Brno: O historii kolonie Nový dům informuje nový panel i brožura

Původní pořizovací cena jednotlivých domů, jména jejich architektů či vnitřní uspořádání. Tyto a řadu dalších informací najdou návštěvníci funkcionalistické kolonie Nový dům na novém panelu. Čerpat znalosti mohou také z nové brožury, která je dostupná i online a v několika cizích jazycích.

Komplex funkcionalistických domů známý jako kolonie Nový dům se nachází v brněnských Žabovřeskách. Vznikl v roce 1928 jako součást Výstavy soudobé kultury v Československu. Na místě měla vzniknout podle návrhů předních domácích architektů skupina šestnácti malých rodinných domů, a to po vzoru stuttgartského sídliště Weissenhof, jehož výstavbu řídil o rok dříve Ludwig Mies van der Rohe za pomoci světových architektů (Le Corbusier, Walter Gropius, Hans Scharoun atd.). Brněnské výstavby se chopil Čeněk Ruller a František Uherka spolu s architekty Bohuslavem Fuchsem, Jaroslavem Gruntem, Ernestem Wiesnerem a dalšími. Cílem bylo postavit domy pro střední třídu kubického tvaru, na kterých by byly předvedeny novinky v oblasti materiálů a dispozičního řešení. Původní myšlenka domů, v jejichž středu se nachází park, již dnes není patrná.

Nový informační panel najdou lidé nedaleko ústí ulice Petřvaldské (49.2057356N, 16.5705761E).

„Ještě před samotnou návštěvou kolonie doporučuji navštívit informační centra TIC Brno, kde máme k dispozici i nově vzniklé brožury o tomto architektonickém komplexu. Ten lze také stáhnout na webu GOtoBRNO.cz. K dispozici je zde také vydání v anglickém, německém a polském jazyce,“ doplnila ředitelka TIC BRNO Jana Janulíková.

Texty zpracoval Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková z Muzea města Brna. Tito autoři napsali v roce 2018 spolu s dalšími také knihu Nový dům Brno / New House Brno.

Evropské dědictví

Od dubna letošního roku se může komplex pyšnit označením Evropské dědictví. Kolonie získala tuto značku v rámci nadnárodní žádosti Vilové kolonie Evropy 1927–1932. V ní jsou zapojeny celkem čtyři země – Německo (Stuttgart, kolonie Weissenhof), Polsko (Vratislav, kolonie WuWa), Česká republika (Praha, osada Baba a Brno, kolonie Nový dům) a Rakousko (Vídeň, kolonie Lainz). Ve všech těchto městech se po první světové válce snažili architekti najít dostupné řešení nedostatku vhodného bydlení a postavili domy, které byly ukázkou řemeslné a architektonické zdatnosti. Tyto kolonie jsou nyní důležitým místem v dějinách evropské architektury, neboť jde o přenesení modernistických teorií do praxe, dokládají vývoj bydlení a zároveň odráží různé politické a sociální poměry dané země.

Označení Evropské dědictví sahá do roku 2006, kdy vzniklo jako mezivládní iniciativa 17 evropských států. O pět let později byla původní iniciativa přijata rozhodnutím Rady Evropy a Evropského parlamentu pod názvem Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) s cílem propagovat evropský rozměr pamětihodností, jejich zpřístupnění co nejširší veřejnosti a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které vyzdvihují úlohu a místo pamětihodnosti v evropských dějinách.