Přes výrazný pokles ekonomiky si trh práce zatím vede dobře (Týdenní zpráva z finančního trhu)
Tento týden bude bohatý na data z domácí ekonomiky. Zpřesněný odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní vzestup během Q3 20 o zhruba 6 %. S oživením ekonomické aktivity se zřejmě obnovil také růst mezd. V reálném vyjádření však na ně stále působila vyšší míra inflace, mzdy tak podle nás setrvaly v meziročním poklesu. Předstihové ukazatele za Q4 20 již indikují zhoršující se tendence vlivem druhé vlny koronaviru. Ta dopadá především na sektor služeb, mírné zhoršení ale očekáváme i ve zpracovatelském průmyslu. Přesto by tamní PMI mělo setrvat nad 50 body. V zahraničí budeme také sledovat statistiky z trhu práce, zveřejněna bude nezaměstnanost v Německu, eurozóně i v USA. Z politických událostí zaujme dnešní zasedání ministrů Euroskupiny, kteří budou pokračovat v jednáních o bankovní unii a reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
Po silném oživení ekonomika na konci roku opět klesne
Český HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 6,2 %. Meziroční pokles ekonomiky se tak zmírnil z předchozích -10,9 % na -5,8 %. Zpřesněný odhad, který bude zveřejněn zítra, podle nás žádnou zásadnější revizi nepřinese. Nadále tak bude platit, že po uvolnění restriktivních opatření z jara ekonomika během třetího čtvrtletí silně ožila. Pomohla jí k tomu zejména obnovená chuť domácností spotřebovávat a také vyšší poptávka ze zahraničí. S nárůstem důvěry zřejmě došlo i k mírnému zvýšení investiční aktivity. Největší nárůst přidané hodnoty zaznamenal pravděpodobně průmysl a odvětví obchodu. Absence zahraničních turistů a pokračující důraz na omezení společenských kontaktů naopak vedly k jen nepatrnému oživení v oblasti služeb. Vlivem druhé vlny koronaviru bude poslední čtvrtletí letošního roku ve znamení ekonomických ztrát. Meziroční pokles ekonomiky se tak podle naší prognózy opět prohloubí zpět k -10 %.
Zhoršující se tendence ekonomického vývoje v závěru roku již postupně potvrzují jednotlivé předstihové indikátory. Mírný pokles zřejmě vykáže i listopadový PMI z českého zpracovatelského průmyslu. Jak však minulý týden ukázaly předběžné údaje za Německo a celou eurozónu, důvěra ve zpracovatelském průmyslu zatím zůstává na vysoké úrovni a také tuzemský PMI by tak měl setrvat nad hranicí 50 bodů.
Týden bohatý na data z tuzemské ekonomiky v pátek uzavře zveřejnění vývoje průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí. Její meziroční růst v nominálním vyjádření pravděpodobně zrychlil z 0,5 % ve druhém čtvrtletí na 2,1 %. Vliv na to mělo již zmíněné výrazné oživení ekonomické aktivity a návrat ekonomiky k normálu. Pomáhá také stále relativně nízká míra nezaměstnanosti, jejímuž výraznějšímu nárůstu brání expanzivní fiskální politika. Tuzemská inflace však zůstává poblíž 3 % a v reálném vyjádření tak bude průměrná mzda i nadále meziročně klesat. Tento pokles by se však měl podle naší prognózy zmírnit z -2,5 % na -1,2 %. Opětovný pokles ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí nicméně zřejmě přinese zhoršení i na trh práce.
Statistiky z trhu práce tento týden zveřejní také v ostatních státech. Listopadová míra nezaměstnanosti v Německu by podle nás měla zůstat na říjnových 6,2 %. I zde totiž působí podpůrné vládní programy. Za celou eurozónu uvidíme údaj nezaměstnanosti teprve za říjen, který by měl indikovat jen mírný nárůst na 8,4 %. Připomeňme však, že druhá vlna koronaviru se ve většině evropských zemí projevila nejsilněji až v listopadu. Její nástup ovlivnil také americký trh práce, kde zbrzdil probíhající oživení. Tamní míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu v listopadu klesla z 6,9 % na 6,3 %.
Finanční trhy stále hledí přes růžové brýle
Důvěra v ekonomiku eurozóny se v listopadu podle očekávání snížila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu klesl z říjnových 91,1 b. na 87,6 b. a skončil mírně nad tržním odhadem, který počítal s výraznějším poklesem na 86,0 b. Snížení důvěry v evropskou ekonomiku samozřejmě souvisí s nástupem druhé vlny koronaviru. Ta se v průběhu listopadu projevila ve většině evropských států a velká část z nich tak byla nucena znovu zavést restriktivní opatření, která se dotkla zejména odvětví služeb. Není tak překvapením, že k největšímu poklesu sentimentu došlo právě v tomto sektoru. Indikátor důvěry ve službách klesl z předchozích -12,1 b. na -17,3 b., tedy dokonce více než se čekalo. Oproti jarním měsícům, kdy se sentiment podnikatelů v oblasti služeb dostal až pod -40 b., se však stále nacházíme na výrazně vyšších úrovních.
Důvěra v evropském výrobním sektoru se v listopadu snížila jen nepatrně a stále tak zůstává na dosah hodnot z konce loňského roku. Zpracovatelského průmyslu se totiž opětovně zaváděná opatření přímo nedotýkají a tamní sentiment tak nepřestává v pozitivním slova smyslu překvapovat. Obdobný obrázek jako páteční indikátory Evropské komise nabídly minulý týden i indexy PMI. Zveřejněn byl také finální odhad evropské spotřebitelské důvěry, který však jen potvrdil její další pokles z říjnových -15,5 b. na listopadových -17,6 b.
Zatímco začátek minulého týdne přinesl na finanční trhy další vlnu optimismu související s vakcínou proti covid-19, jeho druhá část se již nesla ve spíše poklidném módu, a to především v důsledku oslav amerického Dne díkůvzdání. Jako pozitivní si trhy vyložily pondělní zprávu firmy AstraZeneca o výsledcích testů její vakcíny. Ta sice hovořila o průměrné úspěšnosti pouze ve výši 70 %, při určitých způsobech dávkování však úspěšnost očkovací látky může vzrůst až na 90 %, tedy na srovnatelnou výši, jaké dosahují konkurenční vakcíny společností Pfizer a Moderna. Pozitivně na trhy působilo také to, že v USA započal proces předávání moci novému prezidentovi. Joe Biden již vybírá členy své vlády a kandidátkou na post ministra financí zřejmě bude bývalá šéfka Fedu Janet Yellenová, jejíž jméno trhy uvítaly. Slibují si totiž od ní větší míru kooperace mezi americkou měnovou a fiskální politikou.
Pokračující pokles rizikové averze se tak projevil v dalším posílení eura vůči dolaru, které v minulém týdnu získalo zhruba 0,5 %. Silnější euro se promítlo také ve vývoji české koruny, která posílila k 26,10 za euro. Pomohl tomu i nárůst korunových sazeb, když investoři již v nejbližším období neočekávají další snížení úrokových sazeb ze strany ČNB, a naopak stále více sázejí na jejich zvýšení v příštím roce. Rostly nadále i akciové trhy. Americký index S&P 500 se vrátil zpět nad rekordních 3600 b. a v průběhu minulého týdne získal zhruba 2 %. Obdobně rostl také evropský akciový index Euro Stoxx 50.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz