Firmy umírají rychleji než kdykoliv předtím

Podle Harvard Business Review se často tvrdí, že „80 % firem, které existovaly před rokem 1980, už není a dalších 17 % tu za pět let pravděpodobně nebude“. Ekonom Vijay Govindarajan slyšel tento názor tak často, že se nakonec rozhodl podrobit jej testu. Analýz zaměřujících se na životaschopnost firem již bylo provedeno několik, ale Govindarajan do výzkumu zahrnul data týkající 29 688 firem, které jsou nebo byly obchodovány na americkém trhu mezi lety 1960–2009. Nakonec zjistil, že průměrná doba životnosti skutečně klesá. Firmy, které přišly na trh před rokem 1970, měly 92% pravděpodobnost přežití v následujících pěti letech. Ovšem firmy, které tak učinily mezi lety 2000–2009, už měly tuto šanci jen 63%.

S podobnou analýzou přišla v roce 2015 Boston Consulting Group. I ta tvrdí, že úmrtnost společností roste. Govindarajan se ale zaměřil i na to, co je příčinou tohoto trendu. Analýza finančních výkazů ukázala, že firmy vstupující na trh po roce 2000 dávají dvakrát tolik peněz do nehmotných aktiv než firmy starší a naopak asi polovinu peněz do fyzických aktiv. Jejich podnikatelské modely jsou často netradiční a mohou nabízet nové služby rychle, protože je netíží vysoké výdaje na infrastrukturu, továrny a dodavatelské sítě. Nicméně tato výhoda má i svou stinnou stránku: Moderní styl podnikání často znamená, že pokud firma není schopná neustále inovovat, rychle končí.

Nové „digitální“ společnosti proto nemusí investovat do „tvrdých“ aktiv, ale jejich byznys jde právě kvůli tomu relativně lehce zkopírovat. Jde vlastně o tradiční působení kreativní destrukce. Jenže ta byla v minulosti přece jen pomalejší než u dnešních společností s minimem fyzických aktiv. Cyklus kreativní destrukce se tedy točí rychleji. To má řadu důsledků včetně toho, že ekonomické školy by měly namísto tradiční výuky účtování zásob a odepisování hmotného majetku věnovat mnohem více pozornosti tomu, jak nakládat s firmami, jejichž produkty lze stáhnout po internetu.

Jak mohou podniky zvýšit své šance na přežití? Podle nové analýzy se mohou vydat cestou, která spojí hmotné i nehmotné investice, a tím poskytne konkurenční výhodu. Příkladem má být Tesla, která má jak specifické know- how, tak velký objem fyzických aktiv. Alternativou je byznys model, který stojí na rozsáhlé síti tak, jako třeba Facebook spoléhá na jednu miliardu svých uživatelů. Ti mu poskytují konkurenční výhodu, protože kdyby lidé odcházeli k jiným platformám, museli by si budovat nové vazby a nový obsah svého profilu. Za třetí pak pomáhá již zmíněná neustálá inovace.

Govindarajan pak ve své studii tvrdí i to, že Wall Street je neprávem kritizována za to, že hledí jen na krátkodobé výsledky a dlouhodobý rozvoj odsouvá stranou. Podle ekonoma spíše požaduje „zdravou rovnováhu mezi krátkým a dlouhým obdobím“. Pokud totiž někdo úplně ignoruje krátkodobé výsledky, „v delším období tu již nebude.“

Zdroj: HBR