ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  30.07.2020 10:50:56

Věková struktura obyvatelstva hl. m. Prahy v letech 2009–2019: Průměrný věk Pražanů se nepatrně zvýšil na 41,9 let


 

30. 7. 2020

V hl. m. Praze se v letech 2009–2019 podobnou měrou zvýšil počet dětí ve věku 0–14 let (+55,6 tis. osob) a osob ve věku 65 a více let (+50,1 tis. osob). Naopak klesl počet osob ve věku 15–64 let (-30,5 tis. osob). Z pohledu pětiletých věkových skupin se počet osob nejvíce zvýšil v kategoriích 40–44 let (+42,8 tis. osob), 70–74 let (+29,8 tis. osob) a 5–9 let (+23,3 tis. osob). Největší pokles byl zaznamenán u osob ve věku 20–24 let (-27,8 tis. osob), 60–64 let (-19,4 tis. osob) a 25–29 let (-19,2 tis. osob). Průměrný věk obyvatel Prahy se zvýšil o pouhých 0,3 roku na 41,9 let. Na úrovni městských částí došlo k největšímu omlazení věkové struktury obyvatelstva v Praze 4, Praze 6, Praze 10, Praze 2 a Praze 3, tedy tam, kde bylo v roce 2009 nejstarší věkové složení. Nejvíce zestárlo obyvatelstvo městských částí Prahy 11, Prahy 17, Prahy-Nebušic, Prahy-Šeberova a Prahy-Přední Kopaniny, které v roce 2009 patřilo mezi věkově nejmladší v rámci Prahy vyjma Prahy 11.

Věková struktura obyvatelstva hl. m. Prahy

Vývoj věkové struktury obyvatelstva jakéhokoliv území ovlivňuje zejména počet přistěhovalých a vystěhovalých osob a jejich věková struktura, počet živě narozených dětí a počet zemřelých osob podle věku. V Praze byl vývoj věkové struktury ovlivněn zejména velkým počtem přistěhovalých z ciziny a cizinců z ostatních krajů spolu s nižším počtem vystěhovalých osob (jednalo se převážně o osoby v mladším produktivním věku), dále pak dlouhodobým zvyšováním počtu živě narozených dětí spolu se stagnací počtu zemřelých osob.

 

Obrázek 1 : Počet obyvatel ve 3 základních věkových skupinách v hl. m. Praze v letech 2009–2019

 

Z celkového počtu 1 324,3 tisíc obyvatel hl. m. Prahy v roce 2019 bylo v rozdělení do 3 základních věkových skupin nejvíce osob ve věku 15 až 64 let (862,3 tisíc osob, tj. 65,1 % celku), následně ve věku 65 a více let (251,2 tisíc osob, tj. 19,0 %), a nejméně ve věku 0–14 let (210,8 tisíc osob, tj. 15,9 %). Od roku 2009 vzrostl počet obyvatel Prahy o 75,3 tisíce. Nejvíce se zvýšil počet osob ve věku 0–14 let a to o 55,6 tisíce osob (tj. o 3,5 p. b.). Zvýšil se také počet osob ve věku 65 a více let, bylo to o 50,1 tisíce (tj. o 2,9 p. b.). Naopak počet osob v produktivním věku poklesl o 30,4 tisíce (tj. o 6,4 p. b.).

Počet osob ve věku 65 a více let v Praze dlouhodobě převažoval nad počtem dětí do 14 let. Tato skutečnost se promítla do vývoje indexu stáří, který udává počet osob ve věku 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 0-14 let. Od roku 2009 klesla hodnota indexu stáří ze 129,5 na 119,1 v roce 2019. V letech 2009–2019 tak klesl počet osob ve věku 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 0–14 let. V mezikrajském srovnání pro rok 2019 byla hodnota indexu stáří v hl. m. Praze druhá nejnižší a to po Středočeském kraji (103,9). Index stáří obyvatelstva Česka byl 124,6.

Počet dětí ve věku 0–14 let a osob ve věku 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 15–64 let vyjadřuje index ekonomického zatížení. V roce 2019 dosahoval tento index hodnoty 53,6. Mezi lety 2009 a 2019 se hodnota indexu zvýšila o 13,7. Indexy závislosti I a II vyjadřují počet osob ve věku 0–14 resp. 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 15–64 let. Index závislosti I dosáhl v roce 2019 hodnoty 24,5 a index závislosti II činil 29,1. Hodnota obou zmíněných indexů se mezi lety 2009 a 2019 zvýšila o 7,1 resp. o 6,6.

 

Obrázek 2 : Věková pyramida obyvatelstva hl. m. Prahy v letech 2009 a 2019

 

Ve věkové struktuře obyvatelstva hl. m. Prahy v roce 2019 v členění podle pohlaví do pětiletých věkových skupin byl nejvyšší počet osob ve věku 40–44 let (64,8 tis. mužů a 61,3 tis. žen), 35–39 let (58,3 tis. mužů a 55,9 tis. žen) a 30–34 let (54,8 tis. mužů a 53,9 tis. žen). To byly osoby narozené v letech 1975-1989.

V pětileté věkové struktuře obyvatelstva hl. m. Prahy došlo v letech 2009 a 2019 k několika změnám. U dětí ve věku 0–14 let se výrazně zvýšil počet dětí ve věku 5–9 let (u chlapců o 11,8 tis. a u děvčat o 11,5 tis.) a 10–14 let (u chlapců o 11,8 tis. a u děvčat o 11,3 tis.). To byly děti narozené v letech 2005–2014, tedy v období, kdy se ročně narodilo průměrně 14 000 dětí. Z populace ve věku 15–64 let se nejvíce zvýšil počet osob ve věku 40–44 let (u mužů o 22,4 tis. a u žen o 20,4 tis.) a 45–49 let  (u mužů o 13,0 tis. a u žen o 9,7 tis.). Z obyvatelstva ve věku 65 a více let se nejvíce zvýšil počet osob ve věku 70–74 let (u mužů o 12,9 tis. a u žen o 16,9 tis.). Osoby ve věku 70–74 let představují početně silné populační ročníky narozené po 2. světové válce (tehdy se ročně průměrně narodilo 16,6 tisíc dětí), a zároveň těží z dobré zdravotnické péče posledních let.

Od roku 2009 došlo v pětileté věkové struktuře ke snížení počtu osob téměř výhradně v rámci produktivní složky obyvatelstva. Nejvýrazněji se snížil počet osob ve věku 20–24 let (u mužů o 15,6 tis. a u žen o 12,2 tis.), 25–29 let (u mužů o 11,5 tis. a u žen o 7,7 tis.) a 30–34 let (u mužů o 11,2 tis. a u žen o 7,6 tis.). V případě těchto věkových skupin se jedná o populačně slabší ročníky narozené v letech 1985–1999. Další výrazný pokles počtu osob byl zaznamenán ve věku 60–64 let (u mužů o 8,0 tis. a u žen o 11,4 tis.) a ve věku 55–59 let (u mužů o 5,4 tis. a u žen o 9,4 tis.). Jednalo se o generaci narozenou v letech 1955–1964.

 

Obrázek 3 : Průměrný věk obyvatelstva hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

Průměrný věk obyvatel Prahy na konci roku 2019 byl 41,9 roku, mužům bylo v průměru 40,5 roku, ženám 43,3 roku. Oproti roku 2009 se průměrný věk obyvatel Prahy téměř nezměnil. Průměrný věk pro celou populaci se zvýšil o 0,3 roku, u mužů byl nárůst o 0,6 roku a u žen vzrostl průměrný věk pouze o 0,1 roku. V mezikrajském srovnání pro rok 2019 byl průměrný věk obyvatel Prahy druhý nejnižší, a to po Středočeském kraji (41,3 roku). Nejvyšší průměrný věk obyvatel byl v krajích ZlínskémKrálovéhradeckém (43,3 roku). Také průměrný věk mužů a žen byl ve srovnání s ostatními kraji druhý nejnižší.

 

Věková struktura obyvatelstva v městských částech hl. m. Prahy

Z hlediska podílu osob ve věku 0–14 let na celkovém počtu obyvatel v roce 2019 dosáhlo v rámci hl. m. Prahy nadprůměrné hodnoty 46 městských částí. Ve 20 z nich uvedený podíl dosáhl hodnoty 20 % a více (v celé Praze to představuje 15,9 %)., jednalo se o populačně malé městské části s počtem obyvatel v rozmezí 1,4–7,3 tis. obyvatel s výjimkou Prahy 22 (12,6 tis. obyvatel) a Prahy-Čakovic (11,9 tis. obyvatel). Mezi městské části s nejvyšším podílem osob ve věku 0–14 let patřily Praha-Březiněves (23,8 %), Praha-Kolovraty (23,6 %), Praha 22 (22,6 %), Praha-Vinoř (22,3 %) a Praha-Dolní Počernice (22,1 %). Podprůměrný podíl osob ve věku 0–14 let mělo v roce 2019 celkem 11 městských částí, většina z nich patřila mezi populačně největší městské části. Nejnižší podíl osob ve věku 0–14 let byl v městských částech Praha 1 (11,5 %), Praha 2 (13,4 %), Praha 3 (13,7 %), Praha 4 (14,6 %), Praha 10 a Praha 11 (14,9 %).

 

Obrázek 4 : Podíl dětí ve věku 0–14 let na celkovém počtu obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v roce 2019

 

V letech 2009–2019 vzrostl podíl osob ve věku 0–14 let v 52 městských částech, ve 29 z nich byl nárůst nadprůměrný v rámci hl. m. Prahy. V pěti městských částech došlo k poklesu uvedeného podílu, konkrétně v Praze-Nebušicích (-3,3 p. b.), Praze-Křeslicích (-1,0 p. b.), Praze-Ďáblicích (-1,0 p. b.), Praze-Satalicích (-0,4 p. b.) a Praze-Šeberově (-0,2 p. b.). Podíl dětí se nejvíce zvýšil v Praze-Běchovicích (+8,5 p. b.), Praze-Zličíně (+7,4 p. b.), Praze-Dolních Počernicích (+7,2 p. b.), Praze-Vinoři (+6,9 p. b.) a Praze-Královicích (+6,5 p. b.). Zvyšování počtu dětí je pozitivním jevem z hlediska budoucí pracovní síly. V případě městských částí však přináší nároky na zajištění dostatečných kapacit mateřských školek i základních škol.

 

Obrázek 5 : Změna zastoupení dětí ve věku 0–14 let na celkovém počtu obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

Podíl osob ve věku 15–64 let na celkovém počtu obyvatel byl v rámci hl. m. Prahy nadprůměrný ve 30 městských částech. Nejvyšší podíl osob v produktivním věku byl v Praze 1 (71,2 %), Praze 14 (70,5 %), Praze-Přední Kopanině (70,4 %), Praze 2 (70,3 %) a Praze-Křeslicích (69,6 %). Naopak 27 městských částí mělo uvedený podíl nižší, než byl průměr pro hl. m. Prahu. Nejnižší podíl osob v produktivním věku měly městské části Praha-Dolní Počernice (59,7 %), Praha 11 (60,3 %), Praha-Klánovice (60,9 %), Praha-Velká Chuchle, Praha-Královice a Praha-Troja (61,9 %).

V letech 2009–2019 klesl podíl osob ve věku 15–64 let ve všech 57 městských částech. Největší pokles zaznamenaly městské části Praha-Běchovice (-16,0 p. b.), Praha 11 (-13,9 p. b.), Praha-Nedvězí (-13,6 p. b.), Praha 12 (-13,4 p. b.) a Praha-Libuš (-11,1 p. b.). Naopak k nejnižšímu poklesu došlo v Praze 1 a Praze-Ďáblicích (-1,5 p. b.), Praze-Nebušicích (-1,9 p. b.), Praze-Lochkově (-2,5 p. b.) a Praze-Křeslicích (-2,9 p. b.).

Nadprůměrného podílu osob ve věku 65 a více let v rámci hl. m. Prahy bylo v roce 2019 dosaženo v 8 městských částech. Jednalo se o jedny z populačně největších městských částí s výjimkou Prahy-Nedvězí (0,3 tis. obyvatel) a Prahy-Zbraslavi (10,0 tis. obyvatel). Nejvyšší podíl osob ve věku 65 a více let byl v městských částech Praha 11 (24,8 %), Praha 4 (22,8 %), Praha 8 (22,7 %), Praha 10 (22,3 %) a Praha 12 (21,6 %). Podprůměrný podíl osob v tomto věku byl v roce 2019 ve 49 městských částech. Nejnižší podíl byl v Praze-Dolních Měcholupech (11,2 %), Praze 22 (11,4 %), Praze-Březiněvsi (12,2 %), Praze-Vinoři (12,3 %) a Praze-Újezdu (12,4 %).

 

Obrázek 6 : Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v roce 2019

 

Mezi lety 2009 a 2019 se zvýšil podíl osob ve věku 65 a více let v 52 městských částech, z nichž v 32 bylo zvýšení nadprůměrné ve srovnání s údajem pro hl. m. Prahu. Ve třech městských částech se uvedený podíl nezměnil, byly to městské části Praha 7, Praha 3 a Praha 10. Ve dvou městských částech došlo k velmi mírnému snížení podílu, jednalo se o Prahu 6 (-0,6 p. b.) a Prahu 4 (-0,1 p. b.). Největší zvýšení podílu ve sledovaném období bylo zaznamenáno v Praze 11 (+10,8 p. b.), Praze-Nedvězí (+9,3 p. b.), Praze 17 (+8,5 p. b.), Praze 12 (+8,4 p. b.) a Praze-Běchovicích (+7,5 p. b.).

 

Obrázek 7 : Změna zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

Index stáří (tj. počet osob ve věku 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 0–14 let) dosahoval v hl. m. Praze v roce 2019 hodnoty 119,1. Celkem v 18 městských částech byl počet osob ve věku 65 a více let vyšší než počet osob ve věku 0–14 let, to znamená, že překročil hodnotu 100, která představuje stejný počet osob v obou věkových skupinách. Nejvíce osob ve věku 65 a více let připadalo na 100 osob ve věku 0–14 let v městských částech Praha 11 (166,8), Praha 4 (156,0), Praha 1 (151,5), Praha 10 (149,7) a Praha 8 (149,3). V 48 městských částech byla hodnota indexu nižší než pro hl. m. Prahu celkem. Nejnižší index stáří vykazovaly městské části Praha 22 (50,3), Praha-Dolní Měcholupy (50,9), Praha-Březiněves (51,3), Praha-Vinoř (55,1) a Praha-Kolovraty (56,9).

 

Obrázek 8 : Index stáří v městských částech hl. m. Prahy v roce 2019

 

V období let 2009–2019 se zvýšil index stáří ve 29 městských částech, ve 28 městských částech došlo k jeho snížení. Největší nárůst hodnoty indexu zaznamenaly městské části Praha 11 (+46,8), Praha 17 (+46,3), Praha-Nebušice (+39,7), Praha-Šeberov (+37,7), Praha-Přední Kopanina (+36,8). K nejvýraznějšímu poklesu indexu stáří došlo v městských částech s nejvyššími hodnotami indexu v roce 2009, konkrétně v Praze 4 (-53,9), Praze 6 (-50,0), Praze 10 (-49,8), Praze 2 (-37,1) a Praze 3 (-34,9).

 

Obrázek 9 : Změna indexu stáří v městských částech hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

roce 2019 bylo v hl. m. Praze devět městských částí, jejichž obyvatelé měli vyšší průměrný věk, než měli obyvatelé hl. m. Prahy jako celku. Nejvyšší průměrný věk obyvatel měly městské části Praha 11 (44,6 roku), Praha 4 (44,2 roku), Praha 10 (43,9 roku), Praha 1 (43,7 roku) a Praha 8 (43,4 roku). Ve 48 městských částech byl průměrný věk obyvatel nižší, než byl průměr pro hl. m. Prahu. Nejnižší průměrný věk obyvatel byl v Praze 22 (36,4 roku), Praze-Dolních Měcholupech (36,7 roku), Praze-Březiněvsi (37,2 roku), Praze-Kolovratech (37,5 roku) a Praze-Vinoři (37,6 roku).

Mezi lety 2009 a 2019 průměrný věk obyvatel vzrostl ve 39 městských částech, ve 36 z nich se jednalo o nárůst nadprůměrný vzhledem k údajům pro hl. m. Prahu. Pokles zaznamenalo 18 městských částí. Nejvíce se průměrný věk zvýšil v městských částech Praha-Přední Kopanina (+4,3 roku), Praha 17 a Praha-Petrovice (+3,5 roku), Praha-Šeberov (3,4 roku) a Praha-Nebušice (3,3 roku). Naopak největší snížení bylo zaznamenáno v Praze-Královicích (-3,1 roku), Praze 6 (-1,5 roku), Praze-Dolních Počernicích (-1,3 roku), Praze 7 (-1,1 roku) a Praze 3 a Praze 2 (-1,0 roku).

 

Obrázek 10 : Průměrný věk obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v roce 2019

 

Kontakt:

Mgr. Martin Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: martin.slavicek@czso.cz

 

Přílohy

  • Text aktuality ve formátu .pdf Nově
  • Věková struktura obyvatelstva v městských částech hl. m. Prahy 2009–2019 ve formátu .xlsx Nově
 
Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Věková struktura obyvatelstva hl. m. Prahy v letech 2009–2019: Průměrný věk Pražanů se nepatrně zvýšil na 41,9 let

Diskuze a názory uživatelů na téma: Věková struktura obyvatelstva hl. m. Prahy v letech 2009–2019: Průměrný věk Pražanů se nepatrně zvýšil na 41,9 let

Na dané téma nejsou žádné názory.







Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Koronavirus

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Dovolená

Semafor, Cestování

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2020

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies