Nástup druhé vlny koronaviru vede k poklesu ekonomického sentimentu (Týdenní zpráva z finančního trhu)
Se zvyšujícím se a ve většině evropských států také s rekordním počtem nových případů nemoci covid-19 je zřejmé, že její druhá vlna je v plném proudu. To se zcela jistě odrazí v horších datech za čtvrté čtvrtletí. První vlaštovkou by tento týden měly být říjnové indikátory ekonomického sentimentu. Německé a celoevropské PMI ze zpracovatelského průmyslu se pravděpodobně mírně sníží, i nadále však setrvají nad 50 body. V oblasti služeb došlo k výraznějšímu poklesu důvěry již v přechozích měsících a pro říjen se tak očekává stabilita poblíž 50 bodů. Výhled pro další měsíce však moc optimistický není. Pokles s největší pravděpodobností zaznamená i spotřebitelská důvěra v eurozóně.
Oživení v evropském průmyslu ubírá na tempu
Nejsledovanějšími v tomto týdnu zřejmě budou předstihové ukazatele mapující náladu jak ve výrobním, tak i ve spotřebitelském sektoru. Většina z nich bude za říjen a je tak pravděpodobné, že se v jejich vývoji již budou odrážet negativní dopady druhé vlny koronavirové pandemie. Ta zasáhla především Českou republiku neobvyklou silou a opětovné zavedení epidemiologických opatření na sebe v předešlém týdnu nenechalo dlouho čekat. Jejich rozsah je sice ve srovnání s jarními měsíci prozatím menší, i tak však velmi pravděpodobně významně ovlivní vývoj ekonomiky v posledním čtvrtletí letošního roku. Ke zhoršování situace však dochází také v ostatních evropských státech, když i zde denní počty nových nakažených lámou rekordy a i zde jsou tak postupně přijímána nová a nová opatření, která brání hladkému fungování ekonomiky.
Není tak překvapením, že v říjnu nejspíše dojde ke zhoršení nálady u podnikatelů i spotřebitelů. Indexy nákupních manažerů (PMI), které budou zveřejněny v pátek, by měly ukázat především na pokles sentimentu v evropském výrobním sektoru. Německý PMI by se tak podle nás měl snížit ze zářijových 56,4 b. na 54,9 b. v říjnu, ten celoevropský pak z 53,7 b. na 52,9 b. Oživení ve výrobním sektoru by tedy mělo v říjnu pokračovat, oproti předchozím měsícům však pozvolnějším tempem. Další měsíce jsou však již vlivem zpřísňujících se opatření spojeny s větší mírou nejistoty. Významným rizikem je v tomto ohledu především přerušení mezinárodního obchodu a narůstající nedostatek pracovníků z důvodu uvalených karantén. Vývoj zakázek zůstává prozatím pozitivní, i to se však může rychle změnit. K poklesu důvěry v oblasti služeb již došlo v předchozích měsících a další se pro říjen nečeká. Podle našeho odhadu by tak německé PMI ze služeb mělo setrvat poblíž 50 b., evropské pak v blízkosti 48 b. Také zde je však výhled spíše negativní, když na sektor služeb dopadají zaváděná opatření nejvíce. V důsledku většího důrazu na sociální distancování navíc s největší pravděpodobností dojde k opětovnému poklesu poptávky spotřebitelů, k čemuž přispěje i pokles jejich důvěry. Ten by tento týden měla potvrdit data z Německa, a také z evropské ekonomiky jako celku.
Koruna v tomto týdnu zřejmě moc důvodů k posilování mít nebude. Její obchodování bude i nadále ve znamení špatné koronavirové situace v tuzemsku a tuzemská měna tak v lepším případě setrvá na aktuálních slabých úrovních, v tom horším pak znovu oslabí.
Koruna zůstává vlivem koronaviru slabá
Celý minulý týden byl na finančních trzích ovlivněn zvyšující se averzí k riziku, která souvisela s plným propuknutím druhé vlny koronaviru, a to zejména na evropském kontinentu. V průběhu týdne klesaly jak akciové trhy, tak i výnosy dluhopisových titulů. Evropský akciový index Euro Stoxx 50 odepsal zhruba 2 % a ve stejném rozsahu poklesl i americký index S&P 500. Strmý pokles zaznamenaly akciové trhy zejména ve čtvrtek, páteční obchodování však přineslo mírnou korekci. Samotná společná měna evropského kontinentu oslabila vůči dolaru o téměř jedno procento.
To rovněž vedlo k výraznému oslabení měn středoevropského regionu. Těm navíc nepomáhá ani to, že jsou klasifikovány jako měny rozvíjejících se trhů, které jsou především v turbulentních časech považovány za rizikovější. Maďarský forint i polský zlotý tak minulý týden ztratily zhruba 2 % své hodnoty. O přibližně 30 haléřů, tedy asi o jedno procento, oslabila v minulém týdnu také česká koruna. Ta se tak v jeho závěru obchodovala poblíž 27,30 CZK/EUR a prožila tak další chmurný týden. Připomeňme, že koruna s drobnými přestávkami oslabuje již od půlky srpna, kdy se obchodovala mírně nad 26 CZK/EUR. Hlavním důvodem je samozřejmě rychlé šíření koronaviru, které stále více směřuje k opětovnému uzavření ekonomiky. A je jedno, zdali půjde o uzávěru danou vládním nařízením, či samovolnou, ovlivněnou strachem z nákazy.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz