Indonéské firmy se pouští do zplyňování uhlí - i uhlí může být dnes tolik cenným zdrojem plynu. Ročně dovoz zkapalněného plynu Indonésii stojí přes 4 miliardy USD.
Indonéské firmy se pouští do zplyňování uhlí
18.01.2023 / 09:07 | Aktualizováno: 18.01.2023 / 09:10
Zapojit uhlí do energetické tranzice a představit si ho jako čistý energetický zdroj uměl do nedávna málokdo, a mnozí dodnes nesouhlasí. I uhlí však může být dnes tolik cenným zdrojem plynu. Kapitálově intenzivní podnikatelská aktivita si při nových státních pobídkách našla v Indonésii své zájemce. Indonésie držící 7. největší zásoby uhlí nižší kvality hledá způsoby, jak maximalizovat jeho přidanou hodnotu výrobou methanolu, DME, močoviny a dalších složek. Indonéské uhelné závody procházejí modernizací a potřebují dovybavit downstreamové projekty.
Plynofikace uhlí odpovídá 7 z 11 aktuálních downstreamových projektů koncentrovaných v na uhlí bohatých oblastech Jižní Sumatry a Kalimantanu. Tyto projekty dnes profitují z nedávno uvedeného prezidentského nařízení Perppu č.2/2022 to uhlářské těžařské firmy zprošťuje daňové povinnosti z držené licence za předpokladu investice do downstreamových aktivit. Ekonomiku plynofikace uhlí na dimethylether komplikuje několik faktorů včetně omezeného počtu dodavatelů plynofikační technologie a vybavení. Vysoké pořizovací náklady pak poukazují na nutnost zapojení státu při incentivizaci těchto podnikatelských aktivit. Uhlářská lobby již vyvíjí tlak na veřejné činitele s rozhodovací pravomocí - další požadavky na podporu rozvoje tohoto průmyslu se týkají usnadnění vstupu na trh, ochrany investic a zproštění daně z dovozu příslušného vybavení. Jejich cílem je udělat z plynofikace lukrativní podnikatelské odvětví.
Indonésie prozatím myslí na sebe a uspokojení vlastní dlouhodobě rostoucí spotřeby. DME může do budoucna nahradit dovážený zkapalněný ropný plyn, tradičně využívaný ve sporácích indonéských domácností. Ročně jeho dovoz Indonésii stojí přes 4 miliardy USD. Platí ale i uhlářské firmy – např. státní podnik PT Bukit Asam ročně eviduje ztrátu 377 milion USD právě na výrobním plynofikačním závodu. Mnozí ale hledí do budoucna, rovněž pod tlakem mezinárodních závazků v oblasti životního prostředí a uvedení fosilních paliv na pomyslnou černou listinu. Ve velkém se do plynofikace uhlí pustily i dceřinné společnosti uhlářského giganta PT Bumi Resources tedy PT Kaltim Prima Coal a PT Arumin Indonesia, ty následně budou zásobovat tuzemské chemické závody a průmysl biopaliv, a pomůžou tak snížit výdaje na dovoz LPG. O tom, že gigantické uhelné zásoby v Indonésii mají vývozní potenciál, potažmo potenciál pozitivně ovlivňovat vývoje energetické krize, není pochyb.
Pod vlivem legislativy, která jako by „zezelenala“, jsou uhelné podniky motivovány investovat do modernizace a ekologizace svých výrobních a především zpracovatelských procesů. Zájem tak není jen o raritní technologii na zplyňování uhlí, ale o veškeré vybavení pro zpracovatelské operace peletování, briketování, koksování a integrované kogenerační mechanismy pro elektrárny.
Mgr. Alena Štojdlová, MBA, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví České republiky v Jakartě
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz