Znáte Eurostat?

Tuto otázku dostalo v šetření, které probíhalo v první polovině října 2023 ve 27 členských zemích EU, celkem 25 093 respondentů. Celkově přibližně sedm z deseti respondentů (69 %) odpovědělo, že o Eurostatu slyšelo.

O práci Eurostatu je dobře informováno 6 % respondentů, 26 % dotazovaných osob uvedlo, že má o Eurostatu a jeho práci určité znalosti, dále pak 37 % slyšelo nebo vidělo název Eurostatu, ale mnoho o něm neví. Naproti tomu 31 % respondentů odpovědělo, že o Eurostatu neslyšeli.

Podíl respondentů, kteří odpověděli, že jsou o Eurostatu a jeho práci dobře informováni, se pohybuje od 4 % v Belgii, Dánsku, Francii, Nizozemsku, Finsku a Švédsku po 14 % v Řecku a na Kypru. Podíl těch, kteří o Eurostatu neslyšeli, se pohybuje od 12 % v Řecku a 14 % v Litvě po 44 % ve Francii a 51 % v Dánsku. V Česku bylo společností Ipsos dotazováno 1 045 osob, z nichž 27 % o existenci Eurostatu vůbec nevědělo a 5 % bylo o činnosti Eurostatu dobře informováno.

Když byli respondenti, kteří slyšeli o Eurostatu, dotázáni na oblasti, o nichž Eurostat poskytuje statistické údaje, největší podíl respondentů vybral oblast (bylo možné zvolit více než jednu) „hospodářství a finance“ (41 %, v Česku 42 %), údaje o „obyvatelstvu a sociálních podmínkách“ se umístily v těsném závěsu, když je označilo 40 % (v Česku 41 %). Za nimi následovala oblast „životní prostředí a energetika“, kterou zvolilo 33 % respondentů, dále pak „průmysl a služby“ společně s kategorií „mezinárodní obchod“, které uvedlo 28 % respondentů. „Hospodářství a finance“ je nejčastěji uváděnou oblastí v deseti členských státech. V patnácti členských státech je to „obyvatelstvo a sociální podmínky“.

U otázky, kde jste se setkal s odkazy na Eurostat, bylo stejně jako u přechozí otázky povoleno více odpovědí. Téměř čtyři z deseti respondentů, kteří slyšeli o Eurostatu (37 %), uvádějí, že se s odkazem na Eurostat setkali prostřednictvím televize. V Česku díky televizi má o evropském statistickém úřadu povědomí 43 % dotazovaných. V tištěných a elektronických denících a magazínech zaregistrovala pojem Eurostat přibližně čtvrtina respondentů (26 %, v Česku 25 %). Zhruba každý sedmý respondent (13 %) slyšel o Eurostatu v rádiu, v české variantě šetření uvedla souvislost mezi rozhlasem a Eurostatem jen desetina (10 %) respondentů. Odborné publikace a internetové stránky Eurostatu uvedlo shodně 12 % respondentů. Přibližně každý šestý respondent (18 %) se s Eurostatem setkal díky některému z kanálů na sociálních médiích. Konkrétně 13 % z nich uvedlo Facebook, 10 % YouTube, 7 % Instagram, 6 % X (Twitter) a 4 % LinkedIn (opět bylo možné zvolit více než jednu udpověď).

Přibližně dvě třetiny (67 %) respondentů, kteří slyšeli o Eurostatu, „rozhodně souhlasí“ nebo „souhlasí“ s tvrzením: Důvěřuji statistikám a údajům poskytovaným Eurostatem.

Celkový podíl souhlasících je mnohem vyšší u respondentů, kteří uvádějí, že jsou dobře informováni o Eurostatu (84 %) a také u respondentů, kteří mají určité znalosti o Eurostatu (82 %), ve srovnání s respondenty, kteří sice slyšeli nebo viděli název Eurostat, ale nemají o něm mnoho informací (55 %).

Přibližně čtyři z deseti respondentů (39 %) odpověděli, že důvěřují informacím „mnohem více“ nebo „o něco více“, pokud jsou obecně podloženy statistickými údaji. Tato důvěra se pohybuje od 28 % ve Francii po 58 % ve Finsku a Irsku, Česko se s 38 % drží lehce pod unijním průměrem.

Velká většina respondentů (71 %) tvrdila, že když hledají statistiky a údaje o své zemi nebo Evropě, věnují pozornost zdroji, odkud pochází použité údaje, přičemž 32 % respondentů odpovědělo, že „vždy“ věnují pozornost zdroji dat a 39 % uvedlo, že se na toto zaměřují jen „někdy“. Naproti tomu přibližně každý sedmý respondent (14 %) odpovídá, že „zdroji dat nevěnují pozornost“ a 16 % odpovídá, že „nevyhledávají statistiky a údaje o své zemi nebo o EU.