Perly týdne: Tesle utíká čas, IBM jej revolučně zkracuje a my „vynikáme“ v krádežích aut

Ve světě…

Tesla má možná to nejlepší za sebou: CNBC poukazuje na novou analýzu banky Credit Suisse, podle které „končí doba, kdy je Tesla dominantním výrobcem elektromobilů“. Akcie podle banky proto prý oslabí o 40 %. Credit Suisse ale tvrdí, že navzdory sílící konkurenci se na trhu stále neobjevil vůz, který by se vyrovnal Modelu 3. Blízko tomu ale může být Ford, jehož nový elektromobil by měl nabízet atraktivní alternativu k Tesle.

Credit Suisse udává, že na americkém trhu elektromobilů má Tesla nyní asi 80 % podíl, a to pro ní představuje příležitost a výhodu do budoucna. Nicméně se také stále potýká se samotnými základy podnikání v oboru, jakými jsou výroba, logistika, služby. Možnost, že svou současnou výhodu nevyužije, je tedy podle banky reálná. Ford přitom uvede na trh svůj model Mach-E na podzim příštího roku, podle Credit Suisse bude pravděpodobně směrován do kategorie „masového luxusu“ s cenou mezi 40 000 – 50 000 dolary.

IBM revoluce v předpovědi počasí: CNBC také informuje o aktivitách společnosti IBM v oblasti předpovídání počasí. Firma prý doufá, že tento obor úplně změní s použitím zpracování obrovského objemu dat a svého superpočítače. IBM konkrétně představuje model předpovídání počasí, který bude fungovat globálně a jeho rozlišení by mělo dosahovat až 2 mil. Systém se jmenuje GRAF - Global High Resolution Atmospheric Forecasting. Podle CNBC bude mít řadu aplikací, používat jej budou vlády i soukromé společnosti, včetně leteckých, zemědělských, či maloobchodu.

Počítač IBM vytvořený speciálně pro předpovídání počasí se jmenuje DYEUS a měl by zpracovávat předpovědi pro každou denní hodinu. CNBC tvrdí, že v současnosti používané modely mění své předpovědi obvykle jen každých 6 – 12 hodin. A dodává, že zatímco ve vyspělých zemích jsou lidé zvyklí mít přístup k předpovědi počasí online, v rozvíjejících se regionech nejde ani zdaleka o samozřejmost, což jim může ztěžovat život. Přesnost předpovědí podle CNBC doposud komplikoval nedostatek dat, ale IBM prý bude mít přístup i k datům z letadel a dokonce i z mobilních telefonů, které mohou měřit teplotu, či třeba tlak vzduchu.

Neobvyklý indikátor recese: Portál The Money Illusion si všímá indikátoru, který může podle některých názorů dosti spolehlivě ukazovat pravděpodobnost recese. Jeho autorkou je Claudia Sahm a jeho základem je vývoj nezaměstnanosti. Ekonomka konkrétně tvrdí, že pokud se průměr nezaměstnanosti za poslední tři měsíce dostane 0,5 procentního bodu nad minima z posledních 12 měsíců, americká ekonomika se již nachází v recesi. V následujícím grafu je vyznačen vývoj tohoto rozdílu mezi průměrem a minimem nezaměstnanosti z posledních 12 měsíců, vyznačena je i hranice zmíněná ekonomkou. Podle grafu má indikátor skutečně zajímavou vypovídací hodnotu, nyní podle něj recese v USA ani zdaleka nehrozí:

Gorbačov: Německý der Spiegel přináší rozhovor s Michailem Sergejevičem Gorbačovem, který mimo jiné řekl, že perestrojka měla jeho zemi vyvést ze slepé uličky. Na to, aby „stát a ekonomika vzkvétaly, bylo třeba dobrých vztahů nejen s našimi sousedy, ale s celým světem. Nepotřebovali jsme železnou oponu, chtěli jsme se zbavit obrovské nedůvěry mezi Západem a Východem“, dodal Gorbačov. Zmínil také to, že Lenin v roce 1914 psal o právu národů na sebeurčení a po revoluci se o tomto tématu přel se Stalinem. Sovětský svaz se pak stal přísně centralizovaným státem, který ohledně východního bloku uplatňoval doktrínu omezené suverenity. Když ale Gorbačov jejich vládám řekl, že nyní jsou již nezávislými státy, „mnozí z nich mi nejdříve nechtěli věřit, ale my jsme pak slova doprovodili činy“.

Bývalý sovětský vůdce podle svých slov perestrojky nelituje, protože „už nešlo žít tak, jako doposud“. Její nedílnou součástí byla také změna v oblasti zahraniční politiky. „Nemohli jsme Němcům, Čechům, Slovákům a Maďarům odepírat práva, která jsme dali svým vlastním lidem...věděli jsme, že riskujeme, ale celé vedení země se shodlo, že změny jsou nutné," uvedl Gorbačov. To, že perestrojka byla ukončena a Sovětský svaz zkolaboval, pak je podle něj dílem těch, kteří „organizovali převrat ze srpna 1991“.

Gorbačov podle svých slov necítí žádnou nostalgii za starými časy a nikomu nepřeje, aby se do nich vrátil. Nyní podle něj Západ i Rusko začínají chápat, že je třeba obnovit komunikaci a jejich rétorika se postupně mění. Možná jde o první krok, ale na úplné obnovení důvěry je třeba ještě dlouhé cesty, míní Gorbačov. V Rusku pak podle jeho názoru není nyní situace tak dramatická, jak jí někteří lidé na Západě vnímají.

Kde se krade a kde ne: Na stránkách Eurostatu nalezneme nyní grafy popisující počty ukradených vozů v jednotlivých evropských zemích a počty loupeží (obojí na 100 000 obyvatel). Podle prvního obrázku jsou řidiči nejvíce ohroženi krádeží jejich vozu v Lucembursku, za ním se s navzájem podobnými počty krádeží nachází Řecko, Itálie, Švédsko, Francie a také my s 218 kradenými vozy na 100 000 obyvatel. V podstatě vůbec se naopak auta nekradou v Dánsku a minimální jsou jejich počty v zemích jako je Chorvatsko a Rumunsko. Zajímavé je i to, jak velká propast existuje mezi námi a Slovenskem, protože tam bylo podle Eurostatu v letech 2015 – 2017 v průměru ukradeno jen 31 vozů na 100 000 obyvatel.

Mnohem lépe už si Česká republika vede v počtu loupeží, protože zde se spolu se zeměmi jako je Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Kypr pohybujeme na samém konci žebříčku. Nejhůře jsou na tom naopak země jako Belgie, Francie, či Španělsko:

... a u nás doma

Nevyhnutelný rozpad: Seznam.cz přináší rozhovor s bývalým slovenským disidentem a pozdějším premiérem Jánem Čarnogurským. Ten mimo jiné uvedl, že „rozpad Československa považoval za nevyhnutelný“. „Dnes jezdí do Bruselu na jednání předsedové vlád i jednotliví ministři. Představte si, kdyby si československý zástupce musel každé stanovisko nechat odsouhlasit v Praze a v Bratislavě. Osmdesát procent základních rozhodnutí se dnes dělá stejně v Bruselu, tak proč ještě Praha a Bratislava? Nakonec, všechny federální státy východního bloku se rozpadly,“ dodal Čarnogurský.

Ohledně vývoje na Slovensku uvedl, že „v politice bylo takové autoritativnější období za Vladimíra Mečiara, ale to jsme překonali vlastními silami. To nebyl žádný zásah zvenčí, jako to vidíme dnes například na Ukrajině. U nás to byl čistě vnitřní vývoj... ekonomicky dnes Slovensko postupuje rychleji než Česko. Je jasné, že ten dlouholetý rozdíl mezi námi se nedá hned vyrovnat, ale vedeme si dobře“.

Zpět ke Komenskému: Aktuálně.cz píše o festivalu vzdělávání PREF. „Je to zcela ojedinělá akce o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání příštích let a desetiletí, ovšem hned v prvních chvílích mohli návštěvníci slyšet o muži, který žil před stovkami let - Janu Ámosi Komenském. Vzpomněl ho při jednom z prvních festivalových vystoupení ředitel střední školy na pražském Smíchově Radko Sáblík, když mluvil o tom, jak by mělo vypadat české školství,“ píše portál. Podle Sáblíka je zřejmé, že už Komenský věděl, jak by to ve škole mělo vypadat a jak by měl pedagog učit. „Učitel by neměl být ten, kdo prezentuje frontální výklad informací. Měl by to být někdo, kdo žáky vede a učí, jak s informacemi pracovat."

Praha jen ekologicky: Ihned.cz píše, že „hlavní město Praha ukončilo nájemní smlouvy se všemi zemědělci, kteří využívali celých 1 650 hektarů zdejší zemědělské půdy. Město se tak chce zbavit všech chemických postřiků, umělých hnojiv a rozsáhlých lánů polí. Na jaře příštího roku pak chce tyto pozemky svěřit těm, kteří se zavážou na nich hospodařit ekologicky“. Podle Petra Hlubočka, náměstka pražského primátora se starostí o oblast životního prostředí, Praha zemědělskou půdu pronajme klidně za korunu. Stačí, když na ní nový nájemce bude hospodařit ekologicky.