Chaos okolo brexitu odloží zvýšení sazeb na květen (Tematické analýzy)

I když dobrý výkon domácí ekonomiky ukazuje možnost zvýšení sazeb už v březnu, nejistota obestírající vnější prostředí převáží a centrální banka pravděpodobně setrvá ve vyčkávacím módu. Stále se domníváme, že ČNB přistoupí letos ke zvyšování úroků ještě dvakrát. K tomu bude ale potřeba uklidnění situace okolo brexitu a signály oživení německé ekonomiky.

Po velké jízdě, kterou bylo patero zvyšování sazeb v loňském roce, centrální banka šlápla na brzdu a v prosinci i lednu si dala s utahováním měnové politiky pauzu. Důvodem je nejistota ohledně vnějšího prostředí, zejména kolem brexitu a slabé výkonnosti německé ekonomiky. A tak i když únorová prognóza centrální banky předpokládala jedno zvýšení sazeb v prvním čtvrtletí letošního roku, bankovní rada se po velmi dlouhé diskuzi rozhodla, že na další zpřísnění měnové politiky není ten správný čas. Od té doby jsme zaznamenali příliv proinflačních dat. Inflace překonala očekávání centrální banky, když zejména jádrová inflace překvapila vyšší dynamikou. Statistika HDP potvrdila, že česká ekonomika byla ve druhé polovině roku odolná proti ochlazení Německa. Kurz koruny od posledního zasedání nevykazoval žádný výrazný trend a domácí měna je nepatrně slabší než před posledním zasedáním.

Vloni centrální banka postupovala podle logiky, že pokud měnové podmínky neutahuje koruna, je potřeba je utáhnout pomocí sazeb. Taková logika by znamenala i zvýšení sazeb na březnovém zasedání. Na druhé straně jsou však přetrvávající nejistoty. Proces odchodu Velké Británie z EU se zvrhnul v nekontrolovatelný chaos. Zvyšuje se i pravděpodobnost brexitu bez dohody. Recese v německém průmyslu pokračuje a vynořují se pochybnosti, zda jde pouze o krátkodobé zakolísání. Členové bankovní rady ČNB podle nás raději přijmou riziko pozdějšího zvýšení sazeb, než aby zvyšovali sazby s rizikem, že se ekonomika řítí do recese. Navíc i domácí ekonomika přináší protiinflační zprávy. Růst mezd v posledním čtvrtletí loňského roku výrazně zaostal za očekáváními. I když předpokládáme, že na začátku roku znovu zrychlí, tak se přidává k celkové nejistotě.

Rozpor mezi domácím a zahraničním ekonomickým vývojem se promítá i do vyjádření, která z centrální banky slyšíme. Někteří členové bankoví rady (jako V. Benda nebo A. Michl) dávají větší váhu přehřívajícímu se trhu práce a současné vysoké inflaci. Benda dokonce prohlásil, že by ČNB mohla zvýšit sazby dokonce třikrát v letošním roce, pokud koruna nebude posilovat. Na druhé straně stojí skupina (například s M. Morou a O. Dědkem), která se zvyšováním sazeb nechce pospíchat hlavně vzhledem ke slabému vývoji vnějšího prostředí.