DŮLEŽITÉ – Provozovna versus automat v režimu živnostenského zákona

Živnostenský zákon v § 17 odst. 1 vymezuje provozovnu jako prostor, v němž je živnost provozována, neurčuje však blíže, o jaký prostor se jedná nebo se může jednat, pouze konstatuje, že provozovnou je i automat a obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb. Provozuje-li však živnostník provozovnu, údaj o ní se eviduje povinně ze zákona také v živnostenském rejstříku (viz § 60 odst. 2 písm. d) živnostenského zákona), na rozdíl od automatů či mobilních provozoven. Mobilní provozovnou se rozumí provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce

Pojem „automat“ není živnostenským ani jiným zákonem definován a stejně tak nejsou t.č. žádným jiným zákonem definovány ani jeho technické parametry. Jedná se proto o tzv. neurčitý právní pojem, pod kterým si obvykle představíme prodejní automat, který je (zpravidla) chápán jako technické zařízení, stroj nebo přístroj, který je upraven tak, aby na nějaký spouštěcí impulz samostatně a spolehlivě vykonával předem určenou činnost, a to bez přímého lidského zákroku. Toto pojetí evidentně vychází i z původu slova „automat“, které je odvozeno od řeckého slova automatos a znamená „samohybný“ či „samočinný“.

Podstatou automatu neboli automatického zařízení by tedy podle názoru Živnostenského úřadu ČR, resp. Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) měla být vlastně samostatná robotická činnost, která na základě zadání spotřebitele (zákazníka) vykoná či poskytne komplexní službu. Tedy spotřebitel, resp. zákazník se po zadání příkazu ke konkrétnímu úkonu na úkonu samotném již dále aktivně nepodílí, resp. neparticipuje na něm např. v podobě vkládání zboží do košíků a následně do tašky, nepodílí se na manuálním čištění vozidla či praní prádla, pouze pasivně příjme finální výsledek (výstup).

Pokud tedy budeme samoobslužné mycí linky vnímat jako tzv. mycí centra, zajišťující služby motoristům samoobslužnou formou, tj. bez přítomnosti podnikatele či jeho zaměstnanců ale ve stylu „obsluž se sám“, tzn. půjde o centra mytí osobních vozidel, která se obvykle skládají z několika samoobslužných mycích boxů pro ruční (manuální) mytí vozidel, dalších technických zařízení (např. pro přípravu vody, ohřev vody, dávkování chemikálií atd.) a přípojek sítí technické infrastruktury, pak se v tomto případě o automat jednat nebude, nicméně půjde o provozovnu.

Pokud ovšem budeme samoobslužnou mycí linku vnímat jako „automyčku“, do které zákazník přijede, zvolí si konkrétní program „mytí“ a následně vyčká (ať už v autě či mimo něj) na umytí, příp. i vyčištění automobilu prováděné zařízením či „inteligentní stavbou“, pak bude třeba takovou automatickou myčku automobilů subsumovat pod automat obdobně jako v případě samoobslužného fotoautomatu, resp. fotokabiny, mlékomatu apod. Z pohledu MPO ale není rozhodující pro posouzení toho, jestli se v případě samoobslužné mycí linky jedná o automat či nikoliv, zda je tato linka stavbou podle stavebního zákona. Z pohledu MPO je důležitější, zda je samotná služba poskytována ryze automatickým způsobem. S přihlédnutím k vývoji nových technologií, které postupně plně automatizují různé lidské činnosti a vylučují přítomnost lidského faktoru, se lze přitom domnívat, že automatů bude přibývat.