Michal Dvořák (TradeCentrum)
Okénko investora  |  14.08.2019 14:21:28

Časovaná bomba v Číně: dluh bankovního sektoru


 

Bank of China v minulém týdnu oznámila devalvaci Yuanu na úroveň zhruba ¥ 7 na $ 1. Tuto cenovou hladinu realizovala naposledy v dubnu roku 2008. Trumpova administrativa jako protikrok nivelace deklarovaného zavedení cel na čínský export (září 2018, úroveň 10 procent) v reakci na to označila Čínu za manipulátora měnového kurzu. Jde však o standardní čínskou politiku, která Washington dlouhodobě ohrožuje - on sám ale nikdy proti těmto praktikám nezasáhl.

Graf 1: USD/CNY

Paradoxní přitom je, že Čína roky svou měnu uměle podporovala. Místo toho, aby ji udržovala na nízké úrovni, tlačila ji naopak nahoru. Někteří analytici tvrdili, že by yuan mohl klesnout o 30 až 40 procent, pokud by měl umělý floating, jako je tomu například u USD. Jak se ale dá od politického konfliktu očekávat, jde hodně o postavení. Obchodní válka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Čínskou komunistickou stranou (ČKS) stále více eskaluje a obě stále přidávají na svém snažení. Jak Donald Trump, tak i Si Ťin-pching hrají více o své domácí publikum, než o širší mezinárodní aspekty sporu. Obě strany mají pro tyto mocenské “tanečky” dobrý důvod, ale oběma by stejně tak neúspěch mohl “zlomit vaz”.

Reakce trhu na opětovnou eskalaci napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami mluví za vše. Masivní výprodej z pondělí (5. srpna) naznačuje, že trh očekával určitou dohodu mezi oběma zeměmi. Možná si Wall Street myslela, že Trump zoufale potřebuje jakoukoliv dohodu, kterou by demonstroval v předvolebním boji, případně že politické tlaky v Hongkongu zmírní postoje Pekingu. V každém případě však koncentrovaný pohled finančních trhů upozorňuje na mnohem zásadnější problém - trhy stále vnímají, že Trumpova obchodní politika je pro čínské hospodářství tím největším rizikem.

Trumpovy tarify byly pro Xiho politiku silným atakem. Nejenže ovlivnily čínský vývoz do USA (v červenci pokles téměř o 8 procent), ale možná ještě důležitějším faktorem je skutečnost, že odvetná cla na americké zboží (zejména zemědělské produkty, například sója a vepřové maso), přispěla ke zvýšení inflace potravin v zemi. Tyto rostoucí životní náklady spojené se zpomalením ekonomického růstu, který Xi nazval novým standardem, jistě přináší komunistické straně výrazné nesnáze a tlaky. To vše je však stále menší hrozba vzhledem k tomu, co je reálným problémem Číny - a sice, že čínský bankovní sektor je v hluboké krizi.

Před dvěma měsíci čínská vláda převzala Baoshang Bank, malou instituci se sídlem v Mongolsku. Za zmínku stojí nejen kroky vlády, ale i skutečnost, že se jednalo o zcela novou situaci. Přestože komunistická strana mohla své kroky utajit, spíše naopak podpořila spekulace, že v minulosti došlo k podobným převzetím tím, že celou záležitost prezentovala ve finančním tisku. Úředníci pro oznámení dokonce vybrali agenturu Reuters, kterou tak upřednostnili před domácím zpravodajstvím.

Možné je i to, že opatření vlády měla vyslat signál, jako by si ČKS byla vědoma větších problémů ve svých regionálních bankách a je připravena v případě potřeby podniknout relevantní kroky. Vláda ve skutečnosti navázala na toto převzetí zavedením nového programu pojištění vkladů, aby pomohla finančním institucím vyrovnat se s riziky a zavést “exit” mechanismus.

Koncem července se další banka ocitla v krizi, tentokrát větší regionální banka Jinzhou. Ačkoliv byla čínskou vládou navržena jiná metoda než výslovné převzetí (jako tomu bylo v případě Baoshangu), musela znovu zasáhnout státní finanční instituce, která nakupovala podíly v selhávající bance.

I když je možné, že Baoshang a Jinzhou jsou izolovanými incidenty, mnoho čínských analytiků varuje, že jde jen o první otřes nadměrně využívaného finančního systému, který začíná trpět důsledky let umělé úvěrové expanze.

Koneckonců, země prošla v posledním desetiletí masivním rozšiřováním úvěrů. Od roku 2008 se celkový dluh Číny vůči HDP téměř zdvojnásobil a v roce 2019 překročil hranici 300 % k HDP. Existuje řada důvodů, proč jsou čínské dluhy obzvláště znepokojivé.

Zaprvé, největší hybnou silou čínského dluhu je vládní agenda s výraznou převahou podnikového zadlužení. Podle MMF činil v roce 2017 nefinanční podnikový dluh téměř 160 % HDP (pro srovnání -  americký podnikový dluh, sám o sobě vysoký, činí 48 % HDP). Ještě znepokojivější je skutečnost, že podniky podporované státem byly nejagresivnější v rizikovém chování - jejich podíl představuje 85 % všech standardních půjček v zemi.

 

Graf 2a: likvidní závazky vůči hdp

 

Zdroj: FREED

Graf 2b: závazky v poměru k hdp

 

Zdroj: Economist.com

Podobně jako tomu bylo u společnosti American GSE v období před finanční krizí, státní podpora poskytla těmto firmám konkurenční výhodu v úvěrových hodnoceních a pomohla tak vytlačit soukromé firmy z přístupu k půjčkám. Právě tyto státem podporované firmy se samozřejmě zajímají spíše o ziskovost než o naplnění přání vůdců místní správy. Výsledkem je, že mnoho z těchto půjček bylo použito na projekty, které nikdy nebyly ziskové. Je to dluh, který nikdy nebude splacen.

Existují i ​​jiné důvody, proč je čínská zadluženost potenciálně volatilnější než v jiných zemích.

Jak poznamenal minulý rok UFM: “Čínský dluh není ohromující kvůli objemu - více než 34 bilionů dolarů - ale protože toto číslo se za sedm let ztrojnásobilo (2007–2014)...”. Nejen rychlost růstu dluhu, ale také složení dluhu je alarmující. Téměř polovina z tohoto balíku pochází z realitního sektoru a souvisejících odvětví. Nejméně dalších 30 procent je produktem zprostředkovatelů stínového bankovnictví, jejichž finanční diskrétnost je vysoce pochybná.

Výše uvedené stínové bankovnictví je další nepříjemností, které úředníci ČKS dlouhodobě obávají a zdá se, že ani postup regulátora tento sektor nijak výrazně neomezil.

Stínové bankovnictví zahrnuje finanční instituce (často tradiční banky), které nabízejí drobným zákazníkům vyšší výnosy z přijímaných vkladů do produktů, které se nazývají „správa majetku“. IMF nedávno kritizoval tuto situaci v čínském finančním sektoru a doporučil regulaci rázným postupem proti pear to pear společnostem a jiným zprostředkovatelům kompletujícím poptávku a nabídku. Většinou šlo o bázi elektronických platforem, často i mimo dosah zákonné regulace. Tyto peníze jsou pak svázány a půjčovány společnostem (případně i jednotlivcům), kteří nemohli získat tradiční půjčku (cca 28 procent Číňanů má kreditní ohodnocení, které udává jejich schopnost splácet své dluhy, u Američanů se jedná o více než 85 procent). Tyto produkty byly v zemi velmi atraktivní díky své schopnosti nést vyšší úrok (v porovnání s tradičními bankovními účty).

Samotná povaha stínového bankovnictví s sebou nese větší rizika než tradiční bankovní systém. Vzhledem k dominanci tradičních úvěrových trhů ze strany státu jsou stínové banky zoufale potřebným zdrojem úvěrů pro soukromé firmy, ale s vyššími náklady. Zatímco se Peking v loňském roce pokusil - úspěšně - zpomalit růst tohoto sektoru, opustil toto úsilí vzhledem k současné obchodní válce v roce 2019.

Většina odvětví stínového bankovnictví se vyskytuje ve formě trustových projektů regionálních bank, jako jsou například banky Baoshang a Jinzhou. V době jejich převzetí se věřilo, že investice stínového bankovnictví tvořily 25 procent aktiv Baoshangu. Mezitím Moody''s varuje, že v této rizikové třídě rychle roste objem denominovaných aktiv.

Graf 3

 

Čínské bankovní rozvahy jsou obzvlášť spletité. Jak poznamenal Bloomberg, komplikací vypořádání Jinzhou je skutečnost, že „výkazy jsou natolik zmatené, že stále nebyla schopna zveřejnit své finanční údaje za rok 2018“. Další komplikací je obecná nedůvěra v čínské auditorské firmy a spolehlivost finančních výkazů uvnitř, jak uvádí Wall Street Journal začátkem tohoto měsíce. Kvalita těchto půjček v tradičním i stínovém bankovním systému je poměrně velkým otazníkem, který musí čínské regulační orgány při vstupu do těchto institucí vypátrat.

To vše ilustruje, proč je čínský bankovní systém znepokojivým faktorem dalšího vývoje.

Selhání zmíněných firem má další důsledky pro jejich partnery. Bezprostředně po výpomoci Baoshangu jsme zaznamenali dramatický nárůst úrokových sazeb na mezibankovních úvěrech a požadavků na zajištění, protože velké banky při poskytování úvěrů podobným institucím zvýšily svou opatrnost. Ve skutečnosti čínská „velká čtyřka“ minulý týden zaznamenala pokles hodnot na rekordní minima. Zvýšila se totiž očekávání, že v blízké budoucnosti budou požádáni o pomoc menším institucím. To je známkou všeobecného očekávání, že pád bank není zdaleka u konce.

Někteří analytici (Kyle Bass a další) uvádí, že v Číně existuje téměř 500 bank, jejichž stav je označen samotnou vládou za “znepokojivý”. Pokud je to pravda, je možné, že ČKS brzy bude čelit své největší finanční krizi v moderních dějinách.

Ačkoli je pro vnější stranu obzvlášť obtížné mít solidní přehled o skutečné ekonomické síle Číny, existuje silný důvod se domnívat, že země čelí vysoce zadluženému bankovnímu systému plnému půjček pochybné kvality a narůstajícím selhání bank. Zatímco většina médií zůstává zaměřena na Trumpa a obchodní jednání, největší hrozbou pro čínskou ekonomiku může být masivní finanční bublina uvnitř bankovního systému.


Michal Dvořák

Je hlavním analytikem společnosti Tradecentrum. Od roku 2013 je rovněž výkonným ředitelem EFEKTA finance SE se specializací na Corporate finance a Supply Chain Management a Credit insurance. Od roku 2017 se podílí na tvorbě algoritmů pro vysokofrekvenční obchodování. Dříve pracoval v řízení rizik KUREG Úvěrové pojišťovny, ve Factoringu České spořitelny a v Leader Investments, kde byl dealerem na devizovém trhu.





Tradecentrum

Je licencovaným obchodníkem, který poskytuje investiční poradenství v řadě zemí světa a poskytuje globální přístup na trhy. Klienti mají možnost obchodovat širokou škálu finančních instrumentů.

To, co je dělá výjimečnými, je především profesionální a individuální přístup ke klientům, kteří jsou naší prioritou a nedílnou součástí naší společnosti.

TradeCentrum je registrovaná obchodní značka Goldenburg Group Limited, což je kyperská investiční firma (CIF) pod dohledem a regulací Kyperskou komisí pro burzy a cenné papíry (CySEC) s CIF Licencí číslo 242/14.

Více informací na: https://tradecentrum.com/cs/

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Časovaná bomba v Číně: dluh bankovního sektoru (2)

Diskuze a názory uživatelů na téma: Časovaná bomba v Číně: dluh bankovního sektoru
17.08. 07:26  banky (prezident of usa)
14.08. 15:45  Čína (loudil)

Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:

Pá   8:57  Žijeme ve výjimečné době extrémně nízkých úrokových sazeb Ing. Štěpán Křeček, MBA (BHS)
Čt 16:46  Facebook opět na vzestupu Michal Dvořák (TradeCentrum)
Čt 13:52  Automobilky Fiat-Chryler a Renault chtějí vytvořit koncern Martin Krištoff (CFD World)
Út 13:47  Příprava na krizi podle Merkelové a Trumpa Ing. Štěpán Křeček, MBA (BHS)






Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Počasí

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Úřad práce

Investice

Podílové fondy

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2019

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies