Kulturní zařízení v Pardubickém kraji v roce 2022: k dispozici je 390 veřejných knohoven s 27 pobočkami

6. 5. 2024

Obyvatelům Pardubického kraje bylo v roce 2022 k dispozici 390 veřejných knihoven   s 27 pobočkami. Na jednu knihovnu v kraji (vč. poboček) připadalo průměrně 143 registrovaných čtenářů, tj. pátý nejnižší počet mezi 14 kraji ČR. Čtenáři v kraji nepatřili mezi nejaktivnější, na jednoho registrovaného čtenáře připadalo v roce 2022 průměrně 31,7 vypůjčených knih, což znamenalo třetí nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání.   Mezi památkovými objekty zpřístupněnými za vstupné byl v kraji nejnavštěvovanější zámek v Kladrubech nad Labem.  

Ke konci roku 2022 bylo v Pardubickém kraji v provozu 390 veřejných knihoven a 27 poboček knihoven (lokálně vyčleněných částí knihoven (včetně pojízdných zařízení), které jsou jejich organizačními částmi a pracují pod jejich přímým vedením). Pro návštěvníky měly veřejné knihovny v kraji (vč. poboček) připraveno 2 107 studijních míst a 557 počítačů s připojením k internetu. Do vlastnictví těchto knihoven patřilo 2 869 310 knihovních jednotek, což znamenalo čtvrtý nejnižší počet v mezikrajském srovnání. Zatímco nejvyšší počet knihovních jednotek evidovaly knihovny v Praze (9 889 138), nejnižší počet připadal na knihovny v Karlovarském kraji (1 457 403).

Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Pardubickém kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu


Knihovny v Pardubickém kraji patří v průměru mezi nejmenší v celé ČR. Na jednu knihovnu v kraji (vč. poboček) připadalo ke konci roku 2022 přibližně šest tisíc devět set knihovních jednotek (6 881), pět studijních míst (5,1) a jeden počítač (pro návštěvníky) s připojením k internetu (1,34). V mezikrajské komparaci veřejných knihoven (vč. poboček) se knihovny v kraji vyznačovaly nejnižším počtem studijních míst na jednu knihovnu (nejvyšší počet 27,4 připadal na Prahu), třetím nejnižším počtem knihovních jednotek na knihovnu (pohyboval se od 4 820 v Kraji Vysočina po 111 114 v Praze) a pátým nejnižším počtem počítačů (s připojením k internetu) na knihovnu (pohyboval se od 1,00 v Kraji Vysočina po 3,24 v Praze).

Registrovaní čtenáři a průměrný počet výpůjček na jednoho čtenáře ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách v Pardubickém kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Ve veřejných knihovnách v Pardubickém kraji bylo v roce 2022 registrováno 59 695 čtenářů, z toho 15 553 osob spadalo mezi čtenáře do 15 let. Na jednu knihovnu v kraji (vč. poboček) připadalo průměrně 143 registrovaných čtenářů, tj. o 55 čtenářů méně než činil celostátní průměr. Mezi kraji se počet čtenářů na jednu knihovnu pohyboval od 102 v Kraji Vysočina po 2 184 v Praze, přičemž Pardubickému kraji patřila v tomto žebříčku pátá nejnižší pozice.

Registrovaní čtenáři ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách podle věkových kategorií
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Přibližně jedenáct procent obyvatel ČR patřilo v roce 2022 mezi registrované čtenáře veřejných knihoven (11,2 %). V Pardubickém kraji můžeme mezi registrované čtenáře veřejných knihoven zařadit 11,3 % obyvatel, což znamenalo osmý nejvyšší podíl mezi 14 kraji ČR. Zatímco nejvyšší podíl registrovaných čtenářů veřejných knihoven na obyvatelstvu měly knihovny v Praze (14,3 %), nejnižší podíl připadal na knihovny v Ústeckém kraji (7,8 %).

Veřejné knihovny v kraji zaznamenaly v roce 2022 celkem 1 893 994 výpůjček, což znamená, že na jednoho registrovaného čtenáře v těchto knihovnách připadalo za rok 2022 průměrně 31,7 vypůjčených knih. Zatímco nejvíce výpůjček na jednoho čtenáře evidovaly knihovny ve Zlínském kraji (42,4), nejnižší počet výpůjček na čtenáře měly knihovny v Praze (27,0). Druhý nejnižší počet připadal na knihovny v Jihomoravském kraji (28,7) a třetí nejnižší na knihovny v Pardubickém kraji.

Registrovaní čtenáři na tisíc obyvatel ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách v roce 2022
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Z dlouhodobého pohledu se počet registrovaných čtenářů veřejných knihoven i počet výpůjček realizovaných čtenáři těchto knihoven snižuje. Po utlumení pandemie covidu-19 sice registrujeme nárůst počtu čtenářů i výpůjček (krajský nárůst mezi lety 2021 a 2022 činil 9,4 %, respektive 26,7 %), oproti stavu z roku 2012 ovšem počet čtenářů i výpůjček poklesl (v kraji o 19,0 %, respektive o 36,3 %).

Vybrané údaje o muzeích, galeriích, památnících a památkových objektech v Pardubickém kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu


V Pardubickém kraji bylo ke konci roku 2022 v provozu celkem 30 muzeí a památníků, 3 galerie a 14 poboček muzeí a galerií. V průběhu roku 2022 uspořádaly tyto instituce 232 výstav, nabídly 199 expozic a evidovaly přes milion sbírkových předmětů. Výše uvedené expozice a výstavy navštívilo 344 tisíc osob, což znamenalo nejvyšší návštěvnost v kraji od roku 2019.

V roce 2022 evidujeme v Pardubickém kraji celkem 14 památkových objektů zpřístupněných za vstupné: Zámek Nové Hrady u Litomyšle, Nový zámek u Lanškrouna, Státní zámek Slatiňany, Státní zámek Litomyšl, Zámek Moravská Třebová, Hrad Košumberk , Státní hrad Kunětická hora, Státní hrad Litice, Hrad Svojanov, Zřícenina hradu Lichnice, Tvrz Orlice, Klášter Hora Matky Boží, Zelená brána v Pardubicích a Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Tyto památkové objekty navštívilo v průběhu roku 2022 celkem 359 tisíc platících návštěvníků (tj. o 27,0 % více než v předchozím roce), přičemž nejnavštěvovanější památkou se stal zámek v Kladrubech nad Labem, jenž je součástí Národního hřebčína. Ten v průběhu roku 2022 navštívilo 73 606 platících návštěvníků, tj. o 13 453 více než Hrad Svojanov, který se v kraji stal druhou nejnavštěvovanější památkou zpřístupněnou za vstupné.

Vybrané údaje o kinech v Pardubickém kraji
Zdroj: Unie filmových distributorů


Podle dat Unie filmových distributorů bylo v roce 2022 na území ČR v provozu 1 318 kin, tj. o 20,5 % více než v předchozím roce (počítáno vč. putovních a jiných územně nerozdělených kin). Celostátně se nejvíce zvýšil počet kin s nepravidelným provozem (o 22,5 % na 321), přibylo však i kin s venkovním provozem (o 10,0 % na 538) a kin se stálým provozem (o 8,0 % na 285). Pardubický kraj se na tomto růstu podílel třemi zařízeními, přičemž počet kin s venkovním provozem vzrostl z 35 na 37 a počet kin se stálým provozem z 16 na 17. Kin s nepravidelným provozem fungovalo v kraji nadále 13.

Metodika:

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů aj.