Jak je to ve skutečnosti s DPH u piva?

Na sítích se objevila tabulka, která má usvědčovat Ministerstvo financí z nepřehledného danění piva různými sazbami DPH. Tato tabulka však není ničím jiným, než účelovou kombinací různých druhů nápojů, konzumovaných v různém prostředí, a to včetně extrémních modelových příkladů, které se v praxi reálně nedějí. Například točené nealkoholické pivo načepované do džbánu a odnesené z provozovny.

Skutečnost je mnohem jednodušší. Co se týče prodeje piva, budou od 1. května 2020 uplatňovány 2 sazby DPH. Snížená 10 % sazba DPH bude aplikována pro točené pivo konzumované v restauračním zařízení. Na balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení bude nadále aplikována základní 21% sazba DPH.

Nealkoholické nápoje včetně nealkoholického piva budou nadále zařazeny do snížené 15% sazby DPH s výjimkou nápojů podávaných ve stravovacích zařízeních, což od 1. května 2020 podléhá 10% sazbě DPH.

Lze tedy říci, že jediná změna, kterou MF zavádí, je snížení DPH na poskytování stravovacích služeb, prodeje nealkoholických nápojů a točeného piva v restauracích, a to v souvislosti se zbývající vlnou EET.

Pro úplnost vysvětlujeme, z jakého důvodu není možné uplatnit sníženou sazbu DPH na pivo, které není prodáváno v rámci poskytování stravovací služby, ale jako tzv. dodání zboží:

Do snížené sazby DPH 10 % bude nově od 1. května spadat položka „stravovací služba a podávání nápojů včetně točeného piva“. Pokud tak zákazník v rámci „restauračních služeb“ požívá točené pivo, nealko pivo, limonádu apod., všechny tyto položky budou nově v sazbě 10 %. Stále přitom platí, že musí být naplněna podstata restaurační služby, u níž existuje přidaná hodnota, jako je například obsluha, posezení, klimatizace, využití WC, úklid sklenice, její umytí a další rysy typické pro restaurační služby, které je povyšují nad pouhé „dodání zboží“. Právě a jedině u restauračních služeb umožňuje harmonizovaná evropská úprava aplikovat sníženou sazbu DPH u prodeje alkoholických nápojů. Prodej točeného piva do plastového kelímku u stánku v rámci sportovní či kulturní akce byl a i po novele zákona dále bude považován za "dodání zboží", neboť u takového stánku nedochází k převažujícímu naplnění rysů restaurační služby (je to srovnatelné s dodáním zmrzliny v kornoutu).

Právě proto nebyl stánkový prodej v 1. vlně EET, neboť nevykazuje znaky stravovací služby. Stravovací službou se konstantně a dlouhodobě rozumí služba tak, jak je vymezena konstantní judikaturou Evropského soudního dvora v oblasti DPH (viz např. www.etrzby.cz).