰) a Praze-Lipencích (87,7 ‰).

V období let 2011–2020 zemřelo 123 746 osob, což bylo ve srovnání s lety 2001–2010 o 2,5 % méně. Nejvyšší počet zemřelých připadající na 1 000 obyvatel v letech 2011-2020 zaznamenaly městské části Praha 10 (133,4 ‰), Praha 4 (124,2 ‰), Praha 6 (123,8 ‰), Praha-Královice (122,9 ‰) a Praha 8 (112,5 ‰). Jedná se o populačně velké městské části (s výjimkou Prahy-Královic), které patří mezi části s vyšším průměrným věkem. Naopak, nejnižší počet zemřelých v přepočtu na 1 000 obyvatel zaznamenaly městské části Praha-Újezd (47,6 ‰), Praha-Štěrboholy (47,9 ‰), Praha-Křeslice (48,1 ‰), Praha-Dolní Měcholupy (53,6 ‰) a Praha-Libuš (54,1 ‰).

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.