Mezinárodní energetická agentura dokončila hloubkový přezkum energetické politiky ČR 2025

Zpráva Hodnocení energetické politiky ČR 2025 (Energy Policy Review) obsahuje komplexní přehled energetické politiky země v různých odvětvích, a to se zaměřením na dvě hlavní prioritní oblasti, sektor elektroenergetiky a jeho transformace ve světle útlumu uhelné energetiky a vytápění a chlazení, a to jak centrálního, tak individuálního. Nabízí soubor doporučení, jak posílit energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost a zároveň snížit emise. Zpráva zdůrazňuje, že země musí urychlit zavádění alternativních zdrojů energie a zároveň řešit místní dopady v regionech závislých na uhlí, řídit přechody pracovních sil a pracovat na zajištění přijetí ze strany veřejnosti. Transformace může zároveň sloužit jako odrazový můstek pro rozšíření odvětví čisté energie, což by podpořilo ekonomiku země. To se může týkat jak vysoké koncentrace výrobců tepelných čerpadel nebo například výroby elektromobilů v republice. Podle zprávy by Česko také mělo, ačkoli si stanovilo ambiciózní cíle v oblasti energetiky a klimatu, přijmout novou dlouhodobou energetickou strategii, která by harmonizovala jeho cíle a plány, s cílem poskytnout jasnější směr zúčastněným stranám a posílit důvěru investorů. Zpráva se dotýká také českého úsilí v oblasti jaderné energie a uvádí, že pokud bude Česko nadále prodlužovat životnost stávajících jaderných elektráren, stavět nové velké reaktory a rozvíjet plány pro malé modulární reaktory, jaderná energie by mohla sloužit jako páteř nízkouhlíkového elektroenergetického systému do poloviny století a zároveň bude vytvářet nová pracovní místa. Opomenuty nebyly ani obnovitelné zdroje. Zavádění střešních solárních elektráren se zrychlilo, ačkoli větrné a velké solární elektrárny rostou pomaleji, než se plánovalo, kvůli zpožděním s povolováním a místnímu odporu. Zpráva doporučuje, aby vláda stanovila závazné cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zlepšila harmonogramy aukcí a reformovala regulační rámce. Tématem zprávy je i cenová dostupnost energií pro spotřebitele, která stále zůstává klíčovým problémem energetické politiky v Česku. Podle zprávy může posílení postavení spotřebitelů v oblasti flexibilní poptávky snížit ceny elektřiny, stejně jako reforma tarifů elektřiny. Stranou nezůstala ani energetická bezpečnost, konkrétně snížení závislosti ČR na ruské ropě a zemním plynu.

Druhá zpráva, Hodnocení energetické bezpečnosti ČR (Emergency and Security Review), je materiál zaměřený na oblast krizové připravenosti a energetické bezpečnosti. IEA ve zprávě ocenila významnou práci, kterou česká vláda v posledních letech odvedla ve spolupráci s různými zúčastněnými stranami v celém sektoru s cílem posílit bezpečnost dodávek energie a zlepšit připravenost na mimořádné události. Dokončení ropovodu TAL-IKL je významným úspěchem, který umožní českým rafinériím získávat ropu od rozmanitějšího spektra dodavatelů, zatímco úsilí o smluvní nabídku kapacity v terminálech pro dovoz LNG v Nizozemsku a Německu umožní zúčastněným stranám v budoucnu diverzifikovat dodavatele LNG. IEA v odvětví ropy doporučuje, aby administrativa zvážila modelování scénářů poptávky po ropě s přihlédnutím k názorům různých zúčastněných stran na trhu, aby lépe informovala svůj přístup k ropné bezpečnosti a připravenosti na mimořádné události. S rostoucí spotřebou zemního plynu by měla vláda i nadále spolupracovat se zúčastněnými stranami v odvětví zemního plynu i s regionálními protějšky, aby zajistila, že infrastrukturní omezení nebudou představovat problém pro usnadnění toku dostatečných objemů zemního plynu do Česka. V odvětví elektroenergetiky je podle IEA naléhavě nutné rozhodnout, jak lze plně zajistit dostatečnost a spolehlivost zdrojů před postupným ukončením výroby elektřiny z uhlí, přičemž v elektrizační soustavě bude zapotřebí mnohem větší flexibilita, aby se usnadnilo bezpečné začlenění variabilních obnovitelných zdrojů. Očekává se, že poptávka po elektřině poroste a bude se vyvíjet s tím, jak se koncoví uživatelé elektrifikují, a to i s nástupem elektromobilů a tepelných čerpadel. Tématem zprávy je také kybernetická bezpečnost a IEA vyzývá vládu, aby stanovila a prosazovala přísné minimální standardy kybernetické bezpečnosti v celém energetickém sektoru a aby zajistila, že společnosti provozující významnou energetickou infrastrukturu a dodávající energii mají zavedeny plány a postupy pro reakci na kybernetické útoky.

V návaznosti na tyto dva dokumenty uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu kulatý stůl se zástupci IEA, státní správy a odborníky ze soukromého i veřejného energetického sektoru. Setkání bylo zaměřeno na představení zpráv, diskusi nad závěry přezkumu a možnostmi implementace doporučení IEA v oblasti energetické politiky a energetické bezpečnosti. V závěru programu si účastníci rovněž vyslechli prezentaci Světového energetického výhledu (World Energy Outlook 2025), který IEA zveřejnila 12. listopadu. Zpráva, která se každoročně aktualizuje tak, aby odrážela nejnovější energetická data, technologické a tržní trendy a vládní politiky, zkoumá řadu možných energetických scénářů budoucnosti a jejich dopady na energetickou bezpečnost, přístup k energii a emise. Důležitým tématem letošního vydání je bezpečnost dodávek kritických nerostných surovin.