Důvěra v eurozóně poklesne (Ranní zpráva z finančního trhu)

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v listopadu zřejmě dále poklesla. Směrem dolů ji tlačí obavy z dalšího vývoje pandemie, růstu nezaměstnanosti a zhoršení ekonomické situace domácností. Polská průmyslová produkce v říjnu naopak pravděpodobně dále rostla. Ve Spojených státech je kalendář prázdný. Kurz koruny čeká spíše konsolidace. Prostor pro další posilování už vidíme jako limitovaný.

Obavy z růstu nezaměstnanosti tlačí důvěru spotřebitelů dolů

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v říjnu klesla o 1,6 pb a v listopadu jí podle našeho odhadu čeká propad o dalších 2,2 pb na -17,7 bodu. Důvody jsou jasné – pandemie a další uzavíraní ekonomik, s tím spojené zhoršování finanční situace firem, bankroty a následně i růst nezaměstnanosti. Ta od března stoupla o 0,9 pb na 8,3 % a další růst jí v následujících měsících čeká. To se pak s největší pravděpodobností promítne do horší nálady spotřebitelů. Z makroekonomického pohledu tak společná evropská měna dnes mnoho důvodu k posilování mít nebude.

V Polsku dnes bude zveřejněna říjnová průmyslová produkce. Ta by měla v meziměsíčním srovnání vykázat růst, ačkoli výrazně nižší než v předchozím měsíci. Vývoj polského indikátoru je významně korelován s českým, takže jeho zveřejnění stojí za pozornost.

Regionálním měnám došel dech

Impulzy k dalšímu posilování česká koruna včera nenalezla. Po celý den se držela převážně v úzkém pásmu 26,35-26,40 CZK/EUR. Krátce sice posílila i pod úroveň 26,35 CZK/EUR, zisky však dlouho neudržela. Podobně na tom byl i vývoj úrokových sazeb, kde panovalo poklidné obchodování. Důvody pro další posilování bude domácí měna podle nás hledat již jen obtížně. Na čase tak bude jistá konsolidace, přičemž rizika se vzhledem k vývoji pandemie v eurozóně koncentrují spíše směrem ke slabším úrovním domácího kurzu. Mezi novinky, které včera přišly z české politické scény, stojí za zmínku zrušení superhrubé mzdy, snížení daně z příjmu na 15 % a prodloužení nouzového stavu do 12. prosince.

Polský zlotý i maďarský forint zůstávaly včera lehce pod tlakem. Jedním z důvodů bylo to, že Polsko a Maďarsko odmítlo, aby vyplácení peněz ze záchranného fondu bylo podmíněno dodržováním principů právního státu, a obě země pohrozily, že budou vetovat schvalování unijního rozpočtu. Polský zlotý oslabil v průběhu čtvrtečního obchodování o 0,2 % a posunul se na 4,475 PLN/EUR. Maďarský forint zůstal nakonec beze změny na 360 HUF/EUR.  

Kdo si myslel, že včerejší zasedání Evropské rady přinese nějaké rozuzlení, pokud jde o brexit, spletl se. Žádné takové prohlášení, alespoň zatím, ze strany Evropské rady nepřišlo. Hlavní vyjednávač EU Barnier navíc oznámil, že kvůli výskytu koronaviru v jeho týmu vyjednávačů ruší schůzku se zástupci Británie, která byla naplánována na úterý. Jak se zdá, vyjednávání budou i nadále pokračovat, což zvyšuje šance na uzavření alespoň nějaké dohody. Ta by i navzdory všem stanoveným termínům mohla podle našeho názoru vejít v platnost i s určitým zpožděním. S rostoucí nadějí na dohodu se lepší i vyhlídky pro ekonomiku Velké Británie. Uzavření dohody by zvýšilo náš odhad růstu HDP Británie o 2 pb (na cca 5 %), přičemž centrální banka by nemusela jít s úrokovými sazbami do záporu.

Společná evropská měna měla včera tendenci mírně oslabovat. Přes den se pohybovala převážně v pásmu 1,182-1,185 USD/EUR. Během asijské seance ale posílila a dnes ráno otevírá na úrovni 1,189 USD/EUR.