Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, která dnes Sněmovně předložil
premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné
rozpočty o 85,7
miliardy korun. Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve
výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz. Část z nich použijí na navýšení své
spotřeby, takže
stát vybere více na
DPH.
Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, tudíž celkový výpadek veřejných
rozpočtů ze
zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2
miliardy korun.
Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní
rozpočty o rovných dvacet miliard a
krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy.
Babišova dnešní zpráva, předložená Sněmovně, tedy počítá se slabší odezvou
spotřeby, než s jakou se počítalo letos v létě, kdy vládní představitelé otázku
zrušení superhrubé mzdy opět vážně předestřeli. Tehdy měli za to, že díky vyššímu
inkasu DPH by se do veřejné kasy mohlo vrátit až dvacet
miliard korun.
Ke
zrušení superhrubé mzdy by mělo dojít pouze na období dvou
let, takže je otázka, zda fakticky lze hovořit o zrušení. Spíše je na místě výraz „přerušení“. O tom, jak bude daňový režim vypadat po uplynutí těchto dvou
let, se má rozhodnout v jejich průběhu, a to na základě celkového ekonomického a fiskálního vývoje v zemi. To do daňové problematiky vnáší určitou dodatečnou
dávku nejistoty, jež není v této už tak nejisté době rozhodně žádoucí.
Tato nejistota se odráží i na úrovni
rozpočtů nižších samosprávních celků, které se obecně ocitají pod větším tlakem než
rozpočet centrální
vlády, která si například snáze než nižší samosprávní celky může na mezinárodních trzích půjčovat. Například obce tak mohou na rostoucí tíseň ve svém hospodaření reagovat navyšováním
daně z nemovitosti.
Potvrzuje se tedy to, nač již delší dobu upozorňují ekonomové: za současné rekordní zadlužování české
vlády a veřejných
rozpočtů obecně zaplatí nakonec řadový občan, právě vyššími
daněmi. Jen ty vyšší
daně zatím nebude vybírat centrální
vláda, ale obce a města.
Města a obce nyní musejí škrtat investiční výdaje a šetřit na svých běžných výdajích. Musejí se totiž takto vypořádat s výpadkem sdílených
daní, který nastal v důsledku
koronavirové krize. Mnohde ale nebudou škrty a šetření stačit, takže daná obec či město přistoupí ke
zvýšení daně z nemovitostí.
Daň musí každoročně hradit vlastníci
bytů,
domů,
staveb a
pozemků. Veškeré vybrané peníze zůstávají městům.
Mnohé obce se přitom už loni rozhodly uplatnit od
roku 2020, tedy ještě před úderem
koronaviru, takzvaný místní koeficient, kterým se násobí dosavadní
daň, a to dvakrát až pětkrát. Této možnosti zatím v
České republice využila řádově procenta obcí. Jde přitom zejména o
krajská města, z nichž se k tomuto kroku odhodlala téměř polovina.
Zvyšování
daně z nemovitostí od
roku 2021 už odklepli například zastupitelé ve Slavkově. Usoudili, že nelze neustále škrtat na provozních výdajích, jestliže chtějí udržet
investice. Naopak v Bohumíně nebo Olomouci se
daň z nemovitosti v
roce 2021 zvedat nebude. Olomouci takový postup doporučila i ratingová agentura, která městu připravuje ratingové hodnocení.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz