Nezaměstnanost v hl. m. Praze v roce 2020

3. 2. 2021

V důsledku pandemie COVID-19 a s ní souvisejícími vládními opatřeními od poloviny března 2020 se v hl. m. Praze od začátku do konce roku 2020 zvýšil podíl nezaměstnaných osob z 1,94 % na 3,51 %. Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl z 18,4 tis. na 32,1 tis. (tj. o 74,6 %). Počet volných pracovních míst i přesto vzrostl z 74,0 tis. na 81,7 tis (tj. o 10,5 %).

V hl. m. Praze během roku 2020 vzrostl počet uchazečů o zaměstnání o 13 717 (tj. o 74,6 %). Na konci ledna byla na úřadech práce v hl. m. Praze evidováno 18 390 osob, k 31. prosinci to bylo již 32 107 osob. V relativním vyjádření se počet uchazečů o zaměstnání v hl. m. Praze během uvedeného období zvýšil výrazně více než v Česku, kde nárůst představoval 26,9 %. V mezikrajském srovnání byl procentuální nárůst počtu uchazečů nejvyšší po hl. m. Praze v Karlovarském (o 70,4 %) a Středočeském kraji (o 32,9 %). Mezi pět okresů[1], kde byl procentuální nárůst uchazečů o zaměstnání největší patřily Karlovy Vary (o 98,2 %), Praha-západ (o 83,5 %), Cheb (o 81,3 %), Praha-východ (o 64,5 %) a Teplice (o 56,4 %). Jejich nárůst byl více či méně srovnatelný s hl. m. Prahou. K poslednímu dni roku 2020 bylo v Praze evidováno nejvíce uchazečů od 31. října 2016. Z hlediska pohlaví uchazečů o zaměstnání v hl. m. Praze ve všech měsících roku 2020 mírně převažovaly ženy.

Tabulka 1 : Základní ukazatele nezaměstnanosti v hl. m. Praze v roce 2020

Zdroj dat: MPSV

Mezi uchazeči o zaměstnání evidovanými na úřadu práce v hl. m. Praze se počet absolventů[2] škol a mladistvých[3] během roku 2020 zvýšil o 339 osob (tj. o 67,7 %), a to z 501 k 31. lednu na 840 k 31. prosinci. Nejvíce nezaměstnaných absolventů a mladistvých v roce 2020 bylo evidováno v říjnu, bylo jich 907, což bylo nejvíce od 30. dubna 2017. Podíl absolventů a mladistvých na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v hl. m. Praze dosahoval na konci ledna 2,7 % a na konci prosince činil 2,6 %. V Česku se podíl absolventů a mladistvých zvýšil od ledna do prosince z 4,1 % na 4,7 %. V mezikrajském srovnání byl podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů ke konci roku 2020 nejnižší v hl. m. Praze, poté v krajích Moravskoslezském (3,9 %) a Karlovarském (4,4 %). Na úrovni okresů vykazovaly nejnižší podíl Rokycany a Karviná (3,3 %), Plzeň-město, Frýdek-Místek a Český Krumlov (3,7 %). Naopak, nejvyšší podíl byl v okresech Chrudim (7,2 %), Rakovník (7,1 %), Rychnov nad Kněžnou (6,9 %), Třebíč (6,6 %) a Písek (6,4 %).

Počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením[4] v hl. m. Praze v průběhu roku 2020 vzrostl o 364 (tj. o 24,2 %). V lednu bylo evidováno 1 506 uchazečů se zdravotním postižením, v prosinci jich bylo 1 870. Jejich podíl klesl během roku 2020 z 8,2 % na 5,8 %, což bylo dáno zejména zvyšováním celkového počtu uchazečů.

Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti se během roku 2020 v hl. m. Praze zvýšil o více jak polovinu (o 3 741, což představovalo 54,4 %). V lednu jejich počet činil 6 883, v prosinci jich bylo evidováno 10 624. Jejich počet se začal zvyšovat od dubna v souvislosti se zvyšováním počtu uchazečů o zaměstnání v důsledku pandemie COVID-19. Podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti mezi 31. lednem a 31. prosincem klesl z 37,4 % na 33,1 %.

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání[5] v hl. m. Praze vzrostl během roku 2020 o 13 525 (tj. o 81,0 %). V lednu bylo na úřadu práce evidováno 16 705 dosažitelných uchazečů, v prosinci jich bylo 30 230. Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na celkovém počtu uchazečů v průběhu roku 2020 vzrostl z 90,8 % k 31. lednu na 94,2 % k 31. prosinci. Pro srovnání, v roce 2019, před pandemií COVID-19, bylo zastoupení dosažitelných uchazečů na celkovém počtu uchazečů podobné.

Věková struktura uchazečů o zaměstnání se během roku 2020 téměř nezměnila. Nejvyšší počet i podíl uchazečů o zaměstnání v lednu až březnu a srpnu až prosinci patřil do věkové skupiny 40–49 let. V prvních třech měsících roku 2020 se jejich počet pohyboval lehce přes 4 500 a jejich podíl osciloval těsně pod úrovní 25 %. Od srpna do prosince se jejich počet pohyboval v rozmezí 7 700-8 300 a jejich podíl přesahoval 25 %. Od května do července byl nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině 30–39 let, pohyboval se v rozmezí 6 300–7 600. Jejich podíl se v těchto měsících pohyboval nad 25 %. V dubnu byl počet i podíl obou věkových skupin totožný, činil 5 526 osob, což představovalo téměř čtvrtinový podíl. Osoby od 30 do 49 let tedy tvořily přibližně 50 % uchazečů o zaměstnání. Osoby starší, jejichž uplatnění na trhu práce je problematičtější (ve věku 50-59 let), tvořily v roce 2020 cca pětinu uchazečů (od cca 20 % v září po téměř 22 % v únoru). Mladiství uchazeči ve věku do 19 let tvořili v Praze do 2,5 % uchazečů.

Obrázek 1 : Počet uchazečů o zaměstnání podle věku v hl. m. Praze v roce 2020

Zdroj dat: MPSV

Ve struktuře uchazečů o zaměstnání podle délky evidence v hl. m. Praze v roce 2020 nedošlo k zásadním změnám. Více či méně výrazně se zvýšil počet uchazečů v jednotlivých kategoriích a tím se proměnil jejich podíl. Ve všech měsících roku 2020 bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání evidováno v délce do 3 měsíců, následně v délce 3–6 měsíců, 6–9 měsíců a 12–24 měsíců. Počet uchazečů o zaměstnání v délce evidence do 3 měsíců vzrostl od 31. ledna do 31. prosince z 7 584 na 9 291 (tj. o 22,5 %). Nejvíce jich bylo evidováno v květnu a červnu (více než 11 000), tedy do 3 měsíců od zavedení vládních opatření omezujících ekonomiku v důsledku pandemie COVID-19 a s nimi spojeným nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání. Díky výrazně vyššímu relativnímu nárůstu počtu uchazečů v ostatních kategoriích klesl podíl uvedené skupiny uchazečů z 41,2 % na 28,9 %. Počet uchazečů evidovaných po dobu 3–6 měsíců se zvýšil z 4 290 na 8 014 (tj. o 86,8 %). Jejich nejvyšší počet byl zaznamenán v srpnu a červenci (více než 9 000), tedy v 5. a 4. měsíci od zavedení restrikcí. Podíl této skupiny uchazečů vzrostl z 23,3 % na 25,0 %. Počet nezaměstnaných osob v evidenci 6–9 měsíců vzrostl z 2 136 na 5 590 (tj. o 161,7 %). Nejvíce jich bylo v říjnu, prosinci a listopadu (více než 5 500), tedy v 7.–9. měsíci od omezení ekonomiky. Jejich podíl se zvýšil z 11,6 % na 17,4 %. Počet uchazečů nezaměstnaných po dobu 12–24 měsíců se zvýšil z 1 682 na 3 817 (tj. o 126,9 %). Protože se počet osob nezaměstnaných po dobu 1–2 let každý měsíc zvyšoval, k čemuž přispěla vládní omezení ekonomiky, nejvíce jich bylo evidováno v prosinci. Jejich podíl se zvýšil z 9,1 % na 11,9 %. Počet uchazečů evidovaných v délce 9–12 měsíců vzrostl z 1 180 na 3 402 (tj. o 188,3 %). Výrazně nejvíce osob bylo evidováno v prosinci, jednalo se o 9. měsíc od zavedení vládních opatření. Podíl uvedené skupiny uchazečů stoupl z 6,4 % na 10,6 %.

Obrázek 2 : Počet uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na úřadu práce v hl. m. Praze v roce 2020

Zdroj dat: MPSV

Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání v počtu dnů klesla od 31. ledna do 31. prosince o 8 dnů, a to z 303 na 295 dnů. Od ledna do března se nezměnila a činila 303 dnů (tj. přibližně 9,9 měsíců), následně klesala, až v červenci dosáhla svého minima, což bylo 259 dnů (tj. zhruba 8,5 měsíců). Svůj vliv na to měla skutečnost, že se mezi uchazeči začali objevovat čerství uchazeči, kteří ztratili práci v souvislosti s omezením ekonomiky v době protiepidemických opatření. Od srpna průměrná délka evidence jednoho uchazeče stoupala, v prosinci dosáhla délky 295 dnů (tj. přibližně 9,7 měsíců), takže se vrátila na březnovou úroveň.

Počet volných pracovních míst se od ledna do prosince 2020 zvýšil o 7 732 (tj. o 10,5 %), a to z 73 987 na 81 719. Nárůst počtu volných míst v roce 2019 mezi lednem a prosincem představoval 8,2 %. V srpnu 2020 bylo v hl. m. Praze evidováno 86 744 volných pracovních místo, což bylo jednoznačně nejvíce od roku 1990. Ačkoliv kvůli vládním opatřením v důsledku pandemie COVID-19 došlo k omezení fungování ekonomiky a následnému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání, nedošlo k poklesu počtu volných pracovních míst. To je dáno dlouhodobým nesouladem mezi kvalifikační strukturou volných pracovních míst a uchazečů o zaměstnání. Většina uchazečů v Praze nemá zájem o volná pracovní místa nabízená úřadem práce, protože většina těchto míst je určena pro málo kvalifikované uchazeče.

Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo se v hl. m. Praze během roku 2020 zvýšil z 0,2 na 0,4. Ve srovnání s tím došlo v Česku ke zvýšení počtu uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo z 0,7 na 0,9. Ke konci roku 2020 v mezikrajském srovnání připadalo nejméně uchazečů na jedno volné pracovní místo v hl. m. Praze, poté v Plzeňském a Pardubickém kraji (0,5). Naopak, nejhorší situace v tomto ohledu byla v krajích Moravskoslezském (3,4), Karlovarském a Olomouckém (2,4). Na úrovni okresů připadalo nejméně uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech Praha-východ (0,1), Mladá Boleslav (0,2), Plzeň-jih (0,2), Tachov a Pardubice (0,3). Naopak na druhém konci žebříčku byly okresy Karviná (8,4), Ústí nad Labem (5,9), Sokolov (5,3), Bruntál (4,8) a Jeseník (4,7).

Obrázek 3 : Volná pracovní místa v hl. m. Praze v roce 2020

Zdroj dat: MPSV

Struktura volných pracovních míst podle požadavku na vzdělání uchazečů se v hl. m. Praze během roku 2020 z pohledu pozic jednotlivých tříd nezměnila, změnil se jejich počet a podíl. Nejvýraznějších změn doznala volná pracovní místa určená pro osoby se základním a nižším vzděláním. V lednu 2020 bylo k dispozici 49 197 volných pracovních míst (tj. 66,5 %), u kterých stačilo uchazečům základní nebo nižší vzdělání. V prosinci 2020 již dosahoval počet nekvalifikovaných volných pracovních míst 58 903 (tj. 72,1 %). Počet volných pracovních míst určených pro osoby s neúplným a základním vzděláním tak vzrostl nejvíce ze všech – o téměř 20 %. Druhé nejvíce zastoupené požadované vzdělání u volných pracovních míst v roce 2020 bylo střední odborné vzdělání s výučním listem. Na začátku roku bylo těchto míst 5 252 (tj. 7,1 %), ke konci roku jich bylo 4 109 (tj. 5,0 %). V absolutních hodnotách se počet těchto volných pracovních míst snížil o téměř 22 %. Pracovních míst, kde bylo potřeba bakalářské vzdělání, bylo v prvním měsíci roku 2020 celkem 4 162 (tj. 5,6 %), v posledním měsíci roku 2020 jich bylo 4 410 (tj. 5,3 %). Absolutní nárůst představoval téměř 6 %. Tyto hodnoty byly ve velkém protikladu se vzdělanostní strukturou uchazečů o zaměstnání: podíl osob s neúplným a základním vzděláním se pohyboval v roce 2020 okolo 20 % a střední odborné vzdělání s výučním listem mělo přibližně 23 % uchazečů. Mezi uchazeči byly zhruba 4 % osob s bakalářským vzděláním.

Podíl nezaměstnaných osob[6] se v hl. m. Praze od 31. ledna do 31. prosince 2020 zvýšil o 1,56 p. b., a to z 1,94 % na 3,51 % (v Česku to bylo z 3,07 % na 4,02 %) a ve sledovaném období měl rostoucí tendenci. U mužů v hl. m. Praze došlo k nárůstu podílu z 1,85 % na 3,38 %, podíl žen se zvýšil z 2,04 % na 3,64 %. V mezikrajském srovnání podíl nezaměstnaných nejvíce vzrostl v Karlovarském kraji (o 2,43 p. b. na 5,45 %), hl. m. Praze a Ústeckém kraji (o 1,17 p. b. na 5,46 %). Na úrovni okresů bylo zvýšení podílu nejvyšší v Karlových Varech (o 3,18 p. b. na 6,01 %), Chebu (o 2,05 p. b. na 4,25 %), Sokolově (o 1,88 p. b. na 5,97 %), Teplicích (o 1,86 p. b. na 4,79 %) a Mostě (o 1,64 p. b. na 6,63 %), tedy v okresech, kde se podíl nezaměstnaných dlouhodobě pohybuje na vyšších hodnotách. Ve srovnání s uvedenými okresy byl nárůst podílu v hl. m. Praze o trochu nižší. Hl. m. Praha tak v průběhu roku 2020 ztratilo pozici kraje s nejnižším podílem nezaměstnaných osob, kterou si do té doby dlouhodobě udržovalo. K poslednímu dni roku 2020 byl v mezikrajském srovnání nejnižší podíl nezaměstnaných osob v krajích Pardubickém (2,92 %), Královéhradeckém (3,11 %) a Jihočeském (3,19 %). Hl. m. Praha se s podílem 3,51 % umístila na 7. místě. Nejhorší situace byla v krajích Moravskoslezském (5,55 %), Ústeckém (5,46 %) a Karlovarském (5,45 %). V rámci okresů byl nejnižší podíl nezaměstnaných v Rychnově nad Kněžnou (1,88 %), Praze-východ (2,03 %), Pelhřimově (2,07 %), Mladé Boleslavi (2,19 %) a Jičíně (2,30 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v okresech Karviná (8,12 %), Bruntál (6,76 %), Ostrava-město (6,68 %), Most (6,63 %) a Znojmo (6,40 %).

Obrázek 4 : Podíl nezaměstnaných osob v hl. m. Praze a Česku v roce 2020

Zdroj dat: MPSV

Další informace o nezaměstnanosti sledované úřady práce včetně metodiky naleznete na Integrovaném portálu MPSV.

Kontakt:

Mgr. Martin Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: martin.slavicek@czso.cz