Jak se Velká Británie poučila z brexitu

Ohlasy proti Evropské unii se poprvé mezi odborníky objevovaly už v 90. letech 20. století. Dokonce známý ekonom Milton Friedman několikrát předpovídal selhání nejen evropské měnové unie, ale i následné rozdělení zemí. Ačkoliv se tak nestalo, tyto ohlasy přetrvaly a od referenda v Británii začaly sílit. Hlavním zobrazováním Evropské unie je její protlačování byrokracie, čímž přirozeně svou byrokratickou moc posiluje a na úkor toho oslabuje suverenita zemí.

Tyto trendy můžeme pozorovat růstem preferencí protievropských stran v zemích jako Holandsko, Itálie, Rakousko, Slovensko, ale největší nárůst je ve Francii, kde má 56 procent občanů tendenci “nevěřit” EU. Největší preferenci volit tyto strany mají nízkopříjmové skupiny s nižším vzděláním, které mají větší sklon uvěřit médiím. Na základě toho můžeme pozorovat výrazný nárůst populistických stran, které tyto protievropské ideály propagují.

Zajímavé je, že EU se před a během schvalování brexitu (červen 2016) vyjadřovala, že Británie ekonomicky těžce zaplatí. Po čase můžeme pozorovat celou řadu změn rétoriky a prodloužení konečného vystoupení. Jejich postoj nebyl motivovaný ani tak touhou omezit škody na obou stranách, ale spíše obavou, že jakékoliv zmírnění jednání s Velkou Británií by mohlo vést k další fragmentaci EU.

Velká Británie už neprosperuje z kolonií ani průmyslové revoluce. V současnosti je zejména vývozcem bankovních, účetních, komunikačních a profesionálních služeb, z nichž polovina směřuje do EU. Většina z těchto služeb je navíc regulovaná.

Jestliže Brexit v roce 2020 proběhne, regulační systém zmiňovaných sektorů bude totožný v EU i ve VB. Důvodem je, že britský zákon o zrušení z roku 2018 zkopíroval všechny právní předpisy EU do domácí legislativy. Pokud se však začnou postupně měnit, tak do jaké míry? Bude to bez zničení vazeb a prosperity, na což by doplatili i oni sami?

Možnou cestou by bylo snížení norem finanční stability, konkrétně v oblasti ochrany údajů nebo zmírnění pracovních zákonů. Takové kroky by na jedné straně zvýšily zájem investorů o levnější služby, ale na druhé straně by zastavily přístup britských vývozců služeb na trh EU.

Evropská centrální banka v uplynulých dnech zveřejnila plánovaný dohled nad dceřinými společnostmi několika gigantů globálního investičního bankovnictví od příštího roku. Podle očekávání by se významné operace měly přesunout na kontinent a tím výrazně narůst obchodní činnosti. Banky, kterých se tento dohled týká, jsou například JP Morgan, Morgan Stanley nebo Goldman Sachs.

Zdroj: Tradingview.com

V současnosti stojí Velká Británie před volbou premiéra, ve které se rozhoduje mezi Borisem Johnsonem a Jeremy Corbynem. Pokud vyhraje Johnson, očekává se protlačení dohody s EU, což by znamenalo “soft brexit”. V případě výhry Corbyna by mohlo dokonce nastat i setrvání v EU. Zvolení obou z těchto dvou kandidátů by mělo vyvolat posílení libry. Dnešním dnem libra překonala psychologickou hodnotu 1,3 GBP/USD a na základě pohyblivých průměrů můžeme i nadále očekávat apreciaci libry oproti dolaru.

Lukáš Baloga

Finančním trhem se začal aktivně zabývat už na vysoké škole. Při studiu na Ekonomické univerzitě v Bratislavě pracoval více než rok na pozici junior analytik a následně na pozici člena investičního výboru. Aktivní sledování finančních trhů aplikuje na investování do různých finančních nástrojů. Na finančních trzích se věnuje zejména makroekonomickému dění a jeho aplikování na trhy.

Profit Level

ProfitLevel poskytuje klientům komplexní investiční služby po celém světě. Prostřednictvím profesionální platformy mají možnost obchodovat Forex, komodity, akcie a indexy. Nejčastěji využívají obchodování CFD kontraktů, které téměř dokonale kopírují cenu podkladového aktiva. Jednoduché a zároveň propracované rozhraní je vhodné pro každého, od začínajících obchodníků, až po ty pokročilé.

Více na https://profitlevel.com/.