Restart albánské ekonomiky mají zajistit investice do veřejné infrastruktury

Prioritou jsou projekty letecké a silniční infrastruktury. Největším projektem je výstavba nového mezinárodního letiště ve Vlorë, které se má stát hlavní vstupní branou do země. Nové mezinárodní letiště ve Vlorë bude mít ranvej o 500 m delší, než mezinárodní letiště v Tiraně a též modernější logistické zázemí. Bude tedy moci přijímat i velkokapacitní osobní a nákladní letadla. Spolu s letištěm se má v oblasti Vlorë vybudovat i hlavní logistické centrum země.

Pokračovat má i rekonstrukce třetího mezinárodního letiště v Kukës, které si nicméně zachová regionální význam pro horské oblasti Albánie a Kosova. Další nové letiště má vyrůst v Sarandë, jeho podoba je zatím ve fázi předběžné studie.

Hlavním silničním projektem bude výstavba 6 km dlouhého tunelu pod horou Llogara, který zkrátí cestu mezi středním a jižním pobřežím Albánie o téměř 1 hodinu jízdy. Nové letiště ve Vlorë spolu s tunelem Llogara tak výrazně přispějí k návštěvnosti turistických středisek jižního pobřeží (Dhermi, Himare, Borsh, Sarandë) zkrácením dojezdového času minimálně o polovinu. Vláda počítá, že zlepšení dopravní dostupnosti jižního pobřeží zvýší i zájem investorů do nových turistických kapacit a vložené investice se brzy vrátí v podobě růstu HDP v sektoru turismu a dopravy.

Dalšími významnými silničními stavbami, se kterými počítá rozpočet je výstavba silnice Kardhiq-Delvine, dostavba městského okruhu Tirany a silniční úsek Millot-Fier Road, který je součástí trans-jadransko-jónské dálnice spojující Chorvatsko s Řeckem.

V roce 2021 mají být zahájeny práce i na dlouho odkládaném železničním projektu Tirana-Durres s odbočkou na Tirana International Airport v Rinas. V říjnu 2020 byl vyhlášen vítěz několik let táhnoucího se tendru, kterým se stala italská společnost INC S.P.A.

Vláda připravuje i projekty rekonstrukce přístavů Durres, Vlorë a Sarandë, které mají být relokovány vně historických center těchto měst. S výstavbou těchto projektů zatím rozpočet nepočítá, v roce 2021 by však měla být zahájeno vypsání příslušných tendrů. Jako první přijde na řadu přístav Sarandë.

Alokované investiční prostředky vládního návrhu rozpočtu na rok 2021 půjdou na úkor rozpočtového deficitu ve výši 6,5% HDP (0,9 mld. EUR), který se tak stane 4x vyšším, než byl plánovaný deficit rozpočtu na rok 2020. S ohledem na nejistotu v oblasti plnění rozpočtových příjmů v roce 2021 se může tento deficit dále prohloubit. Zvýšení současného zadlužení ve výši 80% HDP by pro zemi nebylo příznivé a mohlo by narušit úvěrový rating země, který je v současnosti podle agentury Moody´s „B1“.

Vláda očekává v roce 2021 růst HDP ve výši 5,5%. Propad ekonomiky v roce 2020 způsobený zemětřesením a pandemií COVID-19 odhaduje na 6,1%. Kromě zvýšených investičních výdajů do infrastruktury počítá rozpočet na rok 2021 i se zvýšenými výdaji v sektorech zdravotnictví, školství a zemědělství, zejména pak v podobě zvýšení platů zdravotníků a učitelů a dotací farmářům na nákup pohonných hmot.

Petr Vlk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tiraně