Rozbřesk: Nová pracovní místa v Evropě nepřibývají

I když ekonomický růst EU rozhodně neatakuje žádné rekordy, situace na trhu práce se v posledních měsících stále zlepšuje. Potvrzuje to míra nezaměstnanosti, která sice dosahuje 6,3 % a na naše poměry je ještě docela vysoká, nicméně pořád je to nejnižší číslo za posledních dvacet let.

Jde samozřejmě o průměr, za nímž se skrývají výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, stejně jako diference mezi tzv. starými a novými členskými státy. Už z jednoduchého porovnání čísel za celou unii a za země eurozóny je zřejmé, že problém nezaměstnanosti trápí především „staré“ jádro integrace platící eurem. I tam byl vidět jasný trend zlepšování situace, avšak ke zdolání rekordu z přelomu let 2007 a 2008 to nestačí. A zřejmě ani ještě nějaký čas stačit nebude s ohledem na nejisté vyhlídky růstu unie, a zvláště pak její největší ekonomiky – Německa.

Že se dřívější trendy začínají možná měnit, naznačuje míra volných pracovních míst, která už tři kvartály za sebou zůstává neměnná. Dosahuje 2,3 %, což znamená, že právě tolik procent zůstává neobsazených pozic z celkového počtu pracovních míst v celé EU. Z tohoto pohledu se tedy situace na trhu práce až tak nemění. Sice nezaměstnaných ubývá s tím, jak obsazují stávající pozice nebo odcházejí z trhu práce, avšak ekonomický růst není nijak zvlášť silný, aby pracovní místa tvořil rychleji.

Výjimkou je jen málo zemí, mezi něž patří ČR, které opět patří prvenství nejenom z titulu nejrychlejšího nárůstu tvorby míst, ale i jejich nejvyšší míry, která činí 6,2 %. Na jedné straně tedy máme rekordně nízkou nezaměstnanost v rámci celé EU, na straně druhé i nejvyšší podíl volných pozic v unii. Ale i za ČR jde jen o průměrné číslo, za nímž se nacházejí extrémy. Od 0,7 % v energetice až po necelých 16 % ve stavebnictví, 22 % v administrativě a 26 % v realitách. V největším tuzemském odvětví přitom jde o necelých šest procent míst, což představuje více než 82 tisíc míst, která zůstávají a nejspíše už i zůstanou volná. Dobrou zprávou na druhou stranu je, že vlastně ani neubývají. I přes své nedostatky totiž patří mezi docela spolehlivé „předstihové“ ukazatele naznačující aktuální a docela příznivou kondici českého hospodářství. Navzdory všem zahraničním rizikům a nejistotám to rozhodně není špatný výsledek. Ten, kdo by snad chtěl vědět, jak je tomu na úrovni celé EU nebo eurozóny, má smůlu. Skutečné počty volných míst jsou tajné.

TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se i průběhu včerejšího dne pohybovala v úzkém pásmu těsně na úrovní 25,85 EUR/CZK. Koruně dál chybí impuls k posilování, které předpokládá ČNB, nicméně odchylka od její prognózy není natolik významná, aby korunu centrální banka musela řešit. Zatímco na devizovém trhu panuje v podstatě klid, mnohem zajímavější je dění na dalších finančních trzích. Od začátku září tam poskočily třeba desetileté úrokové sazby o cca 45 bodů, desetiletý dluhopis si od této doby připsal něco málo přes 30. Zůstává stále hluboko pod repo sazbou, nicméně přece jen už více odpovídá ekonomické realitě než dříve.

Zahraniční forex
Ropný šok velký rozruch na hlavních devizových trzích nenadělal, byť v okamžiku hrozby válečného konfliktu na Blízkém východě byl přece jenom preferovanější měnou dolar než euro, tudíž eurodolar se na počátku týdne sesunul k hranici 1,10. Včera se však odehrál i paralelní příběh, který euru a samozřejmě i britské libře nemohl pomoci. Jednání britského premiéra Johnsona v Bruselu o podobě brexitu nakonec totiž vyzněla dost rozpačitě, a to z obou stran. Výsledkem je přetrvávající nejistota, jak brexit dopadne a přitom odpočítávání do 31. října stále běží.

Zatímco hlavní trhy budou převážně upínat pozornost k Saudské Arábii, tak do hry se dnes dostanou makro data na obou stranách Atlantiku. V Německu bude zveřejněn index podnikatelské nálady ZEW a v USA průmyslová výroba za srpen. Celkově se však eurodolarový trh čím dál více bude připravovat na zítřejší zasedání Fedu.

Ropa
Ropa Brent si během včerejšího hektického obchodování dokázala udržet velkou část zisků a den uzavřela o více než 15 procent výše na úrovni 68 USD/barel. Odpovědi na stěžejní otázku dne, tedy jak výrazně je poškozená saúdská infrastruktura, resp. kdy bude obnovena produkce, se však nakonec trh i přes sliby ze strany Saúdské Arábie nedočkal. To je koneckonců hlavní důvod, který přispívá k přetrvávající nejistotě, v kombinaci s očekáváním odvetných opatření ze strany Saúdské Arábie (popřípadě Spojených států).