Mezera mezi vývojem v americkém a evropském sektoru služeb se rozšiřuje (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Oznámení Bidenova infrastrukturního fiskálního balíku na straně jedné a zpřísňování restriktivních protipandemických opatření v evropských zemích na straně druhé – to byly faktory, které minulý týden upozorňovaly na zvyšující se mezeru mezi vývojem v USA a eurozóně, zejména pokud jde o sektor služeb. A data v tomto týdnu takový trend potvrdí – evropský PMI z nevýrobního sektoru za březen bude zřejmě revidován níže, zatímco včera zveřejněný americký ISM dosáhl historického maxima. Průmyslové statistiky zůstanou solidní, a to i v Evropě. Slušná čísla za únor přinese německý report průmyslové výroby a pozadu by nemusela zůstat ani tuzemská data z průmyslu a potažmo i zahraničního obchodu.

Evropský průmysl se ve světle pandemie stále celkem drží

Průmyslová aktivita v eurozóně byla ve světle neradostné pandemické situace v únoru pravděpodobně solidní. Pokud jde o velké evropské země, silný meziměsíční růst průmyslové produkce očekáváme za Německo (+2,0 %), Španělsko si zřejmě připíše 0,3 %, naopak u Francie předpokládáme -0,3 %. Za eurozónu jako celek by to pak znamenalo +0,8 %. Předskokanem německých dat budou podnikové objednávky, od kterých za únor čekáme další zlepšení. To sektor služeb trpí restriktivními opatřeními v boji s pandemií covidu. Finální PMI tak ukáží ve srovnání s předběžným odhadem o něco nižší hodnoty, když zahrnou respondenty z konce měsíce za země, kde se opatření zpřísňovala (Německo, Francie, Itálie). I když z dlouhodobého pohledu naše prognóza počítá s posilováním eura (kurz ke konci roku předvídáme na 1,27 USD/EUR), pro nejbližší období naopak vnímáme riziko posilování zelených bankovek. Dosažení dna na trhu USD/EUR předpokládáme během Q2 21.

České koruně silnější dolar může bránit ve zhodnocení, její posílení je ale dle našeho názoru pouze otázkou času. Pandemická situace se pomalu ale jistě zlepšuje, začíná se diskutovat o formě a načasování jednotlivých kroků rozvolňování. Tento týden budou publikována únorová data z reálné ekonomiky. Přes výrazný lockdown katastrofální data nepředpokládáme. Je ale jasné, že statistiky z maloobchodu ukáží na přetrvávající slabost z titulu uzavření většiny kamenných obchodů. Průmysl naopak čelí rostoucí poptávce zejména ze zahraničí, nicméně musí se potýkat s problémy s dodávkami a tlaky na rostoucí ceny vstupů. Podrobněji k našim odhadům zde https://bit.ly/2PEwIe5. Samotný dnešek přinese zápis z posledního zasedání ČNB.

Pondělí velikonoční ve znamení útoku na hladinu 26 CZK/EUR

Včerejší sváteční den zajišťovali likviditu na trhu v podstatě pouze američtí obchodníci. Na trzích panovala celkem optimistická nálada, kterou odpoledne podpořila silná data z USA, zejména z tamního sektoru služeb. Rostoucí akciové indexy odrážející vyšší apetit po rizikovějších aktivech pak pomohly i euru vůči dolaru, když se kurz v průběhu americké seance dostal k 1,18 USD/EUR. Pozitivní vývoj panoval i v regionu, kde si znatelně polepšily polský zlotý (pouze tak vymazal páteční ztráty) a česká koruna. Ta v průběhu včerejška posílila až k hladině 26,00 CZK/EUR.

Euro před Velikonocemi zastavilo svůj pád

Společná evropská měna spadla minulý týden na nejnižší hodnotu od poloviny listopadu. Ve středu minulého týdne se kurz dostal až k 1,17 USD/EUR. Nicméně jeho druhá polovina již byla ve znamení mírné korekce. V neprospěch eura hovořila zejména rozdílná pandemická i vakcinační situace na obou stranách Atlantického oceánu. Povzbudivé jsou zejména americké předstihové indikátory, a to jak ukazatele spotřebitelské důvěry, tak aktivity v sektoru průmyslu či služeb. Nadějí jsou ale i obdobné ukazatele z Evropy. I když za těmi americkými většinou zatím zaostávají. Velký pátek přinesl v USA statistiky z březnového trhu práce, které překvapily silnou tvorbou pracovních míst na straně jedné a poklesem výdělků na straně druhé (což může být ale ukazatelem toho, že se ve větším začínají vytvářet méně placená míst v sektoru služeb).

Z pohledu tuzemské měny byl minulý týden poklidným. Kurz se držel v relativně úzkém pásmu a pokoušel se dostat pod 26,10 CZK/EUR, což se podařilo až na Zelený čtvrtek a výrazněji pak na Velikonoční pondělí. Zveřejněná tuzemská data nevyzněla z pohledu koruny špatně. Finální čtení národních účtů za Q4 20 na celkové ekonomické výkonnosti nic nezměnilo – česká ekonomika v pandemickém roce 2020 reálně poklesla o 5,6 %. Sektorové účty potvrdily, že se restriktivní opatření kombinovaná s fiskálními stimuly podepsaly na vzestupu míry úspor domácností (23,3 %), navzdory hluboké recesi ani míra zisku vytvořeného nefinančními podniky dramaticky neklesala (podrobněji jsme data komentovali zde https://bit.ly/2POkMGA).

Povzbudivá zpráva přišla ze zpracovatelského průmyslu – PMI index aktivity se v souladu s naším i tržním očekáváním dále zvýšil. Za vysokým číslem ale nestojí pouze vysoká poptávka, zejména ze zahraničí od našich hlavních obchodních partnerů (kde PMI lámou rekordy), ale svou roli sehrávají i přerušené výrobní řetězce a problémy s dodávkami, což tlačí na růst cen vstupů. Detailnější komentář k tuzemskému PMI za březen je k dispozici zde https://bit.ly/3cG7HrS. Ještě lépe náš výsledek vyzní ve srovnání s regionem – polský PMI za tím naším výrazně zaostává, i když stále se nachází v pásmu expanze, to v Maďarsku již druhý měsíc v řadě aktivita klesá. Forint byl také jedinou měnou regionu, která dnes neposílila.

Státní rozpočet krvácí. Ke konci března vykázal schodek ve výši 125,2 mld. CZK, což jde primárně na vrub pandemické situace a restriktivním opatřením. Ty se v kombinaci s nižším zdaněním práce a změnou rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a samospráv podepisují na nižších příjmech. Výdajovou stranu pak zatěžují vládní programy na podporu restrikcemi postižených částí ekonomiky či sociálnímu a zdravotnímu systému. Výsledek ke konci března podle nás neospravedlňuje požadavky na prohloubení plánovaného schodku. Pevně věříme, že druhá polovina roku již bude ve znamení mnohem lepší pandemické situace a rostoucí ekonomiky.