Taylor: Project Vesta a další opomíjené způsoby, jak se vypořádat s klimatickými změnami
„Zachycování a ukládání oxidu uhličitého je podle mých vlastních zkušeností často považováno za hodně specifickou technologii, která nemá z hlediska celkového snižování obsahu uhlíku v atmosféře větší význam. Jenže tento dojem je mylný, což ukazuje The Global CCS Institute ve své analýze Global Status of CCS 2019.“ Tvrdí to ekonom Tim Taylor a ze zprávy vybírá následující:
„Zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS) je klíčovou součástí nízkonákladové cesty směrem k dosažení našich klimatických cílů... Jeho vyloučení z portfolia technologií používaných ke snížení emisí by znamenalo zdvojnásobení nákladů. Na to, abychom omezili růst teplot na 1,5°C nad úroveň z předprůmyslové éry, musíme dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050. Většina modelových scénářů ukazuje, že k tomu bude třeba významných investic do technologií, které uhlík z atmosféry stahují. Jednou z mála dostupných je kombinace bioenergie s CCS.“
Počet fungujících CCS projektů není v současné době vysoký. Profesor Sally Benson ze Stanfordu ale tvrdí, že role této technologie se posunula z „něčeho, co může trochu pomoci“, k „nevyhnutelnému“. Největší význam by mohla mít v místech a zemích, kde se spaluje nejvíce fosilních paliv. Dosažení klimatických cílů by například vyžadovalo, aby byly eliminovány všechny emise generované v cyklu spalování zemního plynu. Kdyby v tomto případě byla CCS technologie byla použita přímo tam, kde se plyn spaluje, náklad by dosáhl asi 20 – 25 USD za tunu zachyceného a uskladněného oxidu uhličitého. Nové technologie CCS, které jsou v pilotní fázi projektů, pak naznačují možnost dosažení nákladů kolem 33 USD za tunu tohoto plynu.
„Možná nejagresivnější a také nejméně probádaný způsob je zachycovat uhlík přímo ze vzduchu. Taková metoda by fungovala pouze v případě, kdyby používala jinou energii než tu z fosilních paliv. Na Islandu je například geotermální elektrárna, která uhlík ze vzduchu skutečně stahuje, i když jen v malém množství. Pak jej mění do pevného skupenství,“ píše Taylor. Zmiňuje také Project Vesta, který se zaměřuje na minerál olivín. Podle některých studií by totiž v reakci s mořskou vodou stahoval uhlík z atmosféry a měnil by také jeho skupenství na pevné. Projekt je ale v raném stádiu a chce tuto možnost testovat na pláži, která by byla pokryta olivíny.
„Mimo nadšenců z Project Vesta žádný podobný projekt zachycování uhlíku netvrdí, že jde o technologii, která by sama o sobě řešila problematiku skleníkových plynů,“ píše ekonom. Rozvoj těchto technologií zachycování a skladování uhlíku bude podle něj nakonec záviset zejména na vládní politice. Pokud budou vlády motivovat soukromý sektor ke snižování emisí, odvětví může růst rychleji a ještě více by mu pomohlo, kdyby nečelilo příliš přísné regulaci a popřípadě by se mu dostalo finanční podpory.
Zdroj: The Conversable Economist The Global CCS Institute, The Global CCS Institute
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz