Mimořádně na Velký pátek: Zlatý relikviářový kříž Karla IV

Po dohodě Arcibiskupství pražského, Metropolitní kapituly a Kanceláře prezidenta republiky bude Korunovační kříž mimořádně vystaven v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v průběhu páteční bohoslužby celebrované Dominikem kardinálem Dukou, arcibiskupem pražským a primasem českým. Krátkodobé vystavení relikviářového Kříže v katedrále je ojedinělou událostí. 

Průběh mše budou moci občané sledovat v přímém přenosu na sociálních sítích od 15.00 hodin.

Velký zemský korunovační kříž království českého, jak je také často označován, už na první pohled upoutá svou výjimečností. Karel IV. zhotovení skvostného díla, které mělo uchovávat nejcennější relikvie, nejen inicioval, ale patrně se s vynikajícími umělci svého dvora osobně podílel na jeho celkové koncepci. Kříž vznikl nejdřív po císařské korunovaci Karla IV. v Římě v roce 1355, spíše však v 60. - 70. letech 14. století. Brzy se stal integrální součástí českých korunovačních klenotů. Se Svatovítským pokladem byl trvale spojen až v r. 1645. Relikviář byl liturgicky užíván při korunovačních bohoslužbách v katedrále, naposledy při korunovační mši českého krále a rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého v r. 1836. Je v majetku Metropolitní kapituly u sv. Víta.

Jde ani ne tak o umělecký předmět, jako spíše o relikviář ve tvaru latinského kříže, který sám o sobě naznačuje, že obsahuje nejvýznamnější relikvie spojené s utrpením Kristovým. Je výjimečný vysokou kvalitou uměleckého zpracování i použitými materiály. Kříž o výšce 62,5 centimetrů, šířce 41,5 centimetrů a tloušťce 5 centimetrů byl zhotoven ze zlatého plechu, kterého je na kříži přibližně 3 kg. 

Dnešní podstavec byl doplněn při příležitosti korunovace českého krále Ludvíka Jagellonského kolem r. 1523 v raně renesanční podobě. Nepřehlédnutelnou dekorací jsou původní drahokamy, kterými je kříž po obvodu ozdoben (celkem 22 ks). Jde o safíry, smaragdy, akvamarín, to vše doplněno perlami (12 ks) a kamejemi antického, resp. byzantského či středověkého původu (9 ks). 

Mimořádné jsou ryté drahokamy (kameje) na zadní straně kříže, což je technika užívaná od antických dob. Je u nich pozoruhodné jak jejich stáří, tak i vysoká kvalita uměleckého zpracování. Pozornost poutá zejména onyxová kamej Ukřižování nebo chalcedonová kamej s postavou archanděla Michaela s mečem, poprsí neznámého císaře či bohyně s diadémem na hlavě v sardonyxu nebo do chalcedonu řezané postavy dvou vládců držících společně kříž. Dodnes při detailním pozorování žasneme, jak mohli neznámí umělci precizně vybrousit tak jemné až miniaturní detaily, které jsou lidským okem téměř nepostřehnutelné.

Nejvýznamnější a také nejviditelnější relikvií v našem relikviáři jsou v křížení ramen drobné části dřeva sv. Kříže zasazené do zlatého rámu zdobeného safíry, rubíny a perlami. Tuto cennou relikvii Karel IV. získal v Trevíru, jak se píše v listině ze 17. února 1354, kde sám panovník uvádí, že „z dřeva Kristova odřízl vlastní rukou část, kterou posílá z Trevíru do Prahy”. Relikvie byla už dříve při průzkumu vynikajícím znalcem sakrálních památek dr. Antonínem Podlahou identifikována jako dřevo z libanonského cedru. Proto se také kříži dostává označení staurotéka, což je výraz užívaný pro tradiční označení relikviářů s vloženým dřevem z pravého kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Jeho nejvýznamnější část je dnes uchovávána v Římě v kostele Santa Croce di Gerusalemme.

Se zřetelem k takto významným relikviím se relikviář uchovával v hradní kapli sv. Kříže spolu s dalšími cennými relikviemi, které byly dány do opatrování tamní kapitule, zřízené za tím účelem. Byl jakýmsi výrazem legitimity Karlovy vlády z Boží milosti a nejcennějším relikviářem Českého království. Tam jej ovšem mohl spatřit jen málokdo. Upřímně věřící císař chtěl nejen zmíněný kříž, ale i další draze shromážděné relikvie vystavit také veřejné úctě, a proto r. 1354 ustanovil každoroční ukazování říšských relikvií o druhém pátku po Velikonocích v kapli Božího Těla na dnešním pražském Karlově náměstí, o svátku Svatého kopí a hřebu. Byla to každoročně velkolepá slavnost, za kterou do Prahy putovaly desetitisíce věřících.