Převaha ČSSD pouze zdánlivá.

Mezi účastníky včerejších popoledních besed měla (tak zvaná) levice nad zástupci (tak zvané) pravice ve studiích převahu v poměru 5:1. Málo vzruchu ovšem přináší, když spolu diskutují socialista s komunistou mající nezřídka společné zájmy. Na ČT1 to sice nebylo úplně přesně tak, protože s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem rozprávěl Vítězslav Jandák, který ještě k ČSSD formálně nekonvertoval, nicméně v každém případě názorně předvedl, proč je vnímán jako nejoblíbenější politik. Hodně rozšafný, občas malinko obhroublý, ale jen tolik, aby neurazil, každopádně skvěle využívající svůj herecký talent.

V Sedmičce Milan Urban naprosto převálcoval Pavla Kováčika. Důvěra diváků je vyjádřena 72 procentními body. Toto pofiderní hodnocení sice nemá v podstatě žádnou relevanci, leč některými politiky je vnímáno jako prestižní. Zajímavé proto je, že ministr průmyslu a obchodu tentokrát neodsoudil sám sebe, jako politika, jehož potenciální voliči mají víc peněz na telefonování než příznivci komunistů (jak obvykle sociální demokraté argumentují v okamžiku, kdy nedosáhnou na procenta občanského demokrata).

Občanští demokraté ovšem zdaleka neostrouhali, protože jak v Otázkách (Vlastimil Tlustý), tak na Nově (Martin Říman) dostali možnost do pořadů vstoupit. Svým způsobem to může dokonce znamenat výhodu, protože vzdáleně přistupující se moc často nepřerušuje a má tak šanci problém souvisleji vysvětlit. Nevýhoda však spočívá v tom, že zpravidla nemají poslední slovo. Nemusí to platit vždy, včera totiž dostal poslední slovo v Sedmičce právě Říman. Nijak zvlášť to ale neuvítal ani nevyužil.

Jedině Partie představila regulérního zástupce ODS, hejtmana Severočeského kraje Petra Gandaloviče. Nelze v této souvislosti nezmínit poznatek, jak se politici mediálně opotřebovávají. Po pár letech, někdy i měsících, pravidelný divák prokoukne grify jednoho každého z nich a pokud politik nedokáže svoje finty inovovat, přestává mu cokoli věřit. Snad i proto Gandalovičův projev působil sympaticky střídmě a v duelu s Radko Martínkem získával i tím, že nebyl v opozici za každou cenu.

Podobně se předvedl i prezident "lékárnické chudoby," jak se roztomile přebreptl Petr Šimůnek. Snad proto svého hosta moc nebrzdil. Nebylo to ani nutné. Požadavek na vysvětlení principu degresivní marže splnil Jaromír Chudoba bez zaváhání, stejně jako promptně a jasně odpovídal na ostatní otázky. Byl třetím, a samostatným, hostem v Partii, která se pokouší měnit formát. Především o deset minut natáhla čas. To by mohlo prospět, protože však zároveň rozšířila počet účastníků o jednoho, tak asi nula od nuly pojde. I kdyby se to ovšem povedlo, tak skvrnou na kráse zůstanou otázky pro diváky. Kdo a kam na ně chodí? Ta včerejší byla zvlášť povedená. Dalo by se až říci zvráceně kapciozní: Souhlasíte s tím, aby Evropská unie určovala jaké máme platit daně? Nelze se divit, že pro bylo jen 8 % volajících. Čistě věcně vzato: Proč ne? Ale pokud bude měřit stejným metrem všem! Ostatně, přesně v tomto smyslu vyjádřil svůj názor Gandalovič.

Témata byla vcelku obehraná, třeba odvolání dvou členů členů dozorčí rady České konsolidační agentury za ODS je již delší dobu předmětem zvláštního zájmu médií. Nic proti tomu. Proč ale obdobný zájem neprojevila o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. Jde přeci o záležitost principielní a ozřejmení jejího pozadí a souvislostí by určitě nebylo od věci.

Další podrobnější komentáře na konzervativním vebu, který od svého založení nemění image: http://www.geocities.com/Nocoment2001/index.htm.