Americké Ministerstvo financí představilo první část záchranného plánu pro banky

Americké ministerstvo financí včera oznámilo jak hodlá naložit s 250 mld. dolarů, které dostalo od Kongresu, jako součást až 700 mld. záchranného balíčku na podporu domácího bankovního sektor, který se po krachu banky Lehman Brother ocitl v mohutné krizi. Peníze budou využity k přímým kapitálovým injekcím do několika bank, což by mělo pomoci ke zklidnění vzájemné nedůvěry, která je způsobena strachem z dalších bankrotů. Finanční injekce budou provedeny v nadcházejících týdnech a dočkají se jich banky JP Morgan Chase, Bank of America, Merrill Lynch a Citigroup, které dostanou až 25 mld. dolarů, dále Wells Fargo, kerá obdrží 20 mld. dolarů, Goldman Sachs a Morgan Stanley (10 mld.), Bank of New York Mellon (3 mld.) a Street State (2 mld.). Kapitálová investice proběhne přes nákup akcií bez rozhodovacího práva, které ponesou běžnou dividendu a které nebudou upřednostňovat vládu před ostatními investory. To by mělo zabezpečit, aby měly banky přístup i k soukromému kapitálu, protože se investoři nebudou bát toho, že by měli být vytlačeni vládou. Součástí dohody mezi bankami a Ministerstvem jsou také limity na mzdová ohodnocení a zabránění tzv. zlatým padákům pro řídící pracovníky bank. Ministerstvo financí tak přechází na podobný model (ne však stejný) jako evropské vlády a se kterým jako první přišla Velká Británie, který nabídla domácím bankám celkem 37 mld. liber. Vedle kapitálové injekce se pak americké banky dočkají ještě garancí na mezibankovní půjčky, kterou jim dočasně poskytne Federální pojišťovna vkladů (FDIC), jež pojistí všechny půjčky učiněné po 30. června se splatností do tří let. Pojištění mezibankovních půjček by mělo být jedním z klíčových nástrojů v boji s vysokými sazbami na mezibankovním trhu, které jsou důsledkem vzájemné nedůvěry bank, které si téměř přestaly mezi sebou půjčovat.

Na kapitálovou pomoc bankám ministerstvo vyčlenilo celou první část 700 mld. záchranného balíčku v objemu 250 mld. dolarů a je tak velmi pravděpodobné, že bude muset, prostřednictvím prezidenta Bushe požádat Kongres o dalších 100 mld., které budou sloužit k vykupování toxických cenných papírů z bilancí bank. Zatímco 100 mld. by měl Kongres přidělit již na požádání prezidenta, o dalších 350 mld., které by zkompletovaly celkových 700 mld., by musel rozhodnout do patnácti dnů v novém hlasování.

Akcie včera reagovaly na masivní pomoc americké a některých evropských vlád pozitivně, protože se jedná o opatření, která by skutečně mohla přispět k významnému snížení sazeb na mezibankovním trhu a k celkovému zklidnění finanční krize. Ani přesto se však nedokázaly v USA udržet hlavní indexy v zelených číslech, když optimistickou náladu zahnaly obavy z korporátních výsledků firem a celkového zpomalení ekonomiky, kterému se Spojené státy a Evropa již téměř jistě nevyhnou.

Autor: Jaroslav Brychta (jaroslav.brychta@xtb.cz)