Export (export.cz)
Export  |  30.10.2020 10:25:57

Země ASEAN dovážejí z česka více, než ukazují statistiky

Statistiky českého exportu nezahrnují veškeré zboží a služby, které doputuje z tuzemska na jednotlivé zahraniční trhy. „Je třeba se podívat také na dovozní statistiky,“ upozornil v rozhovoru pro časopis MED český velvyslanec v Bangkoku Marek Libřický. Sdružení národů jihovýchodní Asie ASEAN podle něj – i ve srovnání s jinými regiony světa – nabízí vývozcům významné příležitosti.

Český diplomat, který se vztahům České republiky s jihovýchodní Asií věnuje dlouhodobě, s oblibou sleduje thajské statistiky. Thajsko vykazuje dovoz zboží vyrobeného v Česku o sto milionů dolarů vyšší, než by se mohlo zdát z údajů o tuzemském vývozu. „Naše firmy například vyvážejí do svých meziskladů ve třetích zemích a zboží nakonec skončí v Thajsku,“ dodává Marek Libřický.

další části rozhovoru, která už na webu Export.cz vyšla, Marek Libřický mimo jiné mluvil o tom, jak celé generace Thajců vyrůstaly v baťovkách.

Foto: Velvyslanectví ČR v Bangkoku

Do jaké míry může český podnikatel, který vstupuje do jedné ze zemí ASEAN, počítat s tím, že se mu otevírá celý trh tohoto Sdružení národů jihovýchodní Asie?

Záleží na tom, jakým způsobem tam vstoupí. Pokud jde o investici, pak s tím počítat může. Pokud tam vstoupí obchodně, může to být ta správná cesta, ale také nemusí. Je třeba si uvědomit, co vlastně ASEAN je. Tedy kromě faktu, že v zemích ASEAN žije více než 650 milionů lidí a pokud bychom ho zařadili do žebříčku jednotlivých států, jednalo by se podle tohoto kritéria o třetí největší trh na světě po Číně a Indii.

Z tohoto hlediska je tedy ASEAN větší trh než Evropská unie, kam směřuje drtivá většina českého exportu.

Ano. Navíc jsou to země, jejichž ekonomiky v posledních letech rostly poměrně vysokými tempy. Méně rozvinuté státy zaznamenávaly růst hrubého domácího produktu kolem sedmi procent, v rozvinutějších zemích jako Thajsko nebo Singapur to bylo o něco méně. ASEAN jako celek je poměrně rozvinutý trh, který je ale vnitřně hodně diverzifikovaný. Hlavní váhu v tomto sdružení má pět nebo šest zemí, ty ostatní je dohánějí. Jednotlivé země se liší nejenom velikostí, ale i v řadě dalších charakteristik.

Mohl byste tedy upřesnit, kdy jednotlivá země jihovýchodní Asie může být branou na další trhy ASEAN a kdy nikoliv?

Firma, která tam investuje, získává všechny výhody právního subjektu země ASEAN, a tedy také možnost preferenčního přístupu na jiné trhy. Nejenom do dalších států ASEAN, ale i do zemí, s nimiž má sdružení dohody o volném obchodu. To se může týkat Číny, Austrálie, Japonska… Pokud jde o obchodní vztahy, záleží, jakou má konkrétní země váhu, ale také image. Jsou země, které lze bez jakýchkoliv pochyb považovat za referenční, zatímco u jiných to neplatí a nemusí být tak zajímavým odrazovým můstkem. Mezi ty první samozřejmě patří Singapur jako tradiční obchodní centrum, i když sám o sobě nemusí být tím hlavním trhem. Statistiky českého exportu ukazují, že přes Singapur jde spousta našeho zboží do celého regionu.

Singapur se jako městský stát a velmi vyspělá ekonomika od ostatních zemí ASEAN hodně liší…

Liší. Má ve srovnání s ostatními zeměmi velmi odlišné charakteristiky. To platí také pro Brunej, byť v jiném smyslu – tamní ekonomika je také založena na úplně něčem jiném než ve většině států ASEAN. Potom jsou zde země jako Thajsko, Indonésie a Malajsie, tedy silnější ekonomiky, které mají svoje zájmy a silné kontakty v méně rozvinutých částech ASEAN. Do určité míry sem patří i Filipíny, z pohledu našich exportérů ale možná trochu méně, protože jsou zeměpisně ještě dál a nejsou pro nás přirozeným vstupním místem. Někde na rozhraní je Vietnam. Postupně se v rámci ASEAN dostává do pozice partnera, kterého ostatní berou velmi vážně, ale ještě tam podle mého názoru úplně není.

Sami Vietnamci se podle všeho vidí v roli budoucího tahouna sdružení ASEAN, jsou hodně aktivní. Vietnam zaznamená hospodářský růst i letos – v době, kdy ostatní ekonomiky budou kvůli koronavirové krizi klesat. Jak hodnotíte roli Vietnamu vy?

Vietnamci jsou letos aktivní už proto, že letos v ASEAN předsedají. Zatím je ale nemůžeme označit za tradičního lídra tohoto sdružení. Podobné ambice jako Vietnam má i Thajsko, které je takovým přirozeným lídrem pevninské části ASEAN. Do této oblasti patří Kambodža, Laos, Myanmar a také Vietnam. Z pohledu exportérů může být Thajsko vstupní branou právě do zemí ve svém okolí. Stejně tak je možné se přes Vietnam dostat například do Laosu, do určité míry i do Kambodže.

Dvakrát větší vývoz než do Indie

Kde vidíte největší šance v ekonomických vztazích mezi Českem a zeměmi ASEAN? Mám na mysli dlouhodobé příležitosti, nebo případně i takové, které se ukázaly v době pandemie…

ASEAN je pro nás významným exportním trhem už nyní. Hodnota vývozu do zemí tohoto sdružení v posledních letech překračuje miliardu dolarů. Je to necelá polovina toho, co vyvážíme do Číny, která je výrazně větší. Do zemí ASEAN vyvážíme dvakrát více než do Indie, která je sama o sobě považována za prioritní trh.

Pořád je to méně než jedno procento celkového českého vývozu.

Je to stále malý podíl, ale když odhlédneme od té části vývozu, která míří do Evropy, je trh ASEAN ve srovnání s dalšími regiony světa poměrně významný. Navíc je třeba se podívat také na dovozní statistiky jednotlivých zemí. S oblibou sleduji ty thajské. Vyplývá z nich, že tato země vykazuje dovoz zboží vyrobeného v Česku o sto milionů dolarů vyšší, než uvádějí české exportní statistiky.

Promítají se zde reexporty?

Promítají se v tom různé faktory. Naše firmy například vyvážejí do svých meziskladů ve třetích zemích a zboží nakonec skončí v Thajsku. Stejně tak víme, že Thajci podle statistik hodně exportují do evropských přístavů, ale toto zboží nakonec končí v Česku. V některých letech jsme byli z pohledu Thajska významnějším exportním trhem než třeba Rusko. Sami Thajci to přitom nevědí, musíme je na to upozornit. Liší se také charakter českého vývozu podle jednotlivých zemí ASEAN. Na vyspělejších trzích může být silnější export spotřebního zboží, jinde spíše investice. Někde je to, jak říkám, rutinní vývoz – takové stálice. Jinde je export založen na jednotlivých projektech. A musíme stále hledat nové projekty.

Zbyněk Frolík (vpravo), zakladatel Linetu – předního světového výrobce nemocničních lůžek, a velvyslanec Marek Libřický při otevření showroomu firmy v Bangkoku. Foto: Linet

Nadějné vodní elektrárny

Která odvětví mají do budoucna pro české exportéry největší potenciál?

Určitě mezi ně patří energetika. Strojírenské výrobky pro energetiku, turbíny… České firmy se podílejí především na subdodávkách, což nutně nepovažuji za něco negativního. Přispívají zvláště do celkových řešení evropských i asijských společností, které v České republice investovaly. Do jihovýchodní Asie se naši exportéři často dostávají prostřednictvím firem jako Siemens nebo Doosan. Velké příležitosti se rýsují například v hydroenergetice, Laos je díky vodním elektrárnám označován za baterii jihovýchodní Asie. Země ASEAN plánují rozvoj větrné i solární energie, bateriových úložišť. Tyto plány ale naráží na problémy. Chybí tam potřebné přenosové a distribuční sítě, a to v jednotlivých zemích, ale především na regionální úrovni. Země ASEAN bude řešení těchto problémů stát hodně úsilí a peněz. Na druhou stranu to znamená, že tady mohou vznikat nové příležitosti i pro české firmy.

Je tedy hydroenergetika tím oborem, který by mohl české firmy zvlášť zajímat? Mohly by se v tomto odvětví prosadit i jako finální dodavatelé?

Určitě, Češi se už v jihovýchodní Asii na rozvoji hydroenergetiky podíleli. Například do Laosu naše firmy dodávaly řešení pro menší vodní elektrárny. České společnosti se také mohou spojit s partnery například v Thajsku a pak společně realizovat projekty v méně rozvinutých zemích ASEAN. S vietnamskými a thajskými investory už takto spolupracovaly na hydroenergetických projektech v Laosu. S Thajci jsme se dokonce bavili o možnosti podílet se na projektech přečerpávacích elektráren mimo ASEAN – konkrétně v Austrálii. Thajci jsou silní ve Vietnamu, na Filipínách, v Indonésii. Mnohdy to platí i obráceně. Některé thajské firmy mají svůj původ třeba v Indonésii a díky tomu jsou silně propojeny i se Singapurem nebo Malajsií.

Obnovitelné zdroje energie bychom mohli zařadit do širšího sektoru environmentálních technologií…

Poptávka po různých environmentálních technologiích a řešeních v zemích ASEAN skutečně roste. České firmy se mohou uplatnit s technologiemi, které přispívají k řešení problému znečištění ovzduší a vod. Perspektivním oborem je i vodohospodářství jako takové, stejně jako odpadové hospodářství. Některé země potřebují technologie jak pro boj se suchem, tak pro bojpovodněmi. Například v Thajsku se poměrně často stává, že jedna část země trpí povodněmi, zatímco jiná čelí suchu. Uplatnit se mohou velká i malá technologická řešení. Důležitá je také vazba na rozvojovou spolupráci, v Kambodži české firmy realizovaly projekt kořenové čističky. Tuto technologii by mohly více využívat menší hotely. Uvidíme, jaké budou v cestovním ruchu dopady pandemie, ale kořenové čističky nabízejí poměrně levné řešení, jak pomoci rozvoji zeleného turismu.

Jaké jsou další nadějné oborové příležitosti?

Českým firmám bych doporučoval, aby nepodceňovaly ani oblast vědy, výzkumu a inovací včetně softwaru. Velký potenciál má doprava, především letecká. Teď mám na mysli nejen dodávky letadel, ale také radarů, pasivních sledovacích systémů a zařízení letišť. Země ASEAN chystají modernizaci letišť, někde možná mají v tomto ohledu až megalomanské představy, jinde se takové plány jeví docela realisticky. Šanci uplatnit se v jihovýchodní Asii mají letadla L-410 NG i malá letadla včetně ultralightů. Stejně tak se rýsují šance v oblasti železniční dopravy. Tady však máme určitý hendikep. Jihovýchodní Asie má menší rozchod kolejí, a ne každý výrobce je tomu ochoten přizpůsobit výrobu lokomotiv a drážních vozidel.

Prezentace letounu L-39NG z Aera Vodochody v Kambodži. Foto: Velvyslanectví ČR Phnompenhu

Nemocnice na klíč

Jihovýchodní Asii označil v rozhovoru pro MED za velmi zajímavý trh také Zbyněk Frolík, zakladatel firmy Linet, která vyváží do celého světa nemocniční lůžka. Objevují se v souvislosti s pandemií nové šance také pro vývoz zdravotnických prostředků?

Nejenom v souvislosti s pandemií. Zdravotnictví celého regionu už máme v hledáčku delší dobu. Linet je vlajkovou lodí, ale ukázalo se, že své síly dokáže spojit více českých firem, které v Laosu společně postavily dvě nemocnice na klíč. A už připravují další projekty. Uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet. Pandemie zvyšuje poptávku po lépe vybavených nemocnicích, ale zároveň omezuje potřebné finanční zdroje.

Neměly by se české firmy v tomto oboru více zaměřit také na Thajsko? Tato země je centrem medicínského turismu – jezdí se sem léčit spousta lidí ze světa. Je tato země zajímavá i pro tuzemské exportéry?

Myslím, že Thajsko skutečně patří k zemím, na které bychom se měli zaměřit nejvíce. Je už etablovaným hubem, který chce dále růst, posilovat, modernizovat se.  A Thajci jsou podobně jako třeba Singapurci bonitními klienty. Zároveň ale platí, že posílit své zdravotnictví musejí zvláště ty země, kterým k tomu chybí finanční prostředky. V případě dvou projektů v Laosu přesto šlo o čistě komerční model výstavby nemocnic, to nebyla rozvojová pomoc. Takhle to může fungovat i jinde. Jiný případ je Kambodža, kde se prosazujeme prostřednictvím rozvojové pomoci, a která je jednou z prioritních zemí české zahraniční rozvojové spolupráce.

Tím se vlastně vracíme k velkým rozdílům mezi jednotlivými zeměmi ASEAN. Na jedné straně velmi vyspělý Singapur, na druhé straně Kambodža, kde poskytujeme rozvojovou pomoc…

Nepodceňoval bych ani ty méně rozvinuté země. Jsem přesvědčen, že se pro ně hodí spíše projektový přístup. Zmíněné dvě nemocniceLaosu ukazují, že je možné takové dodávky realizovat i na základě komerčního financování, s podporou státu, v tomto případě státní pojišťovny EGAP. Některé firmy zvažují, že by se některé projekty mohly uskutečnit formou PPP – partnerství veřejného a soukromého sektoru. O možnostech jsme jednali v Kambodži i Thajsku.

Co brzdí český export

Kde vidíte bariéry pro export? Na co by si měli dát čeští exportéři pozor, co je může brzdit?

Bariérou je přirozeně velká geografická vzdálenost od Česka. Jinak bych nemluvil vyloženě o bariérách, spíše o určitých omezeních. Naší slabší stránkou je to, že mnohdy nemáme dostatek relevantních referencí v regionu. Češi nejsou silným investorem, což je problém, protože investor si s sebou často bere svoje dvorní dodavatele technologií. To platí třeba i pro potravinářství včetně pivovarnictví. Nevýhodou je absence dohod o volném obchodu se zeměmi ASEAN, protože tím naše firmy ztrácejí v konkurenci s místními výrobci i společnostmi ze států, které takové dohody mají. Výjimkou je z našeho pohledu Singapur a nově i Vietnam – tedy země, které mají dohody o volném obchodu s celou Evropskou unií.

Velvyslanec v senegalském Dakaru Miloslav Machálek ve svém nedávném komentáři v časopise MED upozornil, že zatímco například velikostí srovnatelné Portugalsko má v Senegalu početnou podnikatelskou komunitu, Češi začínají prakticky od nuly. Jak to vypadá v jihovýchodní Asii?

To je další slabá stránka. Přítomnost přímo na místě je velmi důležitá, to se ukázalo zvláště v době pandemie. Chybějí specializované obchodní společnosti nebo oddělení firem, takzvané trading houses – taková ta tykadla, která by český export podpořila. I menší české firmy se snaží prodávat své zboží samy, často bez přímého osobního kontaktu. Komunikace přes video a e-maily přitom příliš nefunguje už vzhledem k časovému posunu. Velmi bych se přimlouval za to, aby čeští exportéři zvážili větší internacionalizaci, hledali partnery na zahraničních trzích, nebo i přesunuli část svých výrobních kapacit, investovali a vytvářeli společné podniky. To se může týkat i dalšího perspektivního oboru pro české exportéry – obranného a bezpečnostního průmyslu. Jednou z cest je širší obranně-průmyslová spolupráce.

Po pandemii se v zemích ASEAN počítá s dalším rozvojem e-commerce, čehož podle dostupných zpráv využívají čínští investoři. Může být tento trend zajímavý i z českého pohledu?

E-commerce se v Thajsku i dalších zemích slibně rozvíjel už před pandemií a teď je tento trend skutečně ještě silnější. Je zde silná domácí i regionální konkurence. Ne nutně vždy je za novými projekty čínský investor. Naše firmy už v minulosti s podobnými aktivitami koketovaly, ale, pokud vím, ne vždy byly úspěšné. Výjimkou byla společnost Kiwi.com, prodejce letenek, který měl v tamním onlinovém prostředí velmi dobře nakročeno. Stal se strategickým partnerem aerolinek AirAsia, což souviselo také s jednáním o letecké lince z Thajska do Prahy. A mohu uvést ještě jeden úspěšný příklad – český investor založil kambodžskou firmu Pi Pay, která poskytuje systém pro bezhotovostní platby.

JAN ŽIŽKA


Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688