Podzimní fiskální balíček: Komise přijala stanoviska k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny

Shrnutí

Komise přijala stanoviska k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny na rok 2020.

• U 11 zemí jsou v souladu s Paktem stability a růstu.

• U osmi (Belgie, Španělska, Francie, Itálie, Portugalska, Slovinska, Slovenska a Finska) vidí Komise riziko nedodržení paktu.

• Celková fiskální situace v eurozóně se nadále lepší: poprvé od 2002 není žádný stát eurozóny v řízení kvůli nadměrném schodku a v zemích eurozóny se čeká další snižování vládního dluhu

• Znepokojení nad fiskálním vývojem v Maďarsku a Rumunsku – Komise vydala varování kvůli významné odchylce.

• Ve čtvrté zprávě o Řecku v rámci posíleného dohledu Komise hodnotí pozitivně jeho návrh rozpočtu i pokrok v dosavadních reformách.

Tisková zpráva

Evropská komise dnes představila svá stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2020, podnikla kroky v rámci Paktu o stabilitě a růstu a přijala čtvrtou zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem.

Od července tohoto roku a poprvé od roku 2002 není na žádný členský stát eurozóny uplatňován postup při nadměrném schodku. Očekává se, že poměr dluhu k HDP v eurozóně bude stejně jako v posledních letech dále klesat, z přibližně 86 % v roce 2019 na zhruba 85 % v roce 2020, a to i přes oslabování evropské a světové ekonomiky.

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, který je odpovědný za euro a sociální dialog, jakož i za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl: „Hospodářský růst Evropy čelí stále větším rizikům, a proto je povzbudivé, že země eurozóny, jako je Německo a Nizozemsko, využívají fiskálního prostoru na podporu investic. Tyto země by však mohly vyvinout ještě větší úsilí. Na druhé straně by členské státy, které vykazují velmi vysokou úroveň zadlužení, jako např. Belgie, Francie, Itálie a Španělsko, měly využít nižších úrokových výdajů, aby toto zadlužení snížily. To by v tuto chvíli mělo být jejich prioritou.“

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl: „Tato Komise po celých pět let každoročně pečlivě posuzuje návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny. V letošních stanoviscích se potvrzuje, že chceme naše společná pravidla uplatňovat flexibilně a inteligentně a plně přitom zohledňovat hospodářskou realitu v každé zemi i v eurozóně jako celku. V tomto smyslu Komise apeluje na země s vysokým zadlužením, aby realizovaly obezřetnou fiskální politiku, a vyzývá země s fiskálním prostorem k dalším investicím. Tento diferencovaný přístup může eurozónu jen posílit.“

Posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny

V návaznosti na nedávnou hospodářskou prognózu z podzimu 2019 a po konzultacích s členskými státy přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů všech zemí eurozóny. Komise zjistila, že žádný návrh rozpočtového plánu na rok 2020 nevykazuje obzvláště závažné porušení požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Plány devíti členských států na rok 2020 jsou s Paktem o stabilitě a růstu v souladu, plány dvou členských států jsou s tímto paktem obecně v souladu a v případě osmi členských států tyto plány představují riziko nedodržení paktu.

Návrhy rozpočtových plánů Německa, Irska, Řecka, Kypru, Litvy, Lucemburska, Malty, Nizozemska a Rakouska na rok 2020 jsou s Paktem o stabilitě a růstu v souladu.

Návrhy rozpočtových plánů Estonska a Lotyšska na rok 2020 jsou s Paktem o stabilitě a růstu v zásadě v souladu. Provádění návrhu rozpočtového plánu by mohlo v případě Lotyšska vést k určité odchylce od střednědobého rozpočtového cíle země a v případě Estonska k odchylce od postupu korekce k dosažení tohoto cíle.

Pokud jde o Belgii, Španělsko, Francii, Itálii, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko, představují návrhy rozpočtových plánů na rok 2020 riziko nedodržení Paktu o stabilitě a růstu. Provádění plánů těchto členských států by mohlo vést k významné odchylce od postupu korekce směrem k příslušnému střednědobému rozpočtovému cíli. V případě Belgie, Španělska, Francie a Itálie se rovněž předpokládá nedodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu.

Celkově se odhaduje, že se počet členských států, jež dosahují svých střednědobých rozpočtových cílů či je překračují, zvýší v letech 2019 a 2020 ze šesti na devět. Komise předpokládá, že celkový strukturální schodek v eurozóně vzroste v roce 2020 o 0,2 % potenciálního HDP (na –1,1 %), což ukazuje na víceméně neutrální orientaci fiskální politiky. Důvodem tohoto nárůstu strukturálního salda je především předpokládaná expanzivní fiskální politika v členských státech s fiskálním prostorem, zejména v Nizozemsku a v menší míře v Německu (0,6 %, resp. 0,4 % potenciálního HDP), a předpokládané zvýšení strukturálního schodku Itálie (0,3 % potenciálního HDP). Celkově jsou fiskální politiky v celé eurozóně i nadále nedostatečně diferencované. Členské státy s fiskálním prostorem provádějí expanzivní fiskální politiky a měly by být připraveny tohoto fiskálního prostoru i nadále využívat. Důvodem ke znepokojení naopak zůstává nedostatečná konsolidace v zemích s problémy v oblasti udržitelnosti.

Opatření v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Komise rovněž v rámci Paktu o stabilitě a růstu podnikla řadu kroků, pokud jde o Maďarsko a Rumunsko.

Vydala dvě doporučení v rámci postupu při významné odchylce, což je nástroj, který má v případě významné odchylky od požadavků preventivní složky paktu poskytnout varování. Cílem postupu je rovněž pomoci členským státům, aby se vrátily k fiskální pozici, jež by panovala v případě, že by k odchylce nedošlo.

Pokud jde o Maďarsko, Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června 2019 nebyla přijata žádná účinná opatření. Komise navrhuje, aby Rada přijala rozhodnutí o neúčinnosti opatření a revidované doporučení Maďarsku, aby v roce 2020 přijalo opatření k nápravě významné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Pokud jde o Rumunsko, i zde Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června 2019 nebyla přijata žádná účinná opatření. Komise navrhuje, aby Rada přijala rozhodnutí o neúčinnosti opatření a revidované doporučení Rumunsku, aby v roce 2020 přijalo opatření k nápravě významné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

Zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem

Komise rovněž přijala čtvrtou zprávu o Řecku v rámci posíleného dohledu, který byl aktivován po ukončení podpůrného programu Evropského mechanismu stability v srpnu 2018. Zveřejnění zprávy navazuje na čtvrtou misi po ukončení programu v Řecku, která se uskutečnila ve dnech 23. až 26. září 2019.

Zpráva dospěla k závěru, že Řecko připravilo na rok 2020 rozpočet, který splňuje dohodnutý cíl primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP způsobem, který podporuje růst, a že vláda v souvislosti s pokračováním širší reformní agendy celkově přijala nezbytná opatření k dosažení svých konkrétních reformních závazků do poloviny roku 2019. K dokončení a případnému urychlení reforem však budou rozhodující další kroky.

Zjištění této zprávy budou projednána na zasedání Euroskupiny dne 4. prosince 2019.

Jaké jsou další kroky?

Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby dnešní balíček projednaly a schválily dnes předložené pokyny. V rámci evropského semestru Komise v patřičnou dobu předloží další dokumenty, k nimž patří roční analýza růstu na rok 2020, doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny, zpráva mechanismu varování a návrh společné zprávy o zaměstnanosti.

Další informace

Sdělení o návrzích rozpočtových plánů eurozóny na rok 2020

Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů na rok 2020

Postupy při významné odchylce pro Maďarsko a Rumunsko

Čtvrtá zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem

Podzimní hospodářská prognóza 2019

Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Pierre Moscovici na Twitteru: @Pierremoscovici

Generální ředitelství ECFIN na Twitteru: @ecfin