Hospodářská prognóza z podzimu 2023: Po náročném roce přijde mírné oživení

Hospodářská prognóza z podzimu 2023

Evropská ekonomika letos vzhledem k vysokým životním nákladům, slabé zahraniční poptávce a zpřísňování měnové politiky ztratila na dynamice. Lze sice očekávat, že hospodářská aktivita se bude v budoucnu postupně zotavovat, Evropská komise ovšem ve své podzimní prognóze ve srovnání s letními projekcemi revidovala růst HDP EU směrem dolů. Inflace v eurozóně v říjnu podle odhadů klesla na dvouleté minimum a v horizontu prognózy by se měla dále snižovat.

Růst ztratil na dynamice, stále se však očekává oživení

Po silném růstu po většinu roku 2022 se reálný HDP ke konci roku snížil a v prvních třech čtvrtletích roku 2023 téměř nerostl. Inflace, která i přes klesající tendenci byla stále vysoká, a zpřísnění měnové politiky spolu se slabou zahraniční poptávkou měly větší dopad, než se původně předpokládalo. Nejnovější obchodní ukazatele a údaje z průzkumů za říjen ukazují, že i ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku je hospodářská aktivita v důsledku zvýšené nejistoty utlumená. Podzimní prognóza předpovídá růst HDP v roce 2023 v EU i v eurozóně celkově ve výši 0,6 %, tedy o 0,2 procentního bodu méně než letní prognóza Komise.

Očekává se, že hospodářská aktivita se bude pozvolna zlepšovat, jelikož díky vytrvale silnému trhu práce, trvalému růstu mezd a pokračujícímu oslabování inflace dojde k oživení spotřeby. Investice se mají navzdory přísnější měnové politice nadále zvyšovat s ohledem na celkově solidní výsledky podnikového sektoru a podporu z Nástroje pro oživení a odolnost. Předpokládá se, že v roce 2024 se růst HDP v EU zlepší na 1,3 %. Oproti létu se však stále jedná o revizi směrem dolů o 0,1 p. b. V eurozóně by měl být růst HDP mírně nižší, a to 1,2 %.

V roce 2025 mají inflace i dopady přísnější měnové politiky polevit a očekává se, že růst posílí v EU na 1,7 % a v eurozóně na 1,6 %.

Inflace klesla na dvouleté minimum a bude se dále snižovat

Míra inflace má stále klesající tendenci. Podle odhadů klesla v říjnu v eurozóně z loňského maxima ve výši 10,6 % na 2,9 %. Jedná se o nejnižší úroveň od července 2021.

V uplynulém roce bylo zmírňování inflace dáno především prudkým snížením cen energií, kdežto nyní se stále více zakládá na všech hlavních kategoriích spotřeby, nikoli jen na cenách energie a potravin.

V ekonomice se postupně projevuje zpřísnění měnové politiky a inflace se bude dále snižovat, byť pomalejším tempem, které je odrazem pomalejšího, ale širšího zmírňování inflačních tlaků u potravin, výrobků i služeb. Celková inflace v eurozóně se má podle prognózy snížit z 5,6 % v roce 2023 na 3,2 % v roce 2024 a 2,2 % v roce 2025. V EU se očekává pokles celkové inflace z 6,5 % v roce 2023 na 3,5 % v roce 2024 a 2,4 % v roce 2025.

Trh práce bude nadále odolný

Navzdory zpomalení hospodářského růstu měl trh práce v EU v první polovině roku 2023 nadále dobré výsledky. Ve druhém čtvrtletí dosáhla míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti v EU nejvyšší úrovně v historii a míra nezaměstnanosti v září se držela na úrovni 6 % pracovní síly, tedy blízko rekordně nízké hodnoty.

Ačkoli nejnovější informace z průzkumů poukazují na určité ochlazení a některé členské státy zaznamenaly vzestup nezaměstnanosti, trh práce by měl být v horizontu prognózy nadále odolný. Předpokládá se, že růst zaměstnanosti dosáhne v EU letos 1,0 %, načež v letech 2024 a 2025 zpomalí na 0,4 %. Míra nezaměstnanosti v EU by měla v letech 2023 a 2024 zůstat víceméně stabilní na úrovni 6,0 % a v roce 2025 by se měla lehce snížit na 5,9 %. Reálné mzdy se podle prognózy od příštího roku dostanou do kladných hodnot v důsledku pokračujícího růstu nominálních mezd a klesající inflace.

Schodky veřejných financí s postupným ukončováním fiskální podpory klesají

Očekává se, že ukončení dočasných opatření souvisejících s pandemií, snížení dotací na soukromé investice a nižší čisté rozpočtové důsledky opatření souvisejících s energetikou vykompenzují tlak na rozpočty, který plyne z méně příznivého hospodářského prostředí a vyšších úrokových výdajů. V důsledku toho se předpokládá, že schodek veřejných financí v EU v roce 2023 mírně klesne na 3,2 % HDP. Pokračující omezování diskreční fiskální podpory by mělo schodek veřejných financí v EU dále snížit, a to na 2,8 % HDP v roce 2024 a 2,7 % v roce 2025. Tento pokles by měl být dán zejména výrazným omezením opatření souvisejících s energetikou v příštím roce a jejich ukončením v roce 2025.

Poměr dluhu k HDP v EU by měl v roce 2023 dále klesnout na 83 %. Tento vývoj podporuje vysoká inflace, zatímco vyšší úrokové sazby u nových emisí dluhopisů zvyšují úrokové výdaje vzhledem k dlouhé průměrné splatnosti veřejných dluhů v EU jen pomalu. Předpokládá se, že v letech 2024 a 2025 se míra zadlužení v zásadě stabilizuje nad úrovní z roku 2019, jež činí přibližně 79 %.

Rizika a nejistota se v souvislosti s geopolitickým napětím zvyšují

Nejistota a rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu se v posledních měsících zvyšují v souvislosti s vleklou útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a konfliktem na Blízkém východě. Dopad blízkovýchodního konfliktu na trhy s energií je zatím omezený, ale existuje riziko narušení dodávek energie, které by mohlo mít významný dopad na ceny energie, globální produkci a celkovou cenovou hladinu. Další riziko by mohl představovat hospodářský vývoj u velkých obchodních partnerů EU, zejména Číny.

Pokud jde o domácí situaci, transmise zpřísnění měnové politiky by mohla mít delší a větší negativní dopad na hospodářskou činnost, než jak se předpokládá v této prognóze, neboť pro podniky, domácnosti a veřejné finance by mohlo být náročnější přizpůsobit se prostředí s vysokými úrokovými sazbami. V neposlední řadě se na celém evropském kontinentě i jinde stále častěji vyskytují povětrnostní extrémy, jako jsou vlny veder, požáry, sucha a povodně, které ilustrují dramatické důsledky, jež může mít změna klimatu nejen pro životní prostředí a postižené obyvatelstvo, ale i pro hospodářství.

První prognóza pro nové kandidátské země

Tato podzimní hospodářská prognóza poprvé zahrnuje Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko a Ukrajinu, jimž Evropská rada v loňském roce udělila status kandidátské země pro členství v EU. Ukrajinské hospodářství projevilo v roce 2023 pozoruhodnou odolnost. Poté, co se v roce 2022 následkem ruské totální invaze propadlo o 29 %, má podle prognózy vzrůst v roce 2023 o 4,8 %, v roce 2024 o 3,7 % a v roce 2025 o 6,1 %.

Toto oživení lze přičíst mimořádné sklizni a vládním stimulačním opatřením s neochvějnou podporou mezinárodních partnerů, jakož i úsilí příslušných orgánů zajistit makrofinanční stabilitu.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 25. října. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 31. října včetně. V projekcích se předpokládá, že nedojde k žádným změnám politik s výjimkou těch, jejichž dostatečně podrobná podoba již byla oznámena.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Souhrnné prognózy zahrnují širokou škálu hospodářských ukazatelů pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země ESVO a další významné vyspělé i rozvíjející se tržní ekonomiky. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Zimní hospodářská prognóza Evropské komise, která by měla být předložena v únoru 2024, bude obsahovat aktualizaci projekcí HDP a inflace uvedených v této zprávě.

Další informace

Plné znění dokumentu: Hospodářská prognóza z podzimu 2023

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Eurokomisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

Media

Quote