Revidované unijní nařízení k prověřování zahraničních investic má po dohodě Rady a Evropského parlamentu konkrétní obrysy

Komise předložila návrh na úpravu stávajícího unijního režimu pro prověřování zahraničních investic, tedy nařízení (EU) 2019/452, už 24. ledna 2024. Dohodnutý text, který byl institucemi zveřejněn, je výsledkem intenzivních vyjednávání, která trvala dva roky. Následovat bude právní a lingvistické čištění textu, po kterém bude text formálně znovu potvrzen ze strany Rady a Evropského parlamentu. Vstup nového nařízení v platnost se očekává během letních měsíců roku 2026. Účinným by se mělo stát po 18 měsících od vstupu v platnost. Právě takovou lhůtu mají členské státy na to, aby vhodným způsobem upravily svou národní legislativu, a splnily tak některé požadavky nového nařízení.

Česká republika se po celou dobu aktivně účastnila vyjednávání a přicházela zejména s takovými návrhy, jejichž cílem bylo zajistit bezpečné prostředí v Unii, zároveň však udržet trh pro investice otevřený a atraktivní a v té souvislosti omezit přílišnou administrativní zátěž pro investory, unijní subjekty, ale také pro národní orgány, které zahraniční investice prověřují.

Z hlediska obsahu Rada a Evropský parlament potvrdily, že by nové nařízení tak, jak navrhla Komise, mělo po všech členských státech vyžadovat, aby na národní úrovni zřídily a provozovaly mechanismus, který bude schopen posuzovat možná rizika třetizemských investic pro bezpečnost a veřejný pořádek. Nové nařízení by oproti stávajícímu nařízení (EU) 2019/452 kromě investic uskutečňovaných mimounijními investory napřímo mělo pokrývat rovněž ty investice, které tito investoři provádějí skrze jimi kontrolované unijní společnosti, jak navrhla Komise.

Rada s Evropským parlamentem naopak upravily okruh investic, které by všechny členské státy měly před jejich dokončením povolovat. Bude se jednat o investice do oblasti zboží dvojího užití, vojenského materiálu, nejkritičtějších technologií (AI, polovodiče, kvantum), strategických surovin, kritické energetické, dopravní a digitální infrastruktury, volební infrastruktury a klíčových finančních entit.

Změn dozná již dnes fungující unijní mechanismus spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Státy, na jejichž území se investice realizuje, budou muset více vysvětlovat, jakým způsobem při svém rozhodování o investici zohlednily obavy ostatních členských států a Komise. S cílem posílit efektivitu unijní spolupráce bude vytvořena unijní databáze dříve prověřených investic, což prověřovacím orgánům umožní snadnější a rychlejší přístup k informacím o předchozích aktivitách investora a subjektů na něj napojených.

Přívětivější by se prověřovací proces měl stát zvláště pro investory provádějící nadnárodní transakce, kdy dochází k vlastnickým změnám společností v několika členských státech zároveň, neboť nové nařízení slaďuje některé procesní lhůty národních mechanismů a stanoví zvláštní pravidla pro multijurisdikční případy. Nové nařízení by mělo zajistit také větší transparentnost navenek. Všechny členské státy budou muset zveřejňovat výroční zprávy o prověřovacích aktivitách, podrobná vodítka k rozsahu, prahovým hodnotám, notifikační povinnosti, lhůtám a procesním pravidlům národních mechanismů a vytvořit dedikovaný kontakt pro podávání podnětů týkajících se zahraničních investic. Nařízení také explicitně definuje lhůtu pro první fázi šetření, a to v délce 45 dní od kompletního podání. Explicitně také vymezuje, kdo má právo na slyšení a na soudní přezkum rozhodnutí.

Česká republika bude, obdobně jako řada dalších členských států, v návaznosti na nové nařízení v příštích měsících připravovat novelu národní právní úpravy, tedy zákona o prověřování zahraničních investic.