Na globální finančních trzích přituhuje. Důkazem budiž to, že centrální banky ve zranitelnějších ekonomikách jsou navzdory hospodářskému propadu nuceny zvyšovat úrokové sazby. - Ranní glosa: Tlak na forint a liru si vynutil zvýšení oficiálníc (25.9.2020)

Na globální finančních trzích přituhuje. Důkazem budiž to, že centrální banky ve zranitelnějších ekonomikách jsou navzdory hospodářskému propadu nuceny zvyšovat úrokové sazby.

Na globální finančních trzích přituhuje. Důkazem budiž to, že centrální banky ve zranitelnějších ekonomikách jsou navzdory hospodářskému propadu nuceny zvyšovat úrokové sazby. Včera se tak stalo v Maďarsku a Turecku a v pozadí vynuceného zvýšení úrokových sazeb byly, jak už to bývá oslabující měny. Začněme tedy v Turecku, kde centrální banka včera překvapivě zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu z 8,25 % na 10,25 %. Stalo se tak poté, co turecká lira jakožto jedna z nevíce zranitelných měn ve světě emerging markets v posledních dnech atakovala nová a nová minima, když krátkodobý zahraniční kapitál, který financuje turecké schodky obchodní bilance, nepřestával utíkat z celkově problematické země. Je nicméně otázkou, zdali včerejší zvýšení úrokových sazeb o 200 bazických bodů učiní liru v dnešní nejisté době stabilnější, když hlavní úrokové sazby zůstávají pod úrovní inflace, a tudíž jsou v reálném vyjádření stále negativní. Vezmeme-li v úvahu makroekonomické nerovnováhy Turecka a jeho angažovanost v regionálních vojenských sporech, tak včerejší krok turecké centrální banky opravdu nemusí zajistit liře dostatečnou atraktivitu. Měnou, která čelí ještě více negativním reálným úrokovým sazbám než turecká lira, je maďarský forint. Tamní centrální banka (MNB) totiž dotáhla k dokonalosti inflační hru, o níž se pokouší ve vyspělých zemích řada obdobných institucí - tj. tvrdit veřejnosti, že inflace v podstatě neexistuje, což implikuje držet oficiální úrokové sazby na nule (čímž zajistí levné financování vládního dluhu). V Maďarsku však roční inflace činí 4 % a to nejen v posledním měsíci, ale již několik let v řadě. Vezmeme-li tedy v úvahu reálné úrokové sazby, tak na držitele forintů je dlouhodobě uvalena jedna z nejvyšších inflačních daní na světě. A to spekulanti v emerging markets samozřejmě musí brát v úvahu – zejména pak v situaci, kdy se averze k riziku globálně zvyšuje. A tak ačkoliv je Maďarsko ve srovnání s Tureckem v excelentní makroekonomické kondici, ani zde z pohledu stabilizace kurzu měny nemusí být včerejší zvýšení jednotýdenní úrokové sazby MNB z 0,60 % na 0,75 % posledním záchranným krokem. Každopádně je třeba vidět, že včerejší zvýšení úrokových sazeb v Maďarsku a Turecku bylo vynucených krokem a tom, zdali přijdou další zásahy tohoto typu, velmi pravděpodobně rozhodne to, zda se situace na Wall Streetu zklidní. Pokud nikoliv a třeba až do amerických voleb (3. 11.) budou žít akciové trhy velkou nejistotou, tak maďarské a turecké zvýšení úroků nebylo posledním a mohou se dokonce přidat i některé další centrální banky v emerging markets.