Americké akcie a silnice

Řada indikátorů ukazuje, že neplatí „otevřete to a oni přijdou“. Deutsche Bank přišla se zajímavým pohledem na to, jak to je v některých zemích právě s faktickým návratem do normálu. Podívejme se něj. A také na propast mezi akciemi a pesimismem malých firem.

Následující graf ukazuje počet vyhledávání trasy v aplikaci Applu, což může sloužit minimálně jako indikátor toho, jak moc se situace vrací k normálu na silnicích:

Zdroj: Twitter

Největší náběh k silniční normalizaci mají tedy podle tohoto měřítka Američané a Němci. Hluboko pod normálem se stále pohybuje Itálie, UK a zejména Španělsko. V této souvislosti se nabízí podívat se na epidemickou situaci u dvou silničně nejvíce normalizovaných zemí. V USA nyní počet úmrtí na 1 milion obyvatel dosahuje 257, v Německu méně než 100. Počet nových případů se vyvíjí tak, jak ukazuje následující skupina grafů. Americká kombinace návratu na silnice/křivkové náhorní plošiny je tedy poměrně unikátní. Konzervativní jsou naopak ve Španělsku a Itálii. V Německu vývoj na silnicích cca odpovídá křivce epidemické, v UK také (situace je ale opačná). Škoda, že ve výše uvedeném grafu nejsou data pro země jako Jižní Korea.



Zdroj: Endcoronavirus.com

Zlatá cena akcií a zlom 2018

Je to asi už hodně dlouhou dobu, co jsem tu naposled ukazoval graf vývoje „zlaté ceny akcií“. Tedy poměr výše akciového indexu a ceny zlata. Z mého pohledu jej můžeme vnímat jako indikátor toho, jak moc lidé věří ve finanční aktiva vs. aktiva reálná. Potažmo tedy třeba jako indikátor obav z inflace, či nějakého negativního šoku obecně. Nyní s následujícím grafem přichází Joe Wiesenthal s tím, že podle jeho názoru ukazuje následující: Důvěra upadá již někdy od roku 2018:



Zdroj: Twitter

Z grafu je ale možná hlavně jasně zřejmé, že onen poměr se stále drží znatelně nad hodnotami z let 2009 – 2012. Jinak řečeno, z popsané perspektivy lidé stále mnohem více věří finančním aktivům než tehdy (či třeba na počátku devadesátých let). Což úzce souvisí s tím, co jsem tu psal nedávno – (americké) akcie jsou naceněny na velmi optimistický „V“ scénář. Je to vlastně podobné tomu, co se děje na amerických silnicích. Jak ukazuje dnešní poslední graf, proti tomuto akciově silničnímu proudu jdou ale malé firmy:



Zdroj: SoberLook

O nějaké normalizaci očekávání a optimismu tedy u malých amerických firem nemůže být ani řeči. Situace je tu naopak horší než během a po krizi roku 2008. Hlavním tahounem americké ekonomické aktivity je sice s přehledem spotřebitel, ale investice nejsou zanedbatelnou součástí HDP. Je u nich relevantnější optimistický vývoj akcií, nebo výše uvedený graf?