Falešná Zuckerbergova kryptoměna

Nové peníze založené na blockchainu ponesou název Libra. Její hodnota je dána košem rezerv, jejichž složení bude diverzifikováno mezi bezpečná aktiva (státní dluhopisy) a stabilní mezinárodní měny (Dolar, Euro,…), které jsou popsány v tvz. Bílé knize. Srdcem celého projektu Libra je „Libra Association“, což je nevládní sdružení se sídlem ve švýcarské Ženevě. Zakládajícími členy projektu jsou kromě Facebooku také giganti jako eBay, Mastercard, PayPal, Spotify, Uber nebo Visa. Libra bude cílit na klienty nedisponujícími běžným bankovním účtem, tedy na nezletilé, důchodce, negramotné a tím pádem také na rozvojové (zaostalé) země. Lidé budou moct Libru využívat na běžné platební transakce a nákupy a budou si moci posílat navzájem peníze do svých virtuálních peněženek prostřednictvím aplikací Facebooku jako služba Facebook Calibra respective WhatsApp či Messsenger. Když si představíme, že Facebook má zhruba 2,4 miliard aktivních zákazníků, jedná se o sedmkrát větší trh než eurozóna.

V dnešním digitálním světě je šance na úspěch Libry velmi velká a platby prostřednictvím sociálních médií jsou lákavé nejen pro nastupující mladou generaci. Soukromé banky spravující běžné účty začínají mít obavy. Přijdou o miliony transakcí a peníze z poplatků se pohrnou za Zuckerbergem a spol. A všechno se může rozšířit i na spořicí účty a časem na poskytování úvěrů. Konkurence ale prospěje všem. Vznikne prostor pro snižování poplatků a zkvalitňování služeb. Navíc bude Libra alespoň trochu korigovat inflační rejdy v některých zaostalých zemích, protože vlastně poskytne na jejich poměry vysoce stabilní měnovou alternativu.

Chvilku odbočme a zamysleme se, proč vlastně byly kryptoměny vymyšleny, proč fungují a proč jsou stále populárnější? Bitcoin se zrodil vlastně díky neuvěřitelným podvodům s penězi, které prováděli pánové Alan Greenspan, Ben Bernanke a další. Tiskli nové a nové peníze, lepili díry ve státních rozpočtech, okrádali pomocí inflace tak dlouho, až Satoshi Nakamoto přišel s Bitcoinem. Měnou, která není závislá na vládách, centrálních bankách a na důvěře v jejich dobro. Poprvé v historii jsme dostali peníze, které nepodléhají korupci lidí a jejich rozmarům. To znamená, že žádní králové, premiéři, ministři, centrální bankéři a státem placení intelektuálové a ekonomové nemohou rozhodovat o míře inflace či deflace. Kryptoměny nejsou padělatelné.

Jak kvalitní měnou ale Libra bude? Jde opravdu o další nezávislou kryptoměnu? Obávám se, že na ani jednu z těchto otázek nelze odpovědět kladně. Důvod je prostý. Jelikož bude Libra kryta státem vydávanými penězi (fiat money), které podléhají inflačním vrtochům vlád a národních bank (fiduciary media), bude přesně tak stabilní, jako tyto „státovky“. Fiat měny jsou zkrátka inflační. Obohacují jedny na úkor druhých. Jejich emise vyvolávají chaos, spekulativní bubliny, způsobují chybnou alokaci podnikatelských zdrojů, prodlužují nebo zkracují výrobní cykly a tím vytvářejí výkyvy celé ekonomiky a cykly hospodářské. Libra převezme značnou část těchto nedostatků. Ztráta její kupní síly bude vázána na devalvaci měn, ze kterých se bude skládat koš rezerv. Libra je tedy spíše efektivnějším využitím těchto fiat měn, než měna nová. Libra Assotiation bude vydělávat na úrocích, které jim poskytnou „rezervní“ fiat peníze zaplacené zákazníky za Libry, či výnosné státem emitované cenné papíry, které za státem vydávané peníze nakoupí. Musí však doufat ve zvyšující se úrokové sazby.

Celý projekt Libry se tak nezdá být poháněný touhou poskytnout lidem lepší a zdravější peníze. Jde o snahu Facebooku a spřátelených nadnárodních firem profitovat z globálního trhu platebních služeb. Podělit se s bankami o poplatky a výnosy z úroků, hlavně však sbírat co nejvíce transakčních údajů. Juraj Karpiš uvádí: „Libre držím palce, ak si ale Mark naozaj skúsi nasadiť prsteň, ktorý ovláda všetky ostatné, okamžite po ňom vyrazia čierni jazdci. Buď mu krypto-prsteň ukradnú alebo si z neho spravia dílera vlastných, zlých peňazí.“

Pokud by Mark Zuckergerg chtěl nabídnout lidstvu opravdu kvalitní peníze, kterým by se dalo věřit a které by neztrácely svou hodnotu podle toho, jak se zachce jejich emitentům, představoval by rezervní koš zlato. Pouze 100% krytí Libry zlatem či jiným drahým kovem by z ní udělalo zdravou měnu, která zde již přes sto let nebyla.