Státní podpora: Komise schválila český režim ve výši 5 miliard eur na podporu výrobců energie v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině

Evropská komise schválila český režim ve výši 5 miliard eur (125 miliard korun) na podporu velkých výrobců energie v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Režim byl schválen jakou součást dočasného krizového rámce pro státní podporu, který Komise přijala dne 23. března 2022 na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a jenž konstatuje, že celé hospodářství EU je vážně narušeno. Tento dočasný krizový rámec byl změněn dne 20. července 2022 a dne 28. října 2022 a poté nahrazen dočasným krizovým a transformačním rámcem, který Komise přijala dne 9. března 2023.

Opatření Česka

Česko oznámilo Komisi v rámci dočasného krizového rámce režim ve výši 5 miliard eur (125 miliard korun) na podporu velkých výrobců energie v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině.

Podpora v rámci tohoto opatření má podobu subvencovaných úvěrů. Účelem režimu je pomoci velkým výrobcům energie vyhovět žádostem o zajištění na trzích s energií, přičemž konečným cílem je podpořit fungování trhů a dodávky energie do hospodářství. Platnost režimu vypršela dne 31. prosince 2022.

Komise shledala, že režim předložený Českem splňuje podmínky stanovené v dočasném krizovém rámci. Subvencované úvěry i) mohly být poskytovány do 31. prosince 2022; ii) pokrývají naléhavé potřeby likvidity pro účely provozního kapitálu, zejména v souvislosti s poskytováním finančního zajištění pro obchodní činnosti na trzích s energií; iii) mají maximální dobu splatnosti 3 roky a iv) úrokové sazby respektují minimální úrovně stanovené v dočasném krizovém rámci.

Komise dospěla k závěru, že český režim je nezbytný, vhodný a přiměřený k nápravě vážné poruchy v hospodářství členského státu v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a podmínkami stanovenými v dočasném krizovém rámci. Na tomto základě a podle pravidel EU pro opatření státní podpory Komise opatření podpory schválila.

Souvislosti

Dne 23. března 2022 byl přijat dočasný krizový rámec pro státní podporu, který členským státům umožnil využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a v kontextu války Ruska proti Ukrajině tak podpořit ekonomiku.

Dočasný krizový rámec byl změněn dne 20. července 2022, aby doplnil balíček opatření „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ a aby odpovídal cílům plánu REPowerEU. Znovu byl dočasný krizový rámec změněn dne 28. října 2022, aby se dostal do souladu s nařízením o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie a nařízením o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen.

Dočasný krizový rámec stanovil následující druhy podpory, které mohou členské státy poskytnout:

• omezená částky podpory v jakékoli formě pro podniky postižené stávající krizí nebo následnými sankcemi a protiopatřeními, ve výši až 250 000 eur v odvětví zemědělství, 300 000 eur v odvětví rybolovu a akvakultury a až 2 miliony eur ve všech ostatních odvětvích,
• podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů. Ve výjimečných případech a s přísnými zárukami mohou členské státy poskytnout energetickým podnikům pro jejich obchodní činnosti veřejné záruky přesahující 90 % krytí, pokud jsou poskytovány jako nefinancované finanční zajištění ústředním protistranám nebo členům clearingového systému,
• podpora na kompenzaci vysokých cen energie. Podpora, kterou lze poskytnout v jakékoli formě, bude společnostem (a to zejména uživatelům s vysokou spotřebou energie) částečně kompenzovat dodatečné náklady vzniklé mimořádným zvýšením cenplynu a elektřiny. Individuální výši podpory lze vypočítat na základě buď minulé, nebo současné spotřeby, přičemž se zohlední potřeba zachovat tržní pobídky ke snížení spotřeby energie a zajistit kontinuitu hospodářských činností. Kromě toho mohou členské státy poskytovat podporu pružněji, a to i zvlášť postiženým energeticky náročným odvětvím, s výhradou ochranných opatření, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci. Další podrobnosti o možnostech podpory v případě vysokých cen energií, včetně metodiky pro výpočet výše jednotlivé podpory, jsou k dispozici zde,
• opatření pro rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy mohou zavést režimy pro investice do energie z obnovitelných zdrojů, včetně vodíku z obnovitelných zdrojů, bioplynu a biomethanu, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím tepelných čerpadel. Zadávací řízení budou zjednodušená a rychle proveditelná a budou zahrnovat dostatečné záruky na ochranu rovných podmínek. Členské státy mohou zejména vytvořit režimy pro určité technologie, které vzhledem ke konkrétní skladbě zdrojů energie v dané zemi vyžadují podporu,
• opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových procesů. V zájmu dalšího urychlení diverzifikace dodávek energie mohou členské státy podporovat investice do postupného ukončování používání fosilních paliv, zejména prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti a přechodu na využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku z elektřiny, který splňuje určité podmínky. Členské státy mohou buď i) vytvořit nové režimy zadávacího řízení, nebo ii) přímo podporovat projekty bez zadávacích řízení, avšak s určitým omezením podílu veřejné podpory na investici. V případě malých a středních podniků a zvláště energeticky účinných řešení se počítá se zvláštními doplňkovými bonusy a
• opatření zaměřená na podporu snižování poptávky po elektřině v souladu s nařízením (EU) 2022/1854.

V konkrétních případech a za určitých podmínek byly rovněž možné tyto druhy podpory: i) podpora pro společnosti postižené povinným nebo dobrovolným omezováním spotřeby plynu; ii) podpora na plnění zásobníků plynu; iii) přechodná a časově omezená podpora přechodu na více znečišťující fosilní paliva podmíněná úsilím v oblasti energetické účinnosti a zabráněním efektu uzamčení; iv) podpora poskytování pojištění nebo zajištění společnostem přepravujícím zboží na Ukrajinu a z Ukrajiny a v) podpora rekapitalizačních opatření, je-li taková podpora solventnosti nezbytná, vhodná a přiměřená.

Subjekty kontrolované Ruskem, na něž se vztahují sankce, byly z oblasti působnosti těchto opatření vyloučeny.

Dočasný krizový rámec obsahoval několik záruk:

• přiměřená metodika vyžadující vazbu mezi výší podpory, která může být poskytnuta podnikům, a rozsahem jejich hospodářské činnosti a vystavením hospodářským dopadům krize,
• podmínky způsobilosti, například vymezeníenergeticky náročných uživatelů jako podniků, u nichž nákup energetických produktů představuje buď i) nejméně 3 % jejich hodnoty produkce, nebo obratu v roce 2021, nebo ii) nejméně 6 % jejich hodnoty produkce nebo obratu v prvním pololetí roku 2022 a
• požadavky na udržitelnost, kdy se členské státy vyzývají, aby při poskytování podpory na dodatečné náklady v důsledku mimořádně vysokých cen plynu a elektřiny nediskriminačním způsobem zvážily stanovení požadavků na ochranu životního prostředí nebo zabezpečení dodávek. Kromě toho jsou příjemci podpory na dodatečné náklady na energii přesahující 50 milionů eur povinni předložit orgánu poskytujícímu podporu plán, v němž upřesní, jak sníží uhlíkovou stopu své spotřeby energie nebo provedou jiná opatření k zajištění ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti dodávek energie.

Dne 9. března 2023 přijala Komise nový dočasný krizový a transformační rámec, který má v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody podnítit opatření podpory v odvětvích, jež jsou klíčová k přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Spolu se změnou obecného nařízení o blokových výjimkách, kterou Komise schválila v tentýž den, pomůže dočasný krizový a transformační rámec urychlit investice a financování, pokud je o výrobu čistých technologií v Evropě. Členským státům rovněž pomůže uskutečnit konkrétní projekty, které figurují v jejich národních plánech pro oživení a odolnost a patří do jejich oblasti působnosti.

Nový rámec mění a z části prodlužuje dočasný krizový rámec, který byl přijat dne 23. března 2022, aby členským státům umožnil využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a v kontextu války Ruska proti Ukrajině tak podpořit ekonomiku.

Dočasný krizový a transformační rámec doplňuje široké možnosti členských států navrhovat opatření v souladu se stávajícími pravidly EU pro poskytování státní podpory. Pravidla EU pro státní podporu například členským státům umožňují pomáhat podnikům, které se potýkají s nedostatkem likvidity a potřebují naléhavě nouzovou pomoc. Kromě toho čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje členským státům odškodnit společnosti za škody přímo způsobené mimořádnou událostí, jako jsou škody způsobené současnou krizí.

Jakmile bude vyřešena otázka důvěrnosti údajů, bude nedůvěrné znění rozhodnutí zveřejněno v rejstříku státních podpor, který Komise publikuje na stránkách pro hospodářskou soutěž, pod číslem SA.103703. Informace o nových rozhodnutích ve věci státní podpory zveřejněných na internetu a v Úředním věstníku Evropské unie naleznete také ve specializovaném elektronickém týdeníku Competition Weekly e-News.

Další informace o dočasném krizovém rámci a dočasném krizovém a transformačním rámci a dalších opatřeních přijatých Komisí s cílem řešit hospodářský dopad války Ruska proti Ukrajině a podpořit přechod na klimaticky neutrální hospodářství naleznete zde.