Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus: nová opatření k mobilizaci zásadních investic a zdrojů

Jak doplňuje investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus (CRII+) opatření přijatá v rámci prvního balíčku?

První balíček opatření v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus se zaměřuje na okamžitou mobilizaci strukturálních fondů, aby bylo možné na krizi promptně reagovat. V tomto ohledu byla zavedena řada velmi důležitých změn, které rozšiřují rozsah podpory z fondů, poskytují okamžitou likviditu a umožňují flexibilně měnit příslušné programy. První balíček k investiční iniciativě pro reakci na koronavirus sestával ze tří hlavních prvků: přibližně 8 miliard eur okamžité likvidity na urychlení evropských veřejných investic ve výši až 37 miliard eur, flexibility při uplatňování pravidel EU v oblasti výdajů a rozšíření působnosti Fondu solidarity EU.

Dnešní balíček doplňuje první balíček tím, že zavádí mimořádnou flexibilitu umožňující mobilizovat v plné míře veškerou nevyužitou podporu z evropských strukturálních a investičních fondů. Tuto flexibilitu zajišťují: možnosti převodů v rámci tří fondů politiky soudržnosti (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti), převody mezi různými kategoriemi regionů a rovněž pružnost v oblasti tematického zaměření podpory. Rovněž bude existovat možnost 100% míry spolufinancování EU pro programy politiky soudržnosti v účetním roce 2020–2021, což členským státům umožní využít plné financování EU na krizová opatření. Balíček CRII+ rovněž zjednodušuje procesní kroky v souvislosti s prováděním programů, využíváním finančních nástrojů a auditem. Jedná se o bezprecedentní a opodstatněný krok z důvodu mimořádné situace vyvolané šířením koronavirové nákazy.

Kromě toho CRII+ poskytuje podporu i nejchudším lidem, proto se mění pravidla pro Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Bude například možné poskytovat jednak ochranné prostředky, jednak potravinovou a základní materiální pomoc prostřednictvím elektronických poukázek, čímž se sníží riziko nákazy. Rovněž bude možné v účetním roce 2020–2021 využít na příslušná opatření 100% míru spolufinancování.

Změny Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) nadto umožní pružnější přerozdělení finančních zdrojů v rámci operačních programů v jednotlivých členských státech a zjednodušený postup při změnách operačních programů s ohledem na zavádění nových opatření. Změny zahrnují i podporu pro chovatele v oblasti akvakultury v souvislosti s dočasným ukončením rybolovných činností, pozastavením výroby a dodatečnými náklady, jakož i podporu pro organizace producentů v souvislosti se skladováním produktů rybolovu a akvakultury.

Pokud jde o druhý soubor opatření, Komise v posledních týdnech vedla s členskými státy, Evropským parlamentem a dotčenými odvětvími rozsáhlé konzultace a zohledňuje více než 200 objasňujících a doporučujících otázek, které obdržela od vnitrostátních orgánů v souvislosti s jejich krizovými opatřeními v rámci CRII.

Usnadnění investic financovaných z prostředků EU

Jaké změny pravidel politiky soudržnosti Komise navrhuje?

Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus umožňuje mobilizaci veškeré nevyužité podpory z fondů politiky soudržnosti s cílem řešit dopady krize v oblasti veřejného zdraví na naše ekonomiky a společnosti. V zájmu flexibility, právní jistoty a snížení administrativních požadavků budou zjednodušeny některé procesní kroky spojené s prováděním programů a auditem. Komise navrhuje zejména:

• poskytnout členským státům výjimečnou a dočasnou možnost požádat u programů politiky soudržnosti o 100% míru spolufinancování uplatňovanou na účetní rok 2020–2021,
• umožnit pružnější převádění zdrojů mezi fondy politiky soudržnosti a mezi kategoriemi regionů,
• osvobodit členské státy od povinnosti splnit požadavky na tematické zaměření, aby bylo možné přesměrovat zdroje na oblasti, které současná krize postihla nejvíce,
• osvobodit členské státy od povinnosti změnit dohody o partnerství,
• prodloužit lhůtu pro předložení výročních zpráv za rok 2019,
• rozšířit možnost použít nestatistickou metodu výběru vzorků,
• osvobodit od povinnosti přezkoumávat a aktualizovat předběžná posouzení a plány podnikání, aby se usnadnila úprava finančních nástrojů s cílem účinně řešit krizi v oblasti veřejného zdraví,
• stanovit, že způsobilé budou výjimečně i výdaje na dokončené nebo plně provedené operace na podporu kapacit reakce na krizi v souvislosti s šířením koranavirové nákazy,
• umožnit omezenou finanční flexibilitu při uzavírání programů, aby členské státy a regiony mohly plně využít podpory z prostředků EU,
• umožnit, aby za těchto zvláštních okolností poskytoval Evropský fond pro regionální rozvoj podporu podnikům v obtížích v souladu s flexibilitou stanovenou v pravidlech státní podpory.

Jaké jsou u programů politiky soudržnosti podmínky pro uplatnění 100% míry spolufinancování EU?

Členské státy mohou požádat o změnu operačních programů, aby se na účetní období 2020–2021 uplatňovala 100% míra spolufinancování EU.

Tyto žádosti mohou být podány v průběhu účetního roku, který začíná 1. července 2020 a končí 30. června 2021. Toto výjimečné opatření se navrhuje, aby členské státy mohly využít plné financování EU na opatření v souvislosti s šířením koronavirové nákazy. Míra spolufinancování ve výši 100 % se uplatní pouze tehdy, pokud je příslušná změna programu schválena rozhodnutím Komise před koncem příslušného účetního roku.

Existuje nějaký limit, pokud jde o převod zdrojů mezi kategoriemi regionů?

V současnosti mohou členské státy převést mezi regiony až 3 % přidělených prostředků. Dnešní návrh již limit nestanoví, neboť dopady koronaviru se neřídí obvyklou kategorizací v rámci politiky soudržnosti, jež rozlišuje mezi méně rozvinutými a rozvinutějšími regiony. Vzhledem k tomu, že jsme v posledním roce programového období 2014–2020, vztahuje se tato plná pouze na rozpočtové prostředky na rok 2020.

Aby byla podpora i nadále zaměřena na méně rozvinuté regiony, měly by členské státy před tím, než začnou zvažovat převody z rozpočtu méně rozvinutých regionů do rozpočtu regionů rozvinutějších, nejprve přezkoumat jiné možnosti převodu finančních prostředků. Jinými slovy by převody neměly ztěžovat zásadní investice v původním regionu nebo bránit dokončení dříve vybraných operací. Kromě toho mohou členské státy o převod žádat pouze u příslušných operací v souvislosti s šířením koronavirové nákazy. Je třeba připomenout, že cílem politiky soudržnosti je snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Tato zásada je zakotvena ve Smlouvě a měla by být dodržována i za stávajících okolností.

Jak bude fungovat převod mezi fondy politiky soudržnosti a jaké jsou podmínky?

Převod je dobrovolný. Členské státy mohou požádat o převod svých zdrojů, jež mají na rok 2020 k dispozici pro programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem a Fondem soudržnosti.

Na základě tohoto rozhodnutí nebude nutné dodržet minimální podíl Evropského sociálního fondu, který byl stanoven na 23,1 %, a v případě členských států, které přistoupily k EU dne 1. května 2004 nebo později, minimální podíl Fondu soudržnosti stanovený na nejméně jednu třetinu celkového konečného finančního přídělu.

Uvedenými převody nesmějí být dotčeny prostředky přidělené na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Zdroje převedené mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem a Fondem soudržnosti v reakci na koronavirovou krizi se použijí v souladu s pravidly fondu, do kterého jsou převedeny.

Co obnáší osvobození členských států od povinnosti splnit požadavky na tematické zaměření?

V programovém období 2014–2020 musí členské státy soustřeďovat podporu na zásahy, jež mají největší přidanou hodnotu pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto byla v nařízeních k jednotlivým fondům stanovena zvláštní pravidla, podle kterých mají členské státy zaměřit prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj na přechod na nízkouhlíkové hospodářství nebo na podporu výzkumu a inovací a prostředky z Evropského sociálního fondu na podporu sociálního začleňování a boje proti chudobě.

V současné situaci šíření koronavirové nákazy je odůvodněné výjimečně osvobodit členské státy od povinnosti splnit tyto požadavky na tematické zaměření, a to až do konce programového období. Členským státům to pomůže rychle uvolnit zdroje nezbytné pro reakci na krizi.

Co se stane v případě, kdy je jako důvod vyšší moci uplatněno šíření koronavirové nákazy? Jaký vliv to bude mít na prováděcí pravidla?

Komise se domnívá, že je třeba využít veškeré nezbytné flexibility při řešení případů, kdy příjemci včas nesplní své povinnosti z důvodů souvisejících s šířením koronavirové nákazy (například kvůli nedostupnosti zaměstnanců). Stejně pružně bude Komise posuzovat plnění povinností ze strany členských států.

Proto v případě, kdy je šíření koronavirové nákazy uplatněna jako důvod vyšší moci, se informace o částkách, u nichž nebylo možné zažádat o platbu, poskytují souhrnně, a to přednostně u operací, u kterých celkové způsobilé náklady nepřesahují 1 000 000 eur.

Co obnáší osvobození členských států od povinnosti změnit dohody o partnerství?

Aby se mohly členské státy soustředit na nezbytnou reakci na šíření koronavirové nákazy a snížila se administrativní zátěž, budou zjednodušeny některé procesní požadavky spojené s prováděním programů.

Konkrétně by se až do konce programového období neměly měnit dohody o partnerství, a to ani za účelem zohlednění předchozích změn v operačních programech, ani za účelem zavedení jakýchkoliv dalších změn.

S ohledem na značný počet programových změn, které budou zpracovávány v nadcházejících měsících, tento návrh výrazně zjednoduší proces úpravy programů.

Co obnáší rozšíření možnosti použít nestatistickou metodu výběru vzorků?

Současné okolnosti mohou mít dopad na určité úkoly, například na auditní činnost jak v členských státech, tak na úrovni EU. Proto mohou být v této výjimečné situaci některé procesní požadavky spojené s audity zjednodušeny.

Pokud jde o fondy politiky soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond, mohou auditní orgány na základě svého odborného úsudku rozhodnout, že pro účetní rok od 1. července 2019 do 30. června 2020 použijí nestatistickou metodu výběru vzorků. Tím se výrazně sníží požadovaný počet auditovaných operací, a tudíž i tlak na konečné příjemce a auditní orgány.

Kromě této legislativní změny bude Komise úzce spolupracovat s vnitrostátními orgány na využití dalších metod, které umožní auditorům členských států plnit jejich úkoly.

Co obnáší osvobození od povinnosti přezkoumávat a aktualizovat předběžná posouzení a plány podnikání?

Aby bylo možné využít finanční nástroje EU k řešení této krize v oblasti veřejného zdraví, bude zapotřebí provést změny v prováděcích postupech. Za normálních okolností by členské státy musely změnit podklady prokazující, že poskytnutá podpora byla použita k zamýšlenému účelu. 

V zájmu snížení administrativní zátěže a aby nedocházelo ke zpoždění při provádění, však nebudou v současné situaci přezkum a aktualizace předběžných posouzení a plánů podnikání či rovnocenných dokumentů až do konce programového období vyžadovány.

Jak bude umožněna omezená finanční flexibilita při uzavírání programů?

Komise navrhuje, aby členské státy mohly „překročit“ výdaje až do výše 10 % rozpočtu přiděleného na danou prioritu, za předpokladu, že to bude kompenzováno odpovídajícím snížením v jiné prioritě stejného programu. Tato flexibilita se uplatní na celý program, tj. také na výdaje vzniklé před 1. únorem, ale až při uzavření programů (přijetí poslední roční účetní závěrky). To umožní vyšší spolufinancování různých opatření, aniž by se musely programy měnit. Celková podpora, která je k dispozici z fondů politiky soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, zůstává stejná.

Tato možnost podle stávajících pravidel neexistuje. Jde o další způsob, jak zvýšit flexibilitu pro členské státy, které chtějí využít programy financované v rámci politiky soudržnosti či z Evropského námořního a rybářského fondu k řešení dopadů krize v oblasti veřejného zdraví.

Jak bude zajištěno, aby výdaje na dokončené nebo plně provedené operace v souvislosti s šířením koranavirové nákazy byly způsobilé k proplacení? 

Aby byla zajištěna co největší přidaná hodnota investic EU, nebylo podle pravidel EU možné financovat operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny předtím, než příjemce podal v rámci programu žádost o financování.

V současné výjimečné situaci šíření koronavirové nákazy by to však mělo být výjimečně povoleno, aby operace, které již byly v reakci na krizi provedeny, mohly získat podporu EU. Tyto operace mohou být vybrány ještě před tím, než bude provedena nezbytná změna programu. To znamená, že operace, jako je například nákup zdravotnického vybavení provedený před vstupem pozměňujícího návrhu v platnost, se stane se zpětnou účinností způsobilá pro podporu ze strany EU. Tím se zmírní tlak na vnitrostátní a regionální rozpočty reagující na krizi v oblasti veřejného zdraví.

Zruší Komise povinnost dodržovat platná pravidla řízení a kontroly v rámci politiky soudržnosti?

Rozpočet EU a peníze daňových poplatníků musí být chráněny, a proto všechny mechanismy kontroly a auditu zůstávají v platnosti. V souvislosti s šířením koronavirové nákazy Komise pouze navrhuje zjednodušit a vyjasnit některá pravidla týkající se auditu, provádění finančních nástrojů nebo způsobilosti.

To znamená, že legislativní rámec pro provádění programů evropských strukturálních a investičních fondů je i v současné výjimečné situaci nadále plně použitelný. To se týká zejména pravidel pro nastavení a fungování systému řízení a kontroly, jež zůstávají důležitou zárukou pro získání jistoty o fungování fondů a o legalitě a správnosti operací.

Jaké jsou podmínky pro poskytování podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj podnikům v obtížích?

Současná změna nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj má zajistit plný soulad mezi přístupem přijatým v případě platného rámce EU pro státní podporu a pravidly a podmínkami, podle nichž může být podnikům v současné krizi v souvislosti s šířením koronavirové nákazy poskytována podpora z tohoto fondu. Navazuje zejména na dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy, který Komise přijala 19. března 2020 a který členským státům umožňuje pružněji podpořit podniky, které se dostaly do finančních potíží.

Zmírnění dopadů na nejchudší osoby

Co je Evropský fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD)?

Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) podporuje opatření členských států EU při poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám. Tato pomoc zahrnuje potraviny, oblečení a další základní předměty osobní potřeby, jako je obuv, mýdlo a toaletní potřeby. Materiální pomoc je třeba rovněž skloubit s opatřeními sociálního začlenění, mezi něž patří poradenství či podpora pomáhající lidem vymanit se z chudoby. Vnitrostátní orgány mohou nejchudším osobám poskytnout také nemateriální podporu s cílem zmírnit formy extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vnitrostátní orgány mohou nakupovat potraviny a zboží a dodávat je partnerským organizacím nebo mohou financovat organizace, aby mohly provádět nákupy samy. Partnerské organizace, které nakupují potraviny nebo zboží samy, je mohou buď distribuovat přímo, nebo požádat o pomoc jiné partnerské organizace. V reálných hodnotách je na období 2014–2020 pro FEAD vyčleněno přes 3,8 miliardy eur. K tomu mají členské státy EU v rámci spolufinancování přispět do svého vnitrostátního programu dalšími alespoň 15 %.

Proč navrhujete změnit stávající pravidla FEAD?

Koronavirová krize představuje pro operace podporované z FEAD bezprecedentní výzvu. Zejména však přináší specifická rizika pro nejchudší osoby. Je třeba naléhavě přijmout konkrétní opatření, která by je chránila, aby se nestaly obětí tohoto onemocnění. To zahrnuje jednak zajištění nezbytných ochranných prostředků pro pracovníky a dobrovolníky, kteří pomoc poskytují, jednak zajištění toho, aby se pomoc z FEAD nadále dostala k nejzranitelnějším osobám. Logistické a personální překážky, zejména z důvodu karantény a opatření na omezení fyzického kontaktu, stále více brání distribuci potravin a základní materiální pomoci a brzdí i podporu v oblasti sociálního začleňování. Mnoho dobrovolníků, které jsou páteří fondu, již není možné mobilizovat, neboť často patří skupinám, které jsou vystaveny vyššímu riziku závažného onemocnění způsobeného koronavirem. Proto jsou k zajištění bezpečnosti nejchudších osob a všech dalších lidí, kteří se podílejí na provádění FEAD, zapotřebí nové způsoby doručování, jako je doručování prostřednictvím elektronických poukázek.

Jaké změny pravidel pro FEAD Komise navrhuje?

Navržená opatření zahrnují:

• výdaje na operace FEAD, jež podporují kapacity reakce na krizi způsobenou koronavirem, by měly být způsobilé již od 1. února 2020,
• výslovně se stanoví způsobilost výdajů týkajících se ochranných prostředků pro partnerské organizace,
• některá podpůrná opatření FEAD nebudou dočasně vyžadovat schválení Komisí,
• bude možné poskytovat potravinovou a základní materiální pomoc prostřednictvím elektronických poukázek (nižší riziko nákazy),
• bude poskytnuta 100% míra spolufinancování (namísto 85%) uplatňovaná v účetním roce 2020–2021.

Navrhované změny mají umožnit řídícím orgánům, partnerským organizacím a dalším subjektům zapojeným do provádění fondu rychle reagovat na nové dodatečné potřeby cílových skupin, které jsou vystaveny dalším problémům způsobeným touto krizí. V tomto ohledu, a zejména pokud jde o související problematiku sociálního začleňování, bude podporu poskytovanou z FEAD doplňovat Evropský sociální fond.

Podpora odvětví mořských plodů

Jaká opatření obsahuje návrh ke zmírnění dopadu šíření koronavirové nákazy v odvětví rybolovu a akvakultury?

Ke zmírnění dopadu šíření koronavirové nákazy v odvětví rybolovu a akvakultury se navrhují tato konkrétní opatření:

• podpora rybářům za dočasné ukončení rybolovné činnosti způsobené šířením koronavirové nákazy,
• podpora chovatelům v oblasti akvakultury za dočasné pozastavení produkce nebo v souvislosti s dodatečnými náklady v důsledku šíření koronavirové nákazy,
• podpora organizacím producentů a sdružením organizací producentů na skladování produktů rybolovu a akvakultury v souladu se společnou organizací trhu.

Navrhuje se, aby tato opatření byla zpětně způsobilá od 1. února 2020 a byla k dispozici do 31. prosince 2020. 

Cílem dodatečných změn nařízení o ENRF je zajistit pružné přerozdělení finančních zdrojů v rámci operačních programů.

Jaká podpora se navrhuje pro dočasné pozastavení rybolovné činnosti?

Aby se zmírnily významné socioekonomické dopady šíření koronavirové nákazy, a vzhledem k potřebě likvidity v ekonomice by za dočasné pozastavení rybolovné činnosti bylo rybářům zaručeno finanční vyrovnání z Evropského námořního a rybářského fondu. EU vyplatí nejvýše 75 % tohoto vyrovnání, zbytek hradí členské státy. Podpora pro dočasné zastavení rybolovných činností způsobené šířením koronavirové nákazy nebude podléhat žádnému finančnímu omezení, které se vztahuje na ostatní případy dočasného zastavení. Členské státy tak budou moci poskytovat podporu na základě svých potřeb. Plavidla, která již dosáhla maximální šestiměsíční podpory z ENRF na dočasné zastavení rybolovných činností podle článku 33 nařízení o ENRF, budou nicméně do konce roku 2020 způsobilá pro podporu v rámci opatření CRII+.

Jakou pomoc návrh nabízí chovatelům v oblasti akvakultury?

Návrh zavádí finanční vyrovnání pro chovatele v oblasti akvakultury za dočasné pozastavení nebo snížení produkce, jestliže k němu došlo v důsledku šíření koronavirové nákazy. Toto vyrovnání se vypočítá na základě ušlého příjmu. EU vyplatí až 75 %, zbytek hradí členské státy.

Jak návrh zajišťuje zjednodušení postupů?

Vzhledem k naléhavosti potřebné podpory bude možné provádět změny operačních programů členských států, které souvisejí se zvláštními opatřeními, a přerozdělovat finanční zdroje na tyto programy zjednodušeným postupem. Tento zjednodušený postup by se měl vztahovat na všechny změny nezbytné k úplnému provedení dotčených opatření, včetně jejich zavedení a popisu metod výpočtu podpory.

Součástí návrhu Komise je také rozpočtová flexibilita. Co je v tomto směru nového?

Z navrhované úpravy nevyplývají žádné změny v ročních stropech víceletého finančního rámce pro prostředky na závazky a platby. Roční rozpis prostředků na závazky pro ENRF, který je jedním z pěti evropských strukturálních a investičních fondů, tedy zůstává beze změny.

Vzhledem k tomu, že rybolovné činnosti a činnosti v oblasti akvakultury se dočasně z bezpečnostních důvodů neprovádí nebo byly výrazně omezeny, existuje jen malý prostor pro obvyklé provádění stávajících opatření a operačních programů v rámci ENRF. Komise proto navrhuje dát členským státům maximální flexibilitu, aby mohly přidělovat zdroje na potřeby plynoucí z koronavirové krize již v krátké lhůtě. Zdroje dostupné pro kontrolu rybolovu, shromažďování vědeckých údajů a vyrovnání dodatečných nákladů pro nejvzdálenější regiony však zůstávají vyhrazeny na zajištění provádění společné rybářské politiky. Ostatní dostupné zdroje v rámci sdíleného řízení by měly přidělovat členské státy na základě svých potřeb.

Komise bude pečlivě sledovat dopad navrhované úpravy na prostředky na platby v roce 2020, přičemž zohlední jak plnění rozpočtu, tak revidované prognózy členských států.

Jaký přínos bude mít návrh Komise pro organizace producentů?

Vzhledem ke klíčové úloze organizací producentů při řešení krize se strop podpory pro plány produkce a uvádění produktů na trh zvyšuje z 3 % na 12 % průměrné roční hodnoty produkce uvedené na trh. Členské státy budou rovněž moci organizacím producentů poskytnout zálohy až do výše 100 % finanční podpory.

Proč se Komise rozhodla znovu zavést podporu na skladování a rozšířit její působnost na akvakulturu?

Náhlé narušení činností v oblasti rybolovu a akvakultury, které je důsledkem šíření koronavirové nákazy, a z toho vyplývající riziko ohrožení trhů s produkty rybolovu a akvakultury odůvodňují zavedení mechanismu pro skladování produktů rybolovu a akvakultury určených k lidské spotřebě. Umožní to zlepšit stabilitu trhu, zmírnit riziko plýtvání nebo přesměrování takových produktů na jiné než humánní potravinářské účely a přispět k absorbování dopadů krize na návratnost produktů.

Tento mechanismus by měl výrobcům v odvětví rybolovu a akvakultury umožnit využívat u podobných druhů stejných metod uchovávání nebo konzervace a zajistit zachování spravedlivé hospodářské soutěže mezi producenty.

Aby mohly členské státy rychle reagovat na náhlost a nepředvídatelnost šíření koronavirové nákazy, budou oprávněny pro své organizace producentů stanovit spouštěcí ceny, aby bylo možné spustit mechanismus skladování. Tato spouštěcí cena by měla být stanovena tak, aby byla zachována spravedlivá hospodářská soutěž mezi hospodářskými subjekty.

Podpora zemědělců a venkovských oblastí 

Jaká opatření v rámci CRII+ pomohou přímo zemědělcům a venkovským oblastem?

Komise navrhuje zvýšit flexibilitu při používání finančních nástrojů. Zemědělci a další příjemci podpory zaměřené na rozvoj venkova budou moci získat půjčky nebo záruky až do výše 200 000 eur, a to za dobrých podmínek, jako jsou velmi nízké úrokové sazby nebo příznivé platební harmonogramy v rámci EZFRV. Uvedené finanční nástroje musí být obvykle vázány na investice, ale díky tomuto novému opatření mohou zemědělcům pomoci s peněžním tokem, aby zvládli financovat náklady nebo vyrovnat dočasné ztráty.

Finanční prostředky pro rozvoj venkova lze navíc využít k investování do zdravotnických zařízení a menší infrastruktury ve venkovských oblastech, například na zvětšení léčebné kapacity zdravotnických zařízení nebo budování mobilních zdravotnických zařízení pro testování a léčbu obyvatel venkova včetně zemědělců.

Jaká opatření v rámci CRII+ pomohou členským státům při provádění programů rozvoje venkova?

Členské státy čelí při plnění určitých požadavků v rámci společné zemědělské politiky praktickým obtížím a Komise si klade za cíl pomoci jim prostřednictvím řady konkrétních opatření.

Za prvé, členské státy budou moci přerozdělit finanční prostředky, které v národních programech rozvoje venkova zůstaly nevyužity, a nebudou je muset vracet do rozpočtu EU. Peníze však bude nadále třeba využít pro účely příslušného programu rozvoje venkova.

Za druhé, k úpravě programů rozvoje venkova nebude třeba, aby členské státy měnily své dohody o partnerství uzavřené pro potřeby evropských strukturálních a investičních fondů na rozpočtové období 2014–2020, čímž odpadnou některé administrativní postupy.

Za třetí, o provádění programů rozvoje venkova musí členské státy zasílat Komisi každý rok výroční zprávu. Za nynějších výjimečných okolností prodlužuje Komise lhůtu pro její předložení (původně do 30. června), aby vnitrostátní orgány získaly více času na její vypracování.

Jaká další opatření na podporu zemědělsko-potravinářského odvětví jsou za těchto výjimečných okolností přijímána v rámci společné zemědělské politiky?

Kromě opatření v rámci CRII+ přímo spojených s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova navrhuje Komise větší flexibilitu a zjednodušení dalších nástrojů společné zemědělské politiky (SZP).

Za prvé, lhůta pro podávání žádostí o platby na základě SZP se prodlužuje o měsíc a poběží od 15. května do 15. června 2020. Zemědělci tak získají více času na vyplnění žádostí o přímé platby a platby na rozvoj venkova.

Za druhé, aby se zvýšil objem peněžního toku zemědělců, zvýší Komise zálohy přímých plateb a plateb na rozvoj venkova. Sazba zálohových plateb se zvýší u přímých plateb z 50 % na 70 % a u plateb na rozvoj venkova ze 75 % na 85 %. Zemědělci začnou tyto zálohy dostávat od 16. října 2020.

Komise rovněž navrhne omezení fyzických kontrol na místě a bude shovívavěji posuzovat dodržování lhůt, čímž se sníží administrativní zátěž a zamezí zbytečným prodlevám. Členské státy musí provádět kontroly, aby zajistily splnění podmínek způsobilosti. Za současných výjimečných okolností je však nezbytné minimalizovat fyzický kontakt mezi zemědělci a inspektory, kteří kontroly provádějí.

Nyní se podnikají poslední právní kroky k přijetí těchto opatření.