Otázky a odpovědi: index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2022

Co je index digitální ekonomiky a společnosti a co měří?

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) je výroční zpráva Evropské komise o pokroku členských států EU při jejich digitálním rozvoji. Zpráva se skládá z profilů jednotlivých členských států, jejichž cílem je napomoci členským státům s vymezením oblastí vyžadujících prioritní kroky, a z tematických kapitol, které z hlediska celé EU analyzují čtyři hlavní oddíly této politiky, konkrétně lidský kapitál, konektivitu, integraci digitálních technologií a digitální veřejné služby. Index DESI vypracovaný pro jednotlivé státy navíc obsahuje posouzení vnitrostátních politik pro digitální oblast a přehled investic a reforem souvisejících s digitalizací uvedených v plánech pro oživení a odolnost.

Jak index DESI souvisí s digitální dekádou?

Navrhovaný program Cesta k digitální dekádě bude používat ukazatele indexu DESI k monitorování pokroku při plnění cílů stanovených pro rok 2030. Cíle navrhovaného programu politiky digitální dekády jsou rozděleny do čtyř hlavních oddílů: obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií, bezpečné a udržitelné digitální infrastruktury, digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb. Struktura indexu DESI a jeho ukazatele byly podle toho odpovídajícím způsobem upraveny. Jakmile politický program vstoupí v platnost, což se očekává do konce roku 2022, budou údaje z DESI zahrnuty do výroční zprávy o stavu digitální dekády. Tato zpráva poskytne komplexní přehled o digitální transformaci v EU a její posouzení.

Jaká je celková výkonnost členských států EU v digitální oblasti podle letošního indexu DESI?

Pokud jde o celkové hodnocení, nejpokročilejší digitální ekonomiky v EU mají Finsko, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko, následované Irskem, Maltou a Španělskem. Nejméně pokročilé digitální ekonomiky mají podle indexu DESI Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Největšího pokroku za posledních pět let dosáhly Itálie, Polsko a Řecko.

Hlavní zjištění DESI 2022 ve čtyřech oddílech této politiky

Digitální dovednosti

V oblasti digitálních dovedností má pouze 54 % lidí alespoň základní digitální dovednosti, zatímco 87 % lidí používá internet alespoň jednou týdně (o jeden procentní bod více než v předchozím roce). Cílem Cesty k digitální dekádě je, aby do roku 2030 mělo alespoň 80 % občanů minimálně základní digitální dovednosti. Očekávání, že větší využívání digitálních nástrojů během pandemie podpoří digitální gramotnost, se dosud nenaplnilo. Z důkazů vyplývá, že přístup k internetu nestačí k získání odpovídajících dovedností a schopnosti digitální nástroje plně využívat. V oblasti dovedností jsou nejpokročilejší Finsko, Nizozemsko, Irsko a Švédsko, zatímco Rumunsko a Bulharsko se potýkají se značnými nedostatky. Zároveň s tím většina dnešních pracovních míst vyžaduje digitální dovednosti, od základních po pokročilé, a tento nedostatek je hlavní překážkou, která podnikům v EU brání v pokroku při digitalizaci ekonomiky.

Konektivita:

Z údajů o konektivitě vyplývá, že EU má plné pokrytí základní širokopásmovou infrastrukturou, 70 % domácností přitom může využívat pevné sítě s velmi vysokou kapacitou (VHCN), které mají potenciál nabízet gigabitové rychlosti, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 10 procentních bodů. 50 % domácností je nyní pokryto optickými sítěmi (FTTP), v předchozím roce to bylo 43 %. Navzdory určitému celkovému pokroku v roce 2021 v mnoha členských státech přetrvává značný rozdíl mezi městy a venkovem. Zatímco Malta, Lucembursko, Dánsko, Španělsko, Lotyšsko, Nizozemsko a Portugalsko jsou nejpokročilejšími členskými státy, pokud jde o celkové pokrytí sítěmi VHCN (ve všech těchto zemí je pokryto více než 90 % domácností), v Řecku má přístup k VHCN pouze jedna z pěti domácností. Pokrytí obydlených oblastí sítí 5G v roce 2021 výrazně vzrostlo na 66 % ve srovnání se 14 % v předchozím roce a v zemích, jako jsou Itálie, Dánsko, Nizozemsko a Německo, dosáhlo velmi vysoké úrovně. V závislosti na používaných pásmech spektra se však úrovně výkonnosti liší, pokud jde o rychlost a kapacitu. Cesta k digitální dekádě stanoví cíl, že do roku 2030 by všichni koncoví uživatelé pevných sítí (např. domácnosti a podniky) měli disponovat gigabitovým pokrytím a všechny osídlené oblasti by měly být pokryty vysokorychlostními bezdrátovými sítěmi nové generace s výkonem odpovídajícím alespoň 5G.

Integrace digitálních technologií

Pokud jde o integraci digitálních technologií, nejnovější údaje ukazují, že v roce 2021 pouze 55 % malých a středních podniků využívalo digitální technologie alespoň na základní úrovni, rozdíly mezi členskými státy jsou přitom výrazné (od 86 % ve Švédsku a 82 % ve Finsku po 25 % v Bulharsku a 22 % v Rumunsku). Pro splnění cíle digitální dekády by mělo do roku 2030 alespoň 90 % malých a středních podniků v EU dosáhnout základní úrovně digitální intenzity. Základní digitální intenzitou se rozumí to, že podnik používá alespoň 4 z 12 vybraných digitálních technologií (např. cloud, software pro plánování podnikových zdrojů, umělou inteligenci, sociální média a prodej online). Z údajů vyplývá, že podniky se stále více digitalizují, ale využívání pokročilých digitálních technologií zůstává nízké a liší se v závislosti na uvažované technologii. Zatímco cloud computing využívalo v roce 2021 34 % podniků v EU, využívání analýzy dat velkého objemu a technologií umělé inteligence zůstává podstatně omezenější: pouze 8 % podniků v EU využívalo umělou inteligenci (v roce 2021) a 14 % data velkého objemu (v roce 2020). V návaznosti na politickou dohodu ohledně navrhované Cesty k digitální dekádě by technologie umělé inteligence, cloud computingu nebo dat velkého objemu mělo do roku 2030 zavést alespoň 75 % společností.

Digitální veřejné služby

V oblasti digitálních veřejných služeb index DESI mapuje poskytování veřejných služeb online tím, že hodnotí, zda je v daném členském státě možné dokončit každý krok klíčových služeb (např. objednat se do nemocnice nebo změnit termín, podat odvolání proti soudnímu rozhodnutí, podat žádost o environmentální povolení a založit podnik) zcela online, a do jaké míry jsou tyto služby dostupné přeshraničně. Výsledkem (vyjadřujícím do jaké míry jsou služby poskytovány online) je 75 bodů ze 100 u digitálních veřejných služeb pro občany a 82 ze 100 u digitálních služeb pro podniky. Nejvyšší počty bodů za digitální služby mají v indexu DESI Estonsko, Dánsko, Finsko a Malta, nejnižší Rumunsko a Řecko. Cílem Cesty k digitální dekádě je, aby všechny klíčové veřejné služby pro občany a podniky byly do roku 2030 plně online. Navzdory dosaženému pokroku existuje značný prostor pro zlepšení, pokud jde o dostupnost přeshraničních digitálních veřejných služeb, protože ve srovnání s poskytováním domácích digitálních veřejných služeb je skóre u přeshraničních služeb pro občany nižší o 13 bodů a u služeb pro podniky o 14 bodů.

Z jakých zdrojů pocházejí údaje?

Většina ukazatelů indexu DESI pochází od Eurostatu – statistického úřadu Evropské unie. Některé ukazatele týkající se širokopásmového připojení získávají od členských států útvary Evropské komise prostřednictvím Komunikačního výboru. Další ukazatele, například některé ukazatele týkající se elektronické veřejné správy a širokopásmového připojení, vycházejí z údajů získaných ze studií vypracovaných pro Komisi. Úplný seznam ukazatelů, přesné definice a zdroje jsou k dispozici zde.

Jak Komise přiděluje členskému státu individuální bodové hodnocení?

Pro výpočet celkového indexu DESI určité země přiřadí Komise každému souboru a podsouboru ukazatelů a také jednotlivým úrovním ukazatelů zvláštní váhu. Má se za to, že většina jednotlivých ukazatelů v rámci každého dílčího aspektu má stejný význam, a proto se jim v rámci příslušného dílčího aspektu přiřadila stejná váha. Ukazatele, které měřily cíle Cesty k digitální dekádě, však byly považovány za ukazatele s vyšším významem, a proto jim byla v rámci dílčího aspektu přiřazena dvojnásobná váha. Přidělené váhy se od posledního vydání zprávy nezměnily. Podrobnější informace jsou k dispozici v metodické poznámce k indexu DESI. Nástroj pro vizualizaci údajů navíc umožňuje měnit váhy čtyř rozměrů indexu podle vlastní preference.

Jak se do vámi zveřejněné analýzy promítají národní plány pro oživení a odolnost?

Části zprávy DESI, které se týkají jednotlivých zemí, analyzují výsledky členských států EU na základě indexu, popisují nejdůležitější iniciativy digitální politiky v jednotlivých zemích a nakonec popisují, v čem spočívají hlavní výzvy. Členské státy EU se zavázaly vynaložit nejméně 20 % svých vnitrostátních prostředků v rámci svých plánů na podporu oživení a odolnosti na podporu digitální transformace. K dnešnímu dni bylo na podporu digitální transformace vynaloženo celkem 127 miliard EUR, což představuje 26 % celkových prostředků přidělených na 25 plánů, které schválila Rada Evropské unie. Zprávy DESI o jednotlivých zemích obsahují shrnutí digitálních aspektů národních plánů pro oživení a odolnost, pokud byly takové plány schváleny Radou, vzhledem k rozsahu a významu Nástroje pro oživení a odolnost a klíčové úloze, kterou toto financování může hrát při řešení těchto výzev.

Pokud existuje tak velký rozdíl mezi současnou situací a cíli pro rok 2030, co hodlá Komise učinit, aby pomohla tento rozdíl odstranit?

Očekává se, že plány pro oživení a odolnost budou mít významný dopad na plány digitálního rozvoje, protože členské státy EU se zavázaly vynaložit alespoň 20 % svých vnitrostátních prostředků na digitální oblast.

Správní rámec politického programu digitální dekády, na němž se nedávno dohodli spolunormotvůrci EU, rovněž pomůže tuto mezeru překlenout. Komise nejprve vypracuje plánované trajektorie EU pro každý cíl, aby bylo možné sledovat pokrok. Členské státy pak předloží národní strategické plány, v nichž nastíní své vnitrostátní trajektorie a opatření, která přijmou k jejich dosažení, včetně plánovaných regulačních opatření a investic. Pokrok v rámci trajektorií EU a jednotlivých členských států bude posouzen prostřednictvím indexu DESI, jak je uvedeno ve zprávě o digitální dekádě. Projekty zahrnující více zemí by kromě toho měly zahrnovat investice z unijních zdrojů financování (včetně Nástroje pro oživení a odolnost) a ze zdrojů členských států. V příslušných případech mohou do projektů investovat jiné veřejné a soukromé subjekty. Komise členským státům poskytne při vymezování, zahajování a provádění projektů propojujících více zemí svou pomoc. Projekty mohou zahrnovat mimo jiné společnou datovou infrastrukturu a služby, blockchain, vysoce výkonnou výpočetní techniku.

Další informace

Tisková zpráva – Index digitální ekonomiky a společnosti 2022: celkové zlepšení, oblasti digitálních dovedností, malých a středních podniků a sítí 5G však zaostávají

Index digitální ekonomiky a společnosti

Výsledky jednotlivých členských států

Metodická poznámka

Studie PREDICT 2022 v oblasti IKT a výzkumu a vývoje