Přijetí daru (osobních ochranných pomůcek) příspěvkovou organizací bez souhlasu zřizovatele
Samotné účetní zachycení ochranných prostředků na straně příspěvkové organizace nemá vliv na skutečnost, zda porušila zákon č. 250/2000 Sb., nebo nikoliv. Účetnictví pouze zachycuje ekonomickou realitu, ale nevytváří ji. Tedy příspěvkové organizace by neměly mít žádné obavy v souvislosti se samotným zaúčtováním přijatých ochranných prostředků v účetních knihách.
Podle ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. „příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas“. Pokud by byly ochranné prostředky nabývány do vlastnictví zřizovatele a zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině případy, ve kterých je nezbytný jeho předchozí písemný souhlas, tak u takového majetku by tohoto souhlasu nebylo potřeba.
Dále je v ustanovení § 27 odst. 7 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. stanoveno, že do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to „…darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele“. V tomto případě je písemný souhlas zřizovatele nezbytný vždy ke každému právnímu jednání.
Podle ustanovení § 37b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. „předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, nebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 6 (vymezení v rámci zřizovací listiny), se uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas společný pro více právních jednání. Není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží.“. V uvedeném případě se však nejedná o přestupek ani o porušení rozpočtové kázně.
Zákon č. 250/2000 Sb. nezná žádný speciální postup v návaznosti na vyhlášení nouzového stavu. V této souvislosti je tak vhodné uvést, že záměrem zákona č. 250/2000 Sb., v případě výše uvedeného ustanovení týkajícího se nabývání majetku ze strany příspěvkové organizace, byla skutečnost, aby příspěvkové organizace bezúplatně nenabývaly majetek do svého vlastnictví nebo vlastnictví zřizovatele, který by byl nevyužitelný v rámci činnosti příspěvkové organizace (nebo zřizovatele), neúměrně by zvýšil náklady související s jeho provozem apod. V případě distribuce ochranných prostředků z MV do jednotlivých škol se nedá polemizovat o účelu a současně je zřejmé, že se tím nijak navýšily náklady ať už příspěvkové organizace nebo jejího zřizovatele. Důvodová zpráva k § 27 zákona č. 250/2000 Sb. uvádí, že:
„Předchozí písemný souhlas je nezbytný z důvodu možného dopadu přijetí daru nebo dědictví na rozpočet příspěvkové organizace, ale i zřizovatele. Náklady na údržbu, opravy nebo provoz darovaného nebo děděného majetku by mohly ohrozit rozpočet příspěvkové organizace, a ta by mohla chybějící finanční prostředky požadovat od svého zřizovatele. Zřizovatel musí být o nabytí majetku darem nebo děděním informován i proto, že bude-li finanční situace příspěvkové organizace v důsledku přijetí např. peněžitého daru výrazně lepší, může jí být snížen příspěvek na provoz poskytovaný z rozpočtu zřizovatele“.
V případě přijatých opatření podle zákona č. 240/2000 Sb. nebylo také mnohdy z objektivních důvodů, např. probíhající nařízené karantény či přísná přijatá hygienická opatření, možné v tak krátkém časovém úseku zajistit písemný souhlas ze strany zřizovatele, aniž by se tím narušilo zajištění včasnosti nabytí ochranných prostředků.
S ohledem na výše uvedené, tak podle našeho názoru přijetí ochranných prostředků ze strany příspěvkových organizací bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele v období vyhlášeného nouzového stavu a přijatých opatření podle krizového zákona sice nebylo v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., ale s ohledem na objektivní skutečnosti – např. časová tíseň, v mnoha případech možné a případné čekání na udělení písemného souhlasu ze strany zřizovatele by bylo v rozporu s účelem, pro který byly tyto ochranné prostředky poskytnuty, tedy včasné zajištění ochrany zaměstnanců při výkonu zaměstnání, lze učinit závěr, že toto pochybení nemohlo, a to ani potenciálně, mít negativní vliv na hospodaření obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací.
Ministerstvo financí
Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.
Ministerstvo financí je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Současnou ministryní je od 13. prosince 2017 Alena Schillerová.
Poslední zprávy z rubriky Stát:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz