Směřuje Německo do recese? (Ranní zpráva z finančního trhu)

Ekonomika našeho klíčového obchodního partnera se stejně jako ta naše v loňském roce potýkala s vysokými cenami energií. Jak moc ji v závěru loňského roku začal docházet dech napoví dnešní předběžný růst HDP za celý rok 2022. Zatímco analytici se shodují, že recese na přelomu roku přišla, my stále vnímáme ve světle posledních indikátorů možnost, že se jí buď Německo úplně vyhne nebo bude pouze technického rázu. Odolnost podle nás ukáže i listopadová průmyslová produkce v eurozóně. V regionu dnes bude hlavním údajem maďarská inflace za prosinec, která v důsledku zrušení stropů na pohonné hmoty zřejmě výrazně zrychlila.

Průmysl v eurozóně ukazuje svou odolnost

Německá ekonomika loni zřejmě vzrostla o 1,8 %. Přispěla k tomu především soukromá spotřeba, která podle našeho odhadu loni zaznamenala historicky nejvyšší dynamiku ve výši 4,7 %. Naproti tomu čistý vývoz hospodářský výkon výrazně tlumil, když vysoké ceny energií a narušení dodávek brzdily exportní sektory. Investice celkově sice byly loni utlumené (meziročně vzrostly o 0,6 %), pozitivní však je, že investice do strojů a zařízení se zřejmě držely překvapivě dobře (+3,6 %). Nejdůležitější informací však bude, zda ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku německá ekonomika směřovala do recese. Většina analytiků očekává, že Německo do ní vstoupilo na přelomu roku, a to v důsledku energetické krize a růstu úrokových sazeb. Podle posledních údajů však z našeho pohledu není zdaleka jisté, zda ve 4Q vůbec k poklesu ekonomické aktivity došlo. Zatímco maloobchodní tržby (za zboží) se ve čtvrtém čtvrtletí snížily, registrace nových automobilů byly velmi silné a pravděpodobně vzrostla i průmyslová výroba. Spotřebitelskou poptávku stále drží také vysoké kumulované úspory a stabilní růst reálného disponibilního důchodu.

Průmyslová produkce eurozóny podle nás v listopadu vzrostla meziměsíčně o solidních 0,6 %, po říjnovém propadu o 2 %. Na pozadí celkového údaje jsou patrné dva protichůdné trendy. Na jedné straně roste produkce ve zpracovatelském průmyslu, na té druhé klesá v energeticky intenzivních odvětvích. I v nich se ale patrně daří nahrazovat plyn jinými energetickými vstupy. Zatímco výstup těchto odvětví totiž v říjnu meziročně poklesl o 6,4 %, spotřeba plynu v průmyslu za stejné období byla nižší o více něž pětinu.

Maďarská inflace v prosinci dále zrychlila. Tržní konsenzus očekává její zvýšení z 22,5 % y/y v listopadu na prosincových 25,8 % y/y, a to při meziměsíčním nárůstu cen o výrazných 1,8 %. Hlavním tahounem meziměsíčního růstu cen by měly být pohonné hmoty, jejichž nedostatek donutil začátkem prosince maďarskou vládu zrušit cenový strop.

Z tuzemských dat dnes bude zveřejněn běžný účet platební bilance za listopad. Oproti trhu a i v porovnání s říjnem očekáváme o něco hlubší schodek. K negativní bilanci by měly nadále přispívat hlavně primární důchody a schodek obchodu se zbožím. Tato data ale tradičně tržní reakci nepřinášejí.

Inflace v USA podle očekávání zpomalila

Inflace v USA v prosinci poklesla na 6,5 % y/y. Ještě o měsíc dříve přitom činila 7,1 % y/y. Zpomalení z 6 % y/y na 5,7 % y/y zaznamenala i jádrová inflace. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny snížily o 0,1 %, za čímž stály hlavně ceny energií. Jádrové ceny v prosinci naopak vzrostly o 0,3 % m/m, tedy o 0,1 pb rychleji než v listopadu. Včerejší data potvrdila, že fundamentální cenové tlaky zůstávají robustní. Očekáváme proto, že Fed bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Dezinflační tendence mu nicméně pravděpodobně umožní tempo růstu sazeb zvolnit. Pro únorové zasedání se proto přikláníme k hiku o 25 bb. Přes očekávaný výsledek americké inflace vyvolalo potvrzení dezinflačních tendencí pokles amerických tržních úrokových sazeb o zhruba 10 bb. Dolar zároveň k euru včera ztratil 0,9 % (na 1,085 USD/EUR).

Tuzemská spotřebitelská poptávka dále slábne. Celkové maloobchodní tržby v listopadu meziměsíčně reálně klesly o 0,3 %. Shodně o 0,3 % m/m byly také nižší tržby v maloobchodě bez prodejů aut. Oproti očekávanému poklesu tržeb bez aut o 7,9 % y/y jejich meziroční propad v listopadu dosáhl 8,7 %. To bylo ale dáno hlavně negativní revizí historických údajů. Celkově včerejší data indikují, že na pozadí vysoké inflace, která podkopává kupní sílu mezd i úspor, pokračoval trend slábnutí spotřebitelské poptávky. Mezičtvrtletnímu poklesu se tedy s největší pravděpodobností spotřeba domácností nevyhnula ani v závěru loňského roku, což by znamenalo již pátý mezičtvrtletní pokles v řadě. Více zde: http://bit.ly/3H11Yf6.

Snižování sazeb pro ČNB zatím není téma. Po Evě Zamrazilové, která v úterý uvedla, že je téměř jisté, že úrokové sazby pro letošní rok zůstanou na úrovni sedmi procent, se včera očekávaní blízkého poklesu úrokových sazeb snažil zmírnit i J. Frait. V rozhovoru pro Newstream řekl, že brzký pokles sazeb zatím není na stole a momentálně by jej nechtěl indikovat ani slibovat. Prohlášení se nicméně obešlo bez viditelné reakce tržních úrokových sazeb, přestože má finanční trh v ročním horizontu zaceněn pokles základní úrokové sazby o zhruba 170 bb. Minimální pohyby byly včera i na koruně, která se po celý den obchodovala lehce nad 24 CZK/EUR.