Alena Schillerová: veřejné finance jsou stále ve špičkové kondici

Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí
Zdroj: Lidové noviny | 11.6.2019 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 12 | Autor: Vojtěch Wolf Miroslav Petr

Podle Aleny Schillerové je pro veřejné finance zvládnutelné, aby důchod v roce 2021 dosahoval průměrné výše kolem 15 tisíc korun. „Potíž bude nástup ‚Husákových dětí‘ do důchodu,“ připouští však v rozhovoru s LN ministryně financí a vicepremiérka.

* LN Ministerstvo naplánovalo schodek 40 miliard. Vyčítá se vám, že takový schodek je v době růstu neospravedlnitelný.

Ano, došlo ke zpomalení ekonomiky, ale růst HDP tempem 2,4 procenta ročně je stále skvělé číslo. Ostatně jde o dlouhodobý průměr České republiky.

* LN V květnu klesl schodek rozpočtu dokonce na minus 50 miliard, což je nejhorší výsledek za sedm let.

Květen je tradičně nejhorší měsíc. Proč je teď plnění rozpočtu horší, má dva důvody. Na výdajové straně se tam vždy objeví zvláštní výdaje, jako jsou například zálohy na regionální školství, čtvrtletní dotace na obnovitelné zdroje či v květnu tradičně vyšší splátky státního dluhu. Jde obecně o věci, které se v jiných měsících takto pohromadě neobjevují.

* LN A na straně příjmů?

Tady jde o výpadek daně z příjmů fyzických osob, a zejména daně z příjmů právnických osob. Když to srovnám s loňským rokem, tak po očištění od evropských peněz byl schodek rozpočtu úplně stejný. Loni jsme totiž na počátku roku v rámci závěrečných plateb z minulého programového období dostali mimořádných 20,7 miliardy koruny, což nám meziroční srovnání dost zkresluje. Důležité je i to, že za prvních pět měsíců jsme zaplatili přes 61 procent transferů plánovaných na celý rok. Jde přitom o fondy, vysoké školy či peníze na vědeckovýzkumné organizace. Jde o peníze, které bychom stejně museli později vynaložit. Zároveň už máme dnes zaplaceno přes 50 procent peněz, které odvádíme do EU. O ty si Brusel řekl mimořádně už začátkem roku v souvislosti s obavami ohledně brexitu.

* LN Neměl by i tak být v době, kdy se ekonomice stále ještě daří, schodek nižší?

Pro mě je pozitivní, že zatímco HDP roste tempem 2,4 procenta, tak inkaso DPH roste v posledních třech měsících téměř desetiprocentním tempem a daň z příjmů fyzických osob, což je převážně daň ze mzdy, roste dokonce meziročně přes 16 procent. Upozorňuji, že na rozdíl od minulosti určitě budeme hospodařit se schodkem, ale domnívám se, že to nebude více než plánovaných 40 miliard.

* LN Kde hlavně chcete letos šetřit a kolik to přinese?

Všem resortům jsem bez výjimky zkrátila provozní výdaje o deset procent. To by rozpočtu mělo ušetřit necelých pět miliard korun. Pak jsme řešili růst platů s výjimkou učitelů. Těm plat vzroste v příštím roce o deset procent a v roce 2021 o devět procent, aby měli asi 150 procent průměrného platu roku 2017. Ostatní zaměstnanci si polepší nejméně o dvě procenta. Nad rámec tohoto plošného zvyšování si ale budou moci výrazně polepšit prostřednictvím pohyblivé složky platu. Chci, aby resorty ušetřily deset procent pracovních míst, podřízené organizační složky státu pět procent a příspěvkové organizace tři procenta. To znamená úsporu asi ve výši dvou miliard korun. Polovinu toho, co ušetří, pak dostanou zpátky na růst mezd. Kdo nesníží, dostane přidáno jen dvě procenta, kdo sníží, dostane sedm procent. Jediné, koho se to netýká, jsou ozbrojené složky a učitelé, kde snižování stavů není namístě. Počítám nicméně, že projednávání bude ještě „vášnivé“, hlavně na tripartitě.

* LN Proč?

Mám dnes sice podporu zaměstnavatelů, protože rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem je v průměru kolem dvou tisíc korun ve prospěch státní správy. Jenže zatímco zaměstnavatelé to schvalují, zástupci zaměstnanců jsou proti. Čekám tak, že se to bude řešit celé léto. Já primárně vycházím z toho, co je efektivní a co si můžeme dovolit.

* LN Pořád ale platí, že horko těžko hájíte 40miliardový schodek v situaci, kdy Česko slušně roste.

Objektivní je sledovat celé veřejné finance. Navíc nikoliv v hotovostní metodice, ale z hlediska metodiky blízké podnikovému účetnictví. Když přijdu do Bruselu na radu ministrů financí a řeknu naše čísla veřejných financí, tedy stav rozpočtu, municipalit, fondů a dalších, tak vzbuzuje Česko v očích kolegů ministrů respekt a stále patříme v tomto ohledu v Evropě na špici. Neméně to platí o stavu zadlužení českých veřejných financí.

* LN Bavíme se ale o tom, že dobré časy mohou skončit a může být hůř. Proč tedy stále plánujete schodky?

Ano, mohou, ale většina jsou mandatorní výdaje jako důchody, rodičovská a další sociální dávky. Ty jsme zvýšili, jelikož životní úroveň českých seniorů je v řadě případů žalostná. V podstatě tím jen splácíme dluhy předchozích vlád.

* LN Dříve Andrej Babiš prosazoval jednorázové přidání důchodcům, když se státu dařilo, ale teď zavazujete k výplatě všechny budoucí vlády. Na počátku století se mandatorní výdaje blížily stu procent rozpočtu. Nehrozí nám teď totéž?

Ano, to se dostáváme k udržitelnosti veřejných financí, což je moje práce. To je ostatně důvod, proč jsme tak dlouho debatovali nad rodičovským příspěvkem. My jsme to ale našim babičkám a dědečkům dlužili. Průměrný důchod byl tristní. Těch 900 korun měsíčně navíc, které dostali čeští penzisté v letošním roce, je víc, než dostali přidáno za pět let vlády ODS. I toto přidání je udržitelné a udržitelné je i plánované přidání v roce 2020. Zvládnutelné je i to, že průměrný důchod by měl v roce 2021 dosahovat výše kolem 15 tisíc korun. Z pohledu mandatorních výdajů budou dělat důchody příští rok asi 480 miliard korun, tedy asi třetinu výdajů rozpočtu. Stejně tak platí, že kvůli důchodům začnou mít veřejné finance potíže od roku 2030 a problém bude nástup „Husákových dětí“ do důchodu. Za 30 let nebylo Česko schopno připravit důchodovou reformu.

* LN Ale ani hnutí ANO s ničím nepřišlo...

Nezapomínejme prosím, že příprava důchodové reformy je primárně v gesci ministerstva práce a sociálních věcí. Nějaké kontury této reformy má v krátké době představit paní ministryně Maláčová. Uvidíme. Od roku 2030 to bude problém a my musíme najít řešení.

* LN Teď se dostáváme i ke hledání příjmů. Například letos, pokud se schválí na valné hromadě dividenda ČEZ, stát dostane devět miliard, což je méně než v minulosti. Loni to bylo 12,4 miliardy. Proč se nezasadíte jako většinový akcionář o vyšší výplatu dividend ČEZ?

To nechci nijak komentovat vzhledem k tomu, že majoritní akcionář ještě o výši dividendy za rok 2018 nerozhodl.

* LN Stát prostřednictvím vašeho ministerstva je ale většinový akcionář ČEZ. Zároveň teď hledáte každou korunu…

To je sice pravda, zároveň je ČEZ na burze a prohlášení tohoto typu jsou kurzotvorná, proto bych se jich zdržela tak jako tak.

* LN Loni byla EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů – pozn. red.) společnosti ČEZ kolem 50 miliard korun. Vládce ČEZ Daniel Beneš mluví v následujících letech o zvýšení zisku a do roku 2025 chce dosáhnout až 80 miliard korun. Čekáte tedy, že výnos z dividend pro státní rozpočet poroste také?

Obecně říkám, že pokud porostou zisky, tak by logicky měla růst i vyplacená dividenda. Zároveň ale dodávám, že to záleží i na dalším politickém vývoji, protože se možná bude plánovat výstavba další jaderné elektrárny.

* LN Nehledá ministerstvo příjmy do rozpočtu takříkajíc nadivoko? Například mluvíme o náhlém zvýšení, kdy ještě před měsícem a půl stát počítal se zdaněním rezerv pojišťoven ve výši 3,8 miliardy korun. Teď je z toho náhle 10,5 miliardy.

To druhé číslo je rozložené na dva roky. Původně šlo o odhad. Největší dopad na pojišťovny by měl být v roce 2021, v roce 2022 bude menší. Celkově by to mělo být těch 10,5 miliardy. Samozřejmě se to pojišťovnám nelíbí. My jsme to ale dali do vládního prohlášení, jelikož to chtěl náš koaliční partner a my jsme s tím souhlasili. Do daňového balíčku roku 2019 jsem to nedala, protože v roce 2018 teprve vznikla tato vláda. Vložila jsem to až do nového sazbového balíku, který je teď schválen vládou. Pojišťovny o tom vědí rok a půl. Navíc než to projde legislativním procesem, uplyne další rok a účinnost bude až od roku 2021 a 2022. Takže jsme jim na to dali fakticky skoro pět let.

* LN Proč to děláte?

My jen po pojišťovnách chceme, aby rezervy tvořily podle evropské směrnice Solventnost II. Pojišťovnický sektor platí dlouhodobě daň z příjmů právnických osob kolem 2,6 miliardy korun. To není moc. Chápu, že nejde o tak velký sektor jako třeba bankovnictví, ale to platí ročně kolem 16 miliard korun. To je skutečně nepoměr. A je to tak proto, že si díky současné legislativě mohly upravovat tvorbou rezerv základ daně, a platit tak menší daň. Vláda chce jasně nastavit pravidla, aby se narovnalo toto prostředí a bylo to fér. To pro ně bude znamenat zátěž, ale jen jednorázovou v podobě těchto deseti miliard korun.

* LN V Česku se debatuje o vzniku takzvaného Národního fondu rozvoje, z kterého by se podporovaly investice a zároveň by do něj přispěly soukromé subjekty, především banky. Jak se diskuse s bankéři vyvíjí?

V tuto chvíli chtějí přispět banky asi šesti miliardami do tohoto fondu. Zatím se jednání vedou na úrovni premiéra Babiše a vicepremiéra Karla Havlíčka. Díky tomu, že jde o příspěvek na dobrovolné bázi, se na tom tolik nemusí podílet ministerstvo financí. Debaty se teď vedou o tom, že banky by chtěly tyto peníze dávat na konkrétní infrastrukturální projekty. Já to vítám.

* LN Pořád řešíte s koaliční ČSSD sektorovou daň?

Partner na nás v tomto ohledu pořád tlačí. Domnívám se, že tento návrh se objeví při dalším jednání o rozpočtu, kdy ČSSD patrně nebude spokojená s naším návrhem. Banky mají roli stabilizátora ekonomiky a já nehodlám dělat kroky, kterými bychom poškodili naši stabilitu, jako je právě sektorová daň. Naše vláda nemůže dělat politiku jen v horizontu dvou let. Navíc, bankám se stále vyčítá, že odvádějí dividendy do zahraničí. Trochu se ale zapomíná na to, že jde o zdaněné zisky, kdy banky daň zaplatily v Česku, a napumpují tak ročně 16 miliard do naší ekonomiky. Z dodatečného zdanění bank by tak plynul jen krátkodobý efekt. Ano, dostali bychom do rozpočtu deset miliard korun, možná i víc, ale pocítili by to klienti, ať už jde o hypotéky, či úvěry pro malé a střední podniky. Osobně se ale nejvíce bojím toho, že banky, které tu mají licenci a sídlo, by se mohly rozhodnout odsud odejít, nechat tu jen své pobočky. To by ekonomiku nevratně poškodilo.


Zařazenoút 11.06.2019 15:06:00
ZdrojMFČR - hospodaření
Originálmfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2019/alena-schillerova-verejne-finance-jsou-s-35374/


Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Počasí

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Důchody

Směnárny - Euro, Dolar

Úřad práce

Investice

Podílové fondy

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2019

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies