Osud investičních fondů se naplňuje (cesta od DIKa k akcionáři IF – a co dál?)

Nevíte, kam investovat? Otázka, která již pár století provází investorskou obec. Například začátkem 90tých let se drtivá většina našeho obyvatelstva v rámci kupónové privatizace rozhodovala, kam vložit svou tisícovku kupónů. Našlo se jenom pár set odvážlivců, kteří investovaly přímo do akcií některého podniku. Ostatní podlehli nabídce investičních fondů, které z billboardů a televizních obrazovek dost agresivně útočily na jejich pohodlnost – proč nesvěřit peníze odborníkům a čekat, co nám jejich snaha přinese? Jenže pohodlnost se vyplatila jenom některým z nich. Ti se těšili ze zisků (například účastníci IF České spořitelny nebo Živnobanky) , jiným zůstaly oči pro pláč (neslavně známé fondy Viktora Koženého, které parazitovaly na dobrém jménu Harvardské univerzity, ačkoliv s ní neměly nic společného).

O investičních fondech se již popsalo spoustu článků. Nejdříve v nich figurovaly zejména Harvardské investiční fondy, jenž svými doslova drsnými praktikami překvapily i ty nejotrlejší hráče na trhu. Pak rezonovaly jména jako C.S. Fondy (přelévání peněz do zahraničí pod hlavičkou společnosti Swirglen, následně se rozpustily na účtech ve Švýcarsku, USA, Lichtenštejnsku a Gibraltaru) nebo IF Trend (nikdo neví, zda se alespoň sdružení OSMA podaří rozmotat tohle zamotané klubko). V posledních měsících plní sloupce v novinách aktivity pana Vokrouhleckého, jehož „slabostí“ je napadat otevírání IF. Nechme teď všechny jména a konkrétní IF, existuje mnoho jiných zajímavých oblastí. Víte například, jak se z „DIKa“ (držitele investičních kupónů), který vložil své kupóny do privatizačního fondu, stal akcionář „klasického“ IF?

Další informace na I-POINT, http://www.ipoint.cz/detail.php?article=11224