Plzeňský kraj měl čtvrtou nejkratší dobu trvání pracovní neschopnosti - Dočasná pracovní neschopnost v Plzeňském kraji v roce 2019
Plzeňský kraj patří ke krajům s relativně vyšší četností výskytu dočasné pracovní neschopnosti, která však v porovnání s ostatními kraji vykazuje kratší průměrnou dobu trvání. Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců byl v porovnání s ostatními kraji po Libereckém kraji druhý nejvyšší. V mezikrajském hodnocení průměrné doby trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se Plzeňský kraj umístil na čtvrtém nejnižším místě. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v kraji zvýšilo.
Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných dosáhl v roce 2019 v Plzeňském kraji hodnoty 46,44 a byl v rámci krajů druhý nejvyšší. Nejnižší hodnoty byly v tomto ukazateli zaznamenány v Hl. městě Praze (33,46) a v Jihomoravském kraji (38,87), naopak nejvyšší počet nově hlášených případů (49,79) měl Liberecký kraj. Oproti průměru ČR byl počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných v Plzeňském kraji vyšší o 5,98. Hodnota tohoto ukazatele vzrostla meziročně ve všech krajích. Nejvyšší nárůst byl ve Zlínském kraji o 5,5 %, nejnižší pak o 0,8 % v Plzeňském kraji.
Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti činila v roce 2019 v Plzeňském kraji 39,6 kalendářního dne a v porovnání s ostatními kraji byla 4. nejnižší. Nejkratší doba trvání 1 případu v počtu kalendářních dní byla zaznamenána v Libereckém kraji (38,8) a v Hl. městě Praze (38,8), nejdelší dobu trvání měly kraje Zlínský (49,5) a Moravskoslezský (48,7). V porovnání s průměrnou dobou trvání 1 případu v ČR (42,4) byla doba trvání v Plzeňském kraji kratší o 2,8 kalendářního dne. Meziročně se tento ukazatel zvýšil o 3,1 %.
Denní stav práce neschopných dosáhl v roce 2019 v Plzeňském kraji 11 471 osob. Na celkovém denním stavu práce neschopných ČR (222 479) se podílel Plzeňský kraj 5,2 %. Denní stav práce neschopných se v Plzeňském kraji meziročně zvýšil o 435 osob, tj. o 3,9 %.
Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti umožňuje sledovat, kolik ze 100 nemocensky pojištěných je v průměru každý den v pracovní neschopnosti. V roce 2019 dosáhla hodnota tohoto ukazatele v Plzeňském kraji 5,033 % a byla v porovnání s ostatními kraji na osmém místě. Nejnižší průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno v Hl. městě Praze (3,560) a Jihomoravském kraji (4,612), naopak nejvyšší v krajích Moravskoslezském (5,750) a Zlínském (5,601). V ČR činila hodnota průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti 4,701 a Plzeňský kraj byl v porovnání s tímto průměrem vyšší o 0,332 procentního bodu. Meziroční zvýšení průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti v Plzeňském kraji činilo 0,190 procentního bodu.
Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti podle odvětví CZ-NACE po vyloučení individuálních údajů bylo v roce 2019 nejvyšší v ČR v oddílech Výroba usní a souvisejících výrobků (8,785), Bezpečnostní a pátrací činnosti (7,866) a Podpůrné činnosti při těžbě (7,565).
Nejdelší průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti podle odvětví CZ-NACE po vyloučení individuálních údajů v roce 2019 byla v ČR zaznamenána v oddílech Bezpečnostní a pátrací činnosti 68,67 kalendářního dne a Vodní doprava 63,66 kalendářního dne.
Na vyšším počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných se v Plzeňském kraji v roce 2019 podílely hlavně okresy Tachov (57,19) a Rokycany (51,91). Nejnižší hodnoty v tomto ukazateli dosáhl okres Plzeň-město (42,84). Na 100 nemocensky pojištěných měl okres Tachov v porovnání s okresem Plzeň-město více o 14,34 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.
Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních dnech byla v roce 2019 nejvyšší v okrese Plzeň-jih (46,0) a v okrese Rokycany (44,0) a opět nejnižší byla v okrese Plzeň-město (36,1). Oproti okresu Plzeň-město byla v okrese Plzeň-jih průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti delší o 9,9 kalendářního dne.
Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti v roce 2019 bylo zaznamenáno v okresech Tachov (6,423) a Rokycany (6,251). Nejnižší průměrné procento pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno v okrese Plzeň-město (4,238). Rozdíl mezi okresy s nejvyšším a nejnižším průměrným procentem dočasné pracovní neschopnosti, Tachov a Plzeň-město, činil 2,186 procentního bodu.
V časové řadě 2014–2019 se zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných z 35,53 případů v roce 2014 na 46,44 případů v roce 2019, tj. zvýšení o 10,91 případů na 100 nemocensky pojištěných osob. Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se ve sledované časové řadě zkrátila o 2,7 kalendářního dne. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti vzrostlo v roce 2019 od roku 2014 o 0,916 procentního bodu. Průměrný denní stav práce neschopných se zvýšil z 8 962 v roce 2014 na 11 471 případů v roce 2019, tj. zvýšení o 28,0 %.
Rozdíly v ukazatelích pracovní neschopnosti v jednotlivých okresech a krajích jsou ovlivněny celou řadou faktorů, mezi které můžeme zahrnout, jakou zdravotní prevenci a dostupnou lékařskou péči mají nemocensky pojištěné osoby a v jakých pracovních podmínkách pracují a v jakém životním prostředí žijí. Z demografického hlediska rovněž záleží na věkové a vzdělanostní struktuře nemocensky pojištěných.
Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti podle pohlaví bylo vždy vyšší u žen než u mužů. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti činilo v roce 2014 u žen (4,684) a u mužů (3,614) a rozdíl mezi oběma pohlavími dosahoval 1,070 procentního bodu. V roce 2019 dosahovalo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti u žen 5,710 a u mužů 4,416 a rozdíl mezi oběma pohlavími se prohloubil a činil 1,294 procentního bodu. Mezi příčiny vytvářející rozdíly v pracovní neschopnosti mezi ženami a muži patří především rozdílný přístup k jejich zdravotnímu stavu a prevenci vůbec. Ženy dbají více o své zdraví než muži a častěji navštěvují lékaře, muži mají naopak větší tendenci svůj zdravotní stav podceňovat.
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Přílohy
-
Dočasná pracovní neschopnost v Plzeňském kraji v roce 2019
-
Dočasná pracovní neschopnost v krajích ČR v roce 2019 (tabulka)
-
Dočasná pracovní neschopnost v okresech Plzeňského kraje v roce 2019 (tabulka)
-
Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v Plzeňském kraji (tabulka)
23. 9. 2020
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz