Zaměstnanost cizinců v Jihomoravském kraji v roce 2020. Ke konci roku 2020 bylo v kraji zaměstnáno 77,6 tisíc cizinců.

Ke konci roku 2020 bylo v Jihomoravském kraji dle Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu zaměstnáno 77,6 tisíc cizinců, z toho 69,9 tisíc osob bylo evidovaných na úřadech práce a 7,8 tisíc osob podnikalo s živnostenským oprávněním. V čase zaměstnanost cizinců v kraji roste, a to zejména u zaměstnanců v evidenci úřadů práce.

V Jihomoravském kraji bylo k 31. 12. 2020 zaměstnaných 77,6 tisíc cizinců, to je 4,5násobek stavu roku 2000 a téměř o tři čtvrtiny více než v roce 2015. Meziročně jejich počet vzrostl o 8,0 %. Většinu zaměstnaných cizích státních příslušníků tvoří cizinci evidovaní úřady práce, cizinci s živnostenským oprávněním vytvářejí naopak malou skupinu, u níž je nárůst početnosti výrazně pomalejší. Počet zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadech práce vzrostl ke konci roku 2020 ve srovnání s rokem 2015 o 32,2 tisíc, tj. o 85,2 %, zatímco živnostníků bylo více o 12,6 %.

Graf Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2020) Graf Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2020)

V mezikrajském porovnání se Jihomoravský kraj řadí počtem zaměstnaných cizinců na přední příčku. Ke konci roku 2020 byl jejich počet mezi ostatními kraji třetí (cizinci evidovaní úřady práce) a čtvrtý (cizinci s živnostenským oprávněním) nejvyšší. V čele žebříčku stojí hl. m. Praha se Středočeským krajem. Mezi okresy Jihomoravského kraje je nejvyšší počet zaměstnaných cizinců v Brně-městě, na konci prosince 2020 zde bylo 45,5 tisíc cizích státních příslušníků v evidenci úřadů práce a 4,7 tisíc živnostníků. Brno se tak na zaměstnanosti cizinců v kraji podílelo téměř dvěma třetinami. Nejméně zaměstnaných cizinců dle úřadů práce bylo v okrese Znojmo a nejnižší počet cizinců s živnostenským oprávněním v okrese Blansko.

Z hlediska pohlaví převažují mezi zaměstnanými cizinci muži. Na konci roku 2020 bylo na úřadech práce v kraji evidováno 26,3 tisíc žen cizího státního příslušenství (37,6 % z celku), v okresech bylo nejvyšší zastoupení žen zaznamenáno v okrese Hodonín (39,3 %) a nejnižší v okrese Břeclav (33,3 %). U držitelů živnostenských oprávnění měly cizinky zastoupení ještě nižší, v kraji dosáhl jejich počet 2,2 tisíc, což tvoří 28,6 %. V okresech se podíl podnikatelek pohyboval od 26,1 % v okrese Brno-venkov po 36,2 % v okrese Znojmo.

Tab. 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2020) Tab. 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2020)

V Jihomoravském kraji byli cizinci v evidenci úřadů práce z většiny tvořeni občany EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců, jejich podíl k 31. 12. 2020 dosáhl 65,3 %. Tyto osoby mají v pracovněprávních vztazích stejné právní postavení jako občané České republiky, mají tedy volný přístup na trh práce. Cizí státní příslušníci, kteří nepotřebují pracovní oprávnění, zaujímali necelou pětinu. Zbytek cizinců vlastnilo zaměstnanecké karty (11,5 %), povolující současně zaměstnání i pobyt, či povolení k zaměstnání (3,8 %) a pouze 41 osob mělo modrou kartu (k výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání).

Tab. 2 Cizinci evidovaní na úřadech práce podle typu evidence v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2020) Tab. 2 Cizinci evidovaní na úřadech práce podle typu evidence v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2020)

Oproti roku 2015 byl největší relativní nárůst v kraji zaznamenán u počtu držitelů zaměstnaneckých karet, a to ve výši 11,7násobku. Nejvyšší zastoupení žen bylo v kraji vykázáno ve skupině cizinců, kteří nepotřebují pracovní oprávnění (49,2 %), naopak nejméně žen bylo mezi cizinci vykonávající kvalifikovanou práci na základě modré karty (17,1 %).

Nejvyššího podílu občanů EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců na okresním celku bylo v kraji dosaženo v okrese Břeclav – přes tři čtvrtiny. Nejnižší zastoupení této skupiny cizinců činilo 55,0 % v okrese Brno-venkov. Tento okres však mezi ostatními dominoval nejvyšším podílem (16,2 %) cizinců se zaměstnaneckými kartami. Podíl cizinců, kteří nepotřebovali pracovní oprávnění, se ke konci roku 2020 pohyboval od 5,4 % v okrese Hodonín po 22,6 % v okrese Blansko.