Jednání o záchranném fondu Evropské unie začínají (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnes začínají první jednání ohledně záchranného fondu Evropské unie. Ty by měly naznačit pozice jednotlivých zemí a ukázat na sporné body návrhu. Právě původní návrh byl jedním z důvodů současného pozitivního sentimentu na finančních trzích. Problémy v jednáních by tak znamenaly tvrdou ránu aktuálním očekáváním podpory oživení evropské ekonomiky. Česká vláda schválila další zvýšení deficitu státního rozpočtu na 500 mld. CZK. To vytváří riziko pro naší prognózu emise státních dluhopisů, ačkoli prozatím nevidíme kroky vlády, které by měly vést k tak vysokému schodku. Koruna zůstává na silnějších hodnotách a pravděpodobně ji tam udrží i v nejbližších dnech nedávný nárůst úrokových sazeb na trhu. Blížící se jednání ČNB ale podle nás pro ni bude impulsem k opětovnému oslabení.

Vláda schválila další navýšení deficitu státního rozpočtu

Ministři financí Evropské unie se dnes v rámci setkání ECOFIN budou věnovat rozpočtu, jeho rámci pro roky 2021-2027 a návrhu Evropské komise vytvořit záchranný fond. Dnešek tak bude začátkem vyjednávání před setkáním Evropské rady a euroskupiny v příštím týdnu. Podle dosavadního návrhu Evropské komise by Nizozemsko, Švédsko, Rakousko a Dánsko bylo čistými plátci do zmíněného fondu, což pravděpodobně povede k tvrdé opozici těchto zemí. Dalším palčivým tématem budou poskytované záruky a jejich podmínky, resp. požadavky na žádající zemi, klíč, podle kterého budou peníze rozděleny, a zdroje, z kterých bude celý projekt financován. Lze předpokládat, že zejména téma společných unijních daní vyvolá největší rozpory vzhledem ke zkušenostem s dříve projednávaným návrhem na jednotné zdanění korporací či digitální daně. Tato témata přitom vyžadují jednomyslné schválení, které některé země mohou využít k prosazení svých zájmů. Byl to přitom původně společný návrh Německa a Francie a následně Evropské komise o záchranném fondu, který stál za začátkem současné pozitivní vlny na finančních trzích. Neúspěch v jednáních by tak podle nás mohl mít výrazně negativní dopad na trhy včetně kurzu koruny či tržních úrokových sazeb.

Vláda schválila další navýšení deficitu státního rozpočtu z 300 mld. CZK na 500 mld. CZK. Návrh počítá s hlubším poklesem příjmů o dalších 63,4 mld. CZK a vyššími výdaji o 136,6 mld. CZK oproti současné verzi rozpočtu. Na výdajové straně státního rozpočtu dochází k navýšení vládní rozpočtové rezervy o 136,6 mld. CZK. Rozpočet této položky tak dosáhne 215,4 mld. CZK. Aktuální zvýšení deficitu státního rozpočtu je tak spíše polštářem pro budoucí kroky vlády a prozatím postrádáme jeho opodstatnění. I tak ale aktuální návrh vytváří riziko pro naší prognózu emise státních dluhopisů. Ta by tak mohla být až o 260 mld. CZK vyšší, než jsme očekávali v našich Ekonomických výhledech na https://bit.ly/EkoVyhledyQ2. Prozatím ale nevidíme kroky vlády ani ekonomický vývoj, který by měly vést státní rozpočet k takovému deficitu.

Koruna si své silnější hodnoty prozatím drží

Průmyslová produkce v Německu v dubnu propadla meziročně o rekordních 25,3 %, což bylo ještě lehce více, než s čím počítaly finanční trhy. O něco horší výsledek ukázala průmyslová produkce v České republice. Zatímco maloobchodní tržby v dubnu překonaly všechny odhady, průmyslová výroba naopak skončila pod všemi odhady, což se negativně dotklo i zahraničního obchodu. Pokles průmyslové výroby dosáhl 23,4 % meziměsíčně a 33,7 % meziročně. Dle očekávání stahovala průmysl nejvíce výroba motorových vozidel, která meziročně klesla o 80,1 %. Ta stála téměř za polovinou propadu celého sektoru. Statistiky dnes ukázaly i prohloubení meziročního poklesu ve stavebnictví na -4,6 %. To bylo zatím zasaženo preventivními opatřeními výrazně méně. Nicméně omezení daná pracovní sílou a snížením poptávky povedou pravděpodobně pro letošek a příští rok k útlumu produkce. Celý komentář ke zveřejněným datům na https://bit.ly/2MHY5ic.

Včerejší obchodování navázalo na pozitivní vlnu minulého týdne. Americké akcie se opět o něco více přiblížily k umazání celé své letošní ztráty, zatímco evropské trhy spíše stagnovaly. Euro si vůči americkému dolaru připsalo jednu desetinu procenta k dobru a obdobně stabilní byl i devizový trh v regionu. Koruna se již přes týden pohybuje kolem úrovně 26,60 za euro. Posun v korunových úrokových sazbách směrem nahoru z konce minulého týdne naznačuje, že by na této úrovni měla v nejbližších dnech i zůstat. Příchozí data z domácí i zahraniční ekonomiky však potvrzují naší prognózu dalšího snížení úrokových sazeb ČNB na technickou nulu v závěru měsíce. Předpokládáme tak, že vyjádření členů bankovní rady před samotným zasedáním naše očekávání příští týden potvrdí a pošlou korunu i kratší sazby opět ke slabším, resp. nižším hodnotám.