T. Holub ve Studiu ČT24 o druhé vlně koronaviru

Rozhovor s T. Holubem, členem bankovní rady ČNB
Daniel Takáč (ČT24 15. 10. 2020, pořad Studio ČT24 16:33)

Tomáš Holub komentoval ve Studiu ČT24 vývoj ekonomiky zasažené podzimními protiepidemickými opatřeními včetně možnosti prodloužení plošného moratoria splátek úvěrů, které on osobně nepreferuje. Následují vybrané citace z rozhovoru:

K hodnocení ekonomiky v době druhé vlny epidemie COVID-19

Rozhodnutí vlády (omezující podnikání kvůli epidemické situaci) se budou podepisovat na ekonomice negativně. Během 2. a 3. čtvrtletí se ekonomika vyvíjela o něco lépe, než jsme čekali v naší předchozí prognóze, ale teď se budou karanténní opatření samozřejmě promítat směrem k poklesu ekonomické aktivity.
Zatím jsme spočítali, že ta odvětví, která jsou přímo dotčena uzávěrami, představují asi 3,5 % HDP. Samozřejmě bude záležet na tom, jak dlouho budou zavřená, a bude také hodně záležet na tom, jak moc se spontánně omezí aktivita i v jiných odvětvích typu obchod, doprava. Zde sice žádná karanténní opatření nejsou, ale lidé mohou být více opatrní při svých nákupech a i tam se může situace zhoršit.
Situace je samozřejmě horší v těch přímo zasažených odvětvích, ale z makroekonomického pohledu jsou nezanedbatelné druhotné dopady do těch dalších odvětví. Ty negativní dopady se budou svým způsobem násobit.
Určitě se dá očekávat, že např. spotřeba elektřiny půjde dolů, ale je to lepší než během jarní karantény. Je důležité si uvědomit, že teď je ta situace přece jen lepší – zatím se naštěstí neuzavírají velké průmyslové podniky, které jsou z hlediska spotřeby elektřiny velkými odběrateli.

K možnosti prodloužit moratorium splátek úvěrů

Já osobně se kloním spíše k pohledu bank, že plošné moratorium se už prodlužovat nemá. Což ale neznamená, že banky by neměly individuálně jednat s podniky, které jsou zasaženy druhou vlnou (epidemie COVID-19), o dalším odkladu splátek. To je samozřejmě naprosto standardní instrument.
Spíš bych to přirovnal k tomu, že by tady neměla proběhnout „plošná uzavírka“ splátek úvěrů, ale už nějaká „chytrá karanténa“ v tom smyslu, že banky by si měly vytrasovat, které podniky to potřebují.
Ale samozřejmě, pokud budou mít banky nějaký podnik, který potřebuje pomoci s odkladem, musí proti tomu zase začít vytvářet opravné položky nebo tomu úvěru začít připisovat zvýšené rizikové váhy tak, aby se ten úvěr promítl do jejich účetnictví.
Banky jsou na to připravené a samy chtějí touto cestou jít.

K hodnocení inflace a k měnové politice ČNB

Inflace výrazně nahoru už nepůjde, už čísla za září přinesla určité zmírnění inflace.
Jsme stále mírně nad tolerančním pásmem, ale já bych z toho nedělal žádné drama.
Pravděpodobně ještě do konce letošního roku se budeme držet blízko úrovně 3% nebo lehce nad ní. V příštím roce už čekáme, že inflace půjde dolů s tím, že se začnou projevovat prvky ochlazení ekonomiky a trhu práce. Ke konci příštího roku čekáme, že klesne ke 2 %, našemu střednědobému cíli.
Koruna celkem logicky a přirozeně v reakci na druhou vlnu epidemie oslabila, což můžeme zatím hodnotit jako určitý automatický stabilizátor vývoje, protože přinejmenším průmyslu bude pomáhat s vývozy. Tím dochází ke spontánnímu uvolnění celkových makroekonomických podmínek.
Na druhou stranu, kdyby koruna měla tendenci oslabit nějakým masivním způsobem, že by to začalo být pro ekonomiku až škodlivé, jsme připraveni zasáhnout. Máme na to obrovské devizové rezervy. Tento nástroj tady je, ale takové situaci jsme zatím hodně vzdáleni.
Poslední prognóza ČNB (ze srpna) předpokládala spíš stabilitu úrokových sazeb do poloviny příštího roku, teď se ta situace výrazně mění. Budeme to muset vyhodnotit (v listopadu) v rámci nové prognózy.
Nicméně, to, že je tu druhá vlna, neznamená, že tu bude automaticky nižší inflace. Už v první vlně bylo vidět, že byl velký negativní zásah do ekonomické výkonnosti, ale inflace tím nijak bezprostředně zasažena nebyla.
Jsou tam protichůdné efekty: zpomalení ekonomiky nepochybně působí na inflaci směrem dolů, na druhou stranu oslabený kurz má tendenci ji zvyšovat kvůli omezení některých dodávek zboží a služeb. Budeme muset vyhodnotit souhrnný dopad do inflace a nutně to neznamená, že je potřeba nějaká další silná reakce ze strany měnové politiky ČNB.