Trhy stále více akcentují zhoršující se pandemickou situaci v tuzemsku (Ranní zpráva z finančního trhu)

Tuzemský kalendář je prázdný a korunový trh tak i dnes bude zřejmě reflektovat především zhoršující se pandemickou situaci v ČR. Je tedy pravděpodobné, že koruna setrvá nad 26 CZK/EUR, kam se dostala po včerejším výrazném oslabení. Z makroekonomických dat se můžeme těšit na indikátory ekonomického sentimentu z Německa a eurozóny. Ty by měly vesměs ukázat na nárůst důvěry v další vývoj evropské ekonomiky. Velká část evropských států je totiž v boji s virem úspěšná a může si tak dovolit pozvolné rozvolňování protiepidemických opatření, či o něm začít alespoň uvažovat. V USA zveřejní semidefinitní výsledky vývoje tamní ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí, které by však měly podle nás pouze potvrdit její mezičtvrtletní nárůst anualizovaně o 4 %. Tradiční čtvrteční statistiky z amerického trhu práce pak podle očekávání trhu ukáží na mírný pokles počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Zbytek Evropy zvládá boj s virem o poznání lépe

Tuzemský kalendář zveřejňovaných dat je dnes zcela prázdný a korunovým trhem tak bude zřejmě i nadále rezonovat především zhoršující se pandemická situace v ČR. Lze tudíž očekávat pokračující tlak na pokles tržních úrokových sazeb a na další oslabení české koruny. Ta tak s největší pravděpodobností dnes setrvá nad 26 CZK/EUR.

Ze zbytku Evropy přitáhnou pozornost především indikátory ekonomického sentimentu, které budou zveřejněny za Německo, a také za celou eurozónu. Očekávání německých spotřebitelů pro měsíc březen podle nás zaznamenají zlepšení. Zlepšit by se měla i důvěra v ekonomiku eurozóny, a to z lednových 91,5 b. na 92,2 b. v únoru. V případě celoevropské spotřebitelské důvěry by dnešní čísla měla jen potvrdit již dříve zveřejněný nárůst. V případě podnikatelů bude stále propastný rozdíl mezi náladou ve výrobním a terciárním sektoru. Zatímco v případě průmyslu tak očekáváme pokračující nárůst optimismu, v oblasti služeb by důvěra měla stagnovat poblíž předchozích nízkých hodnot. Ve velké časti evropských států je nárůst důvěry podložený zlepšující se pandemickou situací a tyto státy již buď začínají postupně rozvolňovat protiepidemická opatření, či si alespoň mohou dovolit toto zvažovat.

V USA dnes zveřejní semidefinitní výsledky vývoje HDP v posledním čtvrtletí loňského roku. Podle nás však jen dojde k potvrzení předešlého odhadu, podle kterého americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně anualizovaně o 4 %. Zveřejněny budou také tradiční týdenní statistiky z tamního trhu práce. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu podle očekávání trhu mírně klesl a odrážel tak významné pokroky Spojených států v boji s pandemií.

Vyhrocená pandemická situace se už začíná projevovat na korunovém trhu

Důvěra v českou ekonomiku se v únoru mírně zvýšila, když souhrnný indikátor ekonomického sentimentu podle ČSÚ vzrostl z lednových 87,3 b. na 89,7 b. Vývoj v jednotlivých segmentech ekonomiky se však významně lišil. Zatímco spotřebitelé hledí na další vývoj tuzemského hospodářství se stále větší skepsí a jejich důvěra již druhý měsíc v řadě klesá, podnikatelé vyhlížejí lepší zítřky. Sentiment v podnikatelském sektoru tak v únoru vzrostl na nejvyšší úroveň od loňského března, a to hlavně díky průmyslu, kde byla míra optimismu dokonce nejvyšší za poslední bezmála dva roky. Důvěra se zvýšila i ve stavebnictví a ve službách, v odvětví obchodu naopak klesla. Je však nutné poznamenat, že hodnocení nálady mezi podnikateli a spotřebiteli bylo prováděno v prvních dvou únorových týdnech a neodráží tak významné zhoršení pandemické situace, kterého jsme svědky v posledních dnech.

Německá ekonomika vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,3 % a její meziroční pokles se zmírnil z -4,0 % na -3,7 %. Finální odhad tak přinesl vylepšení jak mezičtvrtletní, tak i meziroční dynamiky o 0,2 procentního bodu. Zveřejněna byla rovněž struktura HDP. Na růst německého hospodářství oproti třetímu čtvrtletí působily zejména velmi dobré výsledky zahraničního obchodu a také vyšší investice (ty se zvýšily mezičtvrtletně o 1 %), což v obou případech souviselo především s příznivým vývojem v průmyslu. Uzavření velké části tamní ekonomiky se ve čtvrtém čtvrtletí naopak podepsalo na poklesu spotřeby domácností mezičtvrtletně o 3,3 %.

Server Seznam Zprávy zveřejnil rozhovor s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem, který se týkal především vývoje na hypotečním a nemovitostním trhu, okrajově byl však zmíněn také vývoj měnově politických úrokových sazeb. Rusnok sice uvedl, že základní repo sazba by již mohla v letošním roce vzrůst, zároveň však dodal, že úrokové sazby zůstanou i přesto nízké. Strmý nárůst úrokových sazeb, s kterým počítá prognóza ČNB, tak zřejmě neočekává. Stejně je na tom nejspíše i další člen bankovní rady Aleš Michl, který se včera na svém twitterovém účtu vyjádřil, že úrokové sazby zůstanou na současné úrovni do té doby, než se podaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Ta přitom nabývá stále více na síle a první zvýšení úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku, tak jak očekává prognóza ČNB, je spíše z říše snů.

Ve světle současného negativního trendu vývoje koravirové pandemie v tuzemsku, začíná korunový trh pozvolna slevovat ze svých přemrštěných očekávání ohledně růstu úrokových sazeb ČNB. Tržní úrokové sazby tak včera pokračovaly vesměs v poklesu, což se odrazilo i ve výrazném oslabení české koruny. Ta proti euru v průběhu včerejšího obchodování ztratila přibližně 0,5 % své hodnoty a dostala se dokonce nad 26 CZK/EUR. Mimo horšící se koronavirové situace a diskuze ohledně dalšího možného zpřísnění tuzemských protiepidemických opatření se na slabší koruně podepsalo také oslabení eura k dolaru, které však činilo jen zhruba 0,2 %. Hůře si včera koruna vedla i ve srovnání s polským zlotým a maďarským forintem, jenž oslabily o přibližně 0,3 %.