Co by měli vědět všichni bitcoinoví nadšenci, ale nikdo jim to neřekne

Pro nespekulující investory a širokou veřejnost je podle mého názoru bitcoin stále relevantní pouze z jednoho hlediska: Nemohlo by kvůli němu dojít k nějakým vážným potížím ve finančním systému a ekonomice? Pokud by spekulace s ním nalákaly příliš velký objem kapitálu, vzrostla jeho provázanost se systémem a poté přišel kolaps jeho ceny, mohlo by se to stát. Proč ale uvažuji hlavně o tomto negativním scénáři a ne o pozitivních? Možná proto, že jsem skutečný fanda digitálních měn, což se pokusím vysvětlit na samém závěru. 

Minulý týden jsem tu v úzké souvislosti s jednou prudce posilující akcií nastínil můj základní pohled na bitcoin a případně další digitální měny aspirující na globální úspěch. Podívejme se dnes nejdříve na tuto úvahu detailněji. Pokud má být nějaká digitální měna úspěšná, musí se stát měnou obecně přijímanou, používanou při transakcích. Stane se tak pouze v případě, že její hodnota bude dosti stabilní. Důvod je jednoduchý: 

Zaměstnanci by v případě používání měny s nestabilní hodnotou měli noční můry z toho, že hodnota jejich mzdy se během týdne po výplatě propadne o desítky procent (relativně k tradiční měně). Firmy, manažeři a jejich vlastníci by zase mohli trávit čas úvahami o tom, kdy přesně vyplatit mzdy, aby náhodou nezaplatili více, než by mohli o pár dní později. Ze všech by se stali měnoví spekulanti a není třeba dlouze rozebírat, že ekonomické aktivitě a našemu vnitřnímu klidu by takový stav jistě neprospíval. 

U bitcoinu a některých dalších digitálních měn se tedy nacházíme ve značně paradoxní situaci: Úspěchu dosáhnou pouze díky stabilitě, víra v tento úspěch ovšem přináší značnou nestabilitu - roste zájem o obchody s nimi. Jejich ceny (byť třeba trendově rostoucí), jsou pak značně volatilní. Což ale obratem podkopává onu tezi o konečném úspěchu. Žádné jiné aktivum tak mohutným paradoxem netrpí, naopak u nich často existuje sebenaplňující se proroctví. U bitconu prostě platí, že k faktickému úspěchu mu dopomůže jen to, pokud se stane nudným aktivem, naprosto nezajímavým pro spekulanty. Můžeme teoreticky spekulovat o tom, že se z něj nestane měna ale jen uchovatel hodnoty. Ale i proti této tezi bych měl řadu námitek. 

Co kdyby...

Není ale možné, že by se bitcoin nakonec dostal na nějakou „férovou“ hodnotu, následně by se značně uklidnil a stal se populární měnou? Jinak řečeno, po období vysoké volatility a růstu hodnoty bitcoinu by se toto aktivum dostalo do fáze klidu – fáze ospravedlňující předchozí volatilní nastavování na tuto hodnotu? Jsem opět skeptik. Mnohem jednodušeji se mi zatím představují cykly, ve kterých se střídá fáze nadšení a zklamání. Ta první je jako ta současná a končí s rostoucím uvědoměním si toho, že podobná horečka k rozšíření bitcoinu jako skutečné měny rozhodně nevede. Přichází pokles/úpadek zájmu, který může přinést kýžený pokles volatility a penetraci bitcoinu do platebního systému. Jenže to opět oživí zájem spekulantů a jsme opět v bodě nula. 

Co by se stalo, kdyby se bitcoin nějakým zázrakem i přes svou vysokou volatilitu stal velmi významným, či dokonce dominantním platidlem? Již jsem to vlastně zmínil v úvodu a obecně by platilo, že doba, kdy by jeho hodnota rostla, by se stala dobou deflační. Nikomu by se ve vidině rostoucí hodnoty toho, co má v digitální peněžence, nechtělo nakupovat, ekonomika by trpěla nedostatkem poptávky, rostla by nezaměstnanost. V dobách, kdy by hodnota bitcoinu klesala, by nastala klasická inflační dynamika, protože všichni by se snažili měny zbavovat – jak nákupem zboží, tak prodejem na „měnovém“ trhu. Protiargumentem proti této dynamice je maximální možný počet bitcoinů v oběhu (tj., samotný filozofický základ této měny). Ovšem pokud bude zájem o ty existující bitcoiny zejména otázkou spekulace, tato jeho konkurenční výhoda v podstatě mizí. 

Můžeme například slyšet argument, že zimbabwský dolar není zrovna ikonou stability a i přesto je používán jako měna. Podobné to bylo s výmarskou markou. Jenže právě tyto měny ve skutečnosti ukazují, že bitcoin a spol. si bez stability ani neškrtnou. Důvod je prostý – za nimi totiž nestojí státní síla, armáda, policie, soudy a úředníci, kteří by si fakticky vynutili jejich používání. Digitální měny (tedy přesněji řečeno ty nevytvořené a nuceně neprosazené centrální bankou) se musí spoléhat na skutečnou víru. Jsou tedy mnohem více „fiat“, než měny státem zavedené. 

Teorie a praxe

Řada čtenářů asi namítne, že já si tu může teoretizovat, jak chci, ale trh říká něco jiného, protože cena bitcoinu prudce roste. Mě to neukazuje nic jiného, než že jde o bublinu, i když i zde narážíme na definici toho, co to vlastně bublina je. Největší logiku totiž při její definici má porovnání cen na trhu s cenou férovou/vnitřní hodnotou. U bitcoinu ovšem nic takového neexistuje, i když určité berličky si vytváříme i zde. Jednou z nich je poměr ceny bitcoinu k hodnotě transakcí. Jak ukazuje následující obrázek, cena bitcoinu svým růstem za objemem denních transakcí stále zaostává, takže by se zdálo, že „fundament“ skutečně hovoří proti všemu výše uvedenému.

Narazit můžeme i na jiné odhady, včetně těch založených na klasické rovnici směny (množství peněz vynásobené rychlostí jejich oběhu se rovná objemu produkce vynásobenému cenovou hladinou). Jde ale stále jen o zajímavosti k pobavení. Pokud například na pravou stranu rovnice dosadíme odhadovaný objem globálního obchodu s drogami, vychází prý hodnota bitcoinu na 634 dolary. Pokud ale použijeme světový produkt, jeho hodnota se vyšplhá na 500 000 dolarů. A pokud by čtenářovi ani toto nestačilo jako ten nejoptimističtější scénář, mohl by použít odhadované objemy globálních transakcí a uvedené číslo dál násobit.

Každopádně z výše uvedeného grafu se na první pohled zdá, že vysoká volatilita bitcoinu vůbec nepůsobí tak, jak jsem rozebíral. Naopak, objem transakcí stále roste a vše se hezky doplňuje. Jenže je tu jeden detail: Jak tvrdí na Bloomberg Gadfly v komentáři k uvedenému grafu, počet míst, které bitcoin jako měnu přijímají, klesá. A to se mi zdá jako dost relevantní informace. Trh jí evidentně ignoruje, možná opojen oním objemem transakcí, který ale může být ovlivněn právě tím, kolik spekulantů se na trh vrhá každý další den.

Na závěr této úvahy, která měla původně být mnohem kratší, bych rád zdůraznil, že digitálním měnám fandím. Světu by prospěla změna a větší pestrost i v peněžní oblasti. Jenže k úspěchu tu vede zmíněná cesta nudy a ne cesta spekulativních horeček. Ty v tom lepším případě skončí jen velkým přerozdělením peněz na tomto specifickém trhu. V tom horším se dotknou celé ekonomiky. Pokud chcete nyní bitcoin skutečně podpořit, nevšímejte si ho.